A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.
Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.
Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.
Česi doma topí příliš.
Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů.
Snížení teploty o jeden stupeň může omezit i emise oxidu uhličitého v ovzduší, a to také až o šest procent. V tomto případě ale záleží na tom, čím se v domácnostech topí. Největší emise způsobuje uhlí. „U nás máme také velký podíl uhelné elektřiny, takže v Česku je znát i to, když snížíme spotřebu elektřiny,“ tvrdí Gaillyová.
Domácností, které používají pevná paliva, tedy i uhlí, je v Česku přes půl milionu. Právě ty také negativně přispívají ke smogovým situacím. A Češi se tak paradoxně točí v kruhu. Čím větší zima, tím víc topí a tím víc také ve špatných rozptylových podmínkách smog přiživují.
Na to, čím lidé topí, mají přitom výrazný vliv ceny energií. Podle Radima Šráma z Ústavu
Přetápění má špatný vliv na dýchání i kůžiIdeální teplota je kolem 20 stupňů, říká přednosta Kliniky a plicní chirurgie Nemocnice Na Bulovce v Praze Norbert Pauk. LN Jak přetopený interiér ovlivňuje lidské zdraví? LN Vliv má tedy i vlhkost? LN Jak časté jsou obtíže z přetápění? LN Mluvil jste o optimální vlhkosti, jaká je ideální teplota? LN A jaký vliv mají na člověka přechody mezi prostředími? |
experimentální medicíny Akademie věd to ukázala například kontrolní stanice v Prachaticích, kde byly historicky koncentrace nebezpečného benzo(a)pyrenu nižší. „Když se začal zdražovat zemní plyn, lidé od něj ustupovali a vraceli se k pevným palivům, nebo dokonce ke spalování odpadků. Takže ovzduší v Prachaticích bylo nakonec na stejné úrovni jako v Teplicích nebo Praze,“ říká Šrám. Podle něj je právě vliv lokálních topenišť na špatné ovzduší v lokalitě až 70procentní.
Naproti tomu podle ředitele Vlacha ze společnosti Enbra mladí lidé stále více sázejí na nové technologie, jako jsou tepelná čerpadla, či moderní regulace otopné soustavy. Čechy k šetrnějšímu zacházení vedou právě peníze. „Zvyšující se náklady na energie stále více nutí obyvatele k úsporám. Velkou roli hraje také osvěta a spravedlivější rozúčtování nákladů,“ tvrdí Vlach.
To potvrzuje i Jiří Beranovský z poradenské společnosti pro energetiku EkoWATT. „Když se nainstalují termoregulační ventily a poměrové měřiče tepla, začnou lidé topit méně,“ tvrdí.
Stejné teplo v létě i zimě
A tak zatímco nové technologie Čechy přesvědčují, na staré zvyky zapomínají. Dříve bylo normální chodit i doma v zimě ve svetru, dnes chtějí lidé v obývacím pokoji sedět v krátkém rukávu. „Nebývalo zvykem, že administrativní pracovnice chodí ve stejných halenkách v létě i zimě. Promítá se to ale i do letního chování. Japonský premiér začal v létě ostentativně nosit košile s krátkým rukávem a bez kravaty. Dresscode, kterým je oblek, košile a kravata, totiž přispívá k tomu, že v kancelářích v létě víc chladíme,“ tvrdí Gaillyová.
Podle ní je to podobné jako chování „24/7“, tedy že se například kvůli světlu stírá po 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozdíl mezi dnem a nocí. Stejně tak lidé počítají s tím, že jsou teploty v interiérech stejné v zimě i v létě.
Kvůli přetopenému prostředí navíc lidé zažívají větší teplotní šok při přechodu ven. „A to není normální. Normální to nesmí být ani v kontextu spotřeby energie. Ano, můžeme říct, že spotřebujeme tolik a tolik a že na to máme. Ale i kdybychom na to měli peníze, otázka leží někde jinde, a to ve zdrojích či změně klimatu. Je proto záhodno, abychom si na takto vysoké teploty odvykali. Z vlastní zkušenosti vím, že díky stále se vylepšujícím oknům například méně vysychá kůže. Zdá se vám, že je tepleji, a to díky dobré vlhkosti,“ vysvětluje ředitelka institutu Gaillyová.
Právě vlhkost je podle ní stejně důležitá jako teplota obydlí. Té pak v interiéru lidé nejlépe dosáhnou dobře utěsněnými okny a pravidelným větráním. I v tomto případě platí, že opouštíme staré zvyky. Zatímco dřív bylo běžné, že hospodyně ráno šokově vyvětrala a peřiny vynesla na vzduch, dnes to příliš časté není. Téměř žádný vliv pak podle Gaillyové nemá otevření okna jen na ventilačku.
Lednové mrazy poleví, v únoru se začne oteplovat |
S vlhkostí se lépe vypořádávají takzvané pasivní domy, které mají přísná kritéria energetických úspor při provozu. O větrání se postarají samy.
„Kvalita domů se v Česku zlepšuje. Čím dál více stavíme pasivní nebo nízkoenergetické domy. Stále je ale neumíme postavit dobře. Lidé si například myslí, že pasivní a nízkoenergetický dům je to samé. Nechápou nucenou výměnu vzduchu a že se v pasivním domě nemusí dusit, když se tam nuceně větrá. Stejně tak si myslí, že nezáleží na detailech a že právě na nich ušetří,“ vyjmenovává Beranovský.
Opisují a máte přetopeno
Přitom kvalita domů je jedním z důvodů, proč právě Britům často teploměr naměří i 18 stupňů Celsia. Oproti nám totiž mají podle Gaillyové špatné domy. „Marie Terezie u nás zřídila dvojité zasklení oken, což bylo velmi moudré. To v Británii nemají, takže když tam klesnou teploty, promítne se to i na teplotě doma. Jejich výstavba na to není nachystaná,“ tvrdí.
Právě zahraniční hosté podle ní často poukazují na to, že je v Česku přetopeno. K dobru dává historku s princem Charlesem, který v březnu 2010 zavítal do Prahy. A přestože byl ještě zimní měsíc, muselo se celou noc větrat, aby pro něj byla teplota únosná.
Problémy s vedrem ale neměl jen následovník britského trůnu. „Hostující profesoři na fakultě sociálních věd nám do zprávy napsali, že studenti opisují a všude je neuvěřitelně přetopeno,“ vzpomíná Gaillyová, která externě učí na brněnské Masarykově univerzitě.
