Sobota 11. července 2020svátek má Olga 17 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Češi přetápějí své domovy na 24 stupňů. Není to dobré pro zdraví, tvrdí odborníci

Ilustrační foto, topení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto, topení. | foto: Korado

PRAHA „Lojzíčku, nezdá se ti, že je tady dnes nějaké teplo?“ ptá se Nataša Gollová Oldřicha Nového v české filmové klasice Kristián. „Nezdá, Mařenko, je tu šestnáct stupňů, jako obvykle.“ Dnes by byl film se stejným dialogem jen těžko uvěřitelný. Češi totiž přetápějí. V tuzemských interiérech běžně naměříte až 24 stupňů Celsia.

A to přesto, že vyšší teplota stojí víc peněz, negativně ovlivňuje naše zdraví i životní prostředí. A samozřejmě také neprospívá smogové situaci, jako je ta, která v uplynulých dnech zasáhla většinu krajů. „Všude je pravděpodobně o dva stupně tepleji, než by bylo potřeba. A to jak oproti západním zemím, tak oproti tomu, co by bylo rozumné a zdravé,“ říká ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Podle ní je přitom snížení teploty o dva stupně minimum, klidně by to mohly být i čtyři.

Napříč evropskými zeměmi totiž platí optimální norma 20 stupňů Celsia. „S takovou teplotou se u nás počítá pro obytné místnosti už při přípravě projektů nových budov. Mezi námi a zahraničními zeměmi je však rozdíl v reálném provozu, kdy se v České republice standardně topí na 22 až 24 stupňů, kdežto v zahraničí se 20 stupňů dodržuje, popřípadě je uživatelé snižují až na 18 stupňů Celsia,“ říká k tomu Karel Vlach, generální ředitel společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováváním spotřeby tepla a vody.

Podle odborníků přitom nejde jen o domácnosti, týká se to i kanceláří. A někdy i veřejných budov, jako jsou školy nebo školky a obchody.

Česi doma topí příliš.

Česi doma topí příliš.

Projekt Spirit, který probíhal nejen v Česku, ale i dalších evropských zemích a na němž se podílel právě institut Veronica, na konci loňského roku ukázal, že snížení teploty o jeden stupeň může znamenat finanční úsporu až šest procent. „Čím vyšší teplotu snižujete, tím je úspora větší,“ říká Gaillyová. V praxi to znamená, že vyšší úspory člověk dosáhne, pokud sníží teplotu z 25 na 24 stupňů, než když ubere například z 18 na 17 stupňů.

Snížení teploty o jeden stupeň může omezit i emise oxidu uhličitého v ovzduší, a to také až o šest procent. V tomto případě ale záleží na tom, čím se v domácnostech topí. Největší emise způsobuje uhlí. „U nás máme také velký podíl uhelné elektřiny, takže v Česku je znát i to, když snížíme spotřebu elektřiny,“ tvrdí Gaillyová.

Domácností, které používají pevná paliva, tedy i uhlí, je v Česku přes půl milionu. Právě ty také negativně přispívají ke smogovým situacím. A Češi se tak paradoxně točí v kruhu. Čím větší zima, tím víc topí a tím víc také ve špatných rozptylových podmínkách smog přiživují.

Na to, čím lidé topí, mají přitom výrazný vliv ceny energií. Podle Radima Šráma z Ústavu

Přetápění má špatný vliv na dýchání i kůži

Ideální teplota je kolem 20 stupňů, říká přednosta Kliniky a plicní chirurgie Nemocnice Na Bulovce v Praze Norbert Pauk.

LN Jak přetopený interiér ovlivňuje lidské zdraví?
Suchý teplý vzduch v bytě má jednoznačně negativní vliv. Vysychají horní a dolní cesty dýchací, způsobuje to dráždivý kašel, pocity ucpaného nosu, škrábání v krku. Vede to také k chronickým zánětům nosohltanu, dýchacích cest, zhoršuje to bronchitidu. U dětí pak také laryngitidu(zánět hrtanu). Má to i negativní vliv na pokožku, která je vysušená a podrážděná nebo na pálení očí, suchost rtů. A samozřejmě také na celkový pocit, tedy nevolnost, únava, žízeň. Ten, kdo přetápí, by měl jednoznačně zvlhčovat.

LN Vliv má tedy i vlhkost?
Optimum je kolem padesáti procent. Neříkám, že by si každý měl kupovat drahé zvlhčovače. My třeba doma dáváme vlhký ručník na ústřední topení.

LN Jak časté jsou obtíže z přetápění?
Spíš je to víc faktorů dohromady. Například nám záchranka vozí dospělé s chronickou obstrukční plicní nemocí, v těchto případech může být suchý a teplý vzduch spouštěčem.

LN Mluvil jste o optimální vlhkosti, jaká je ideální teplota?
Kolem dvaceti stupňů, může to být i 21 stupňů při padesátiprocentní vlhkosti.

LN A jaký vliv mají na člověka přechody mezi prostředími?
Vliv mají především rychlé přechody. Když člověk spěchá z teplého, suchého prostředí, neobleče se a nekryje si ústa, je vliv změny teploty na lidský organismus velký.

experimentální medicíny Akademie věd to ukázala například kontrolní stanice v Prachaticích, kde byly historicky koncentrace nebezpečného benzo(a)pyrenu nižší. „Když se začal zdražovat zemní plyn, lidé od něj ustupovali a vraceli se k pevným palivům, nebo dokonce ke spalování odpadků. Takže ovzduší v Prachaticích bylo nakonec na stejné úrovni jako v Teplicích nebo Praze,“ říká Šrám. Podle něj je právě vliv lokálních topenišť na špatné ovzduší v lokalitě až 70procentní.

Naproti tomu podle ředitele Vlacha ze společnosti Enbra mladí lidé stále více sázejí na nové technologie, jako jsou tepelná čerpadla, či moderní regulace otopné soustavy. Čechy k šetrnějšímu zacházení vedou právě peníze. „Zvyšující se náklady na energie stále více nutí obyvatele k úsporám. Velkou roli hraje také osvěta a spravedlivější rozúčtování nákladů,“ tvrdí Vlach.

To potvrzuje i Jiří Beranovský z poradenské společnosti pro energetiku EkoWATT. „Když se nainstalují termoregulační ventily a poměrové měřiče tepla, začnou lidé topit méně,“ tvrdí.

Stejné teplo v létě i zimě

A tak zatímco nové technologie Čechy přesvědčují, na staré zvyky zapomínají. Dříve bylo normální chodit i doma v zimě ve svetru, dnes chtějí lidé v obývacím pokoji sedět v krátkém rukávu. „Nebývalo zvykem, že administrativní pracovnice chodí ve stejných halenkách v létě i zimě. Promítá se to ale i do letního chování. Japonský premiér začal v létě ostentativně nosit košile s krátkým rukávem a bez kravaty. Dresscode, kterým je oblek, košile a kravata, totiž přispívá k tomu, že v kancelářích v létě víc chladíme,“ tvrdí Gaillyová.

Podle ní je to podobné jako chování „24/7“, tedy že se například kvůli světlu stírá po 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozdíl mezi dnem a nocí. Stejně tak lidé počítají s tím, že jsou teploty v interiérech stejné v zimě i v létě.

Kvůli přetopenému prostředí navíc lidé zažívají větší teplotní šok při přechodu ven. „A to není normální. Normální to nesmí být ani v kontextu spotřeby energie. Ano, můžeme říct, že spotřebujeme tolik a tolik a že na to máme. Ale i kdybychom na to měli peníze, otázka leží někde jinde, a to ve zdrojích či změně klimatu. Je proto záhodno, abychom si na takto vysoké teploty odvykali. Z vlastní zkušenosti vím, že díky stále se vylepšujícím oknům například méně vysychá kůže. Zdá se vám, že je tepleji, a to díky dobré vlhkosti,“ vysvětluje ředitelka institutu Gaillyová.

Právě vlhkost je podle ní stejně důležitá jako teplota obydlí. Té pak v interiéru lidé nejlépe dosáhnou dobře utěsněnými okny a pravidelným větráním. I v tomto případě platí, že opouštíme staré zvyky. Zatímco dřív bylo běžné, že hospodyně ráno šokově vyvětrala a peřiny vynesla na vzduch, dnes to příliš časté není. Téměř žádný vliv pak podle Gaillyové nemá otevření okna jen na ventilačku.

S vlhkostí se lépe vypořádávají takzvané pasivní domy, které mají přísná kritéria energetických úspor při provozu. O větrání se postarají samy.

„Kvalita domů se v Česku zlepšuje. Čím dál více stavíme pasivní nebo nízkoenergetické domy. Stále je ale neumíme postavit dobře. Lidé si například myslí, že pasivní a nízkoenergetický dům je to samé. Nechápou nucenou výměnu vzduchu a že se v pasivním domě nemusí dusit, když se tam nuceně větrá. Stejně tak si myslí, že nezáleží na detailech a že právě na nich ušetří,“ vyjmenovává Beranovský.

Opisují a máte přetopeno

Přitom kvalita domů je jedním z důvodů, proč právě Britům často teploměr naměří i 18 stupňů Celsia. Oproti nám totiž mají podle Gaillyové špatné domy. „Marie Terezie u nás zřídila dvojité zasklení oken, což bylo velmi moudré. To v Británii nemají, takže když tam klesnou teploty, promítne se to i na teplotě doma. Jejich výstavba na to není nachystaná,“ tvrdí.

Právě zahraniční hosté podle ní často poukazují na to, že je v Česku přetopeno. K dobru dává historku s princem Charlesem, který v březnu 2010 zavítal do Prahy. A přestože byl ještě zimní měsíc, muselo se celou noc větrat, aby pro něj byla teplota únosná.

Problémy s vedrem ale neměl jen následovník britského trůnu. „Hostující profesoři na fakultě sociálních věd nám do zprávy napsali, že studenti opisují a všude je neuvěřitelně přetopeno,“ vzpomíná Gaillyová, která externě učí na brněnské Masarykově univerzitě.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Ilustrační foto, topení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

Ilustrační foto, topení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Ilustrační foto, topení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!