Silné mrazy budou v noci panovat v moravských krajích, a dále na Vysočině, ve východních Čechách, Praze a ve východní polovině Středočeského kraje. Rtuť teploměru by mohla místy klesnout pod minus 18 stupňů Celsia.
„Nejnižší teploty jinak očekáváme v Moravskoslezském kraji, tam bude asi nejvíce chladno a teploty se na většině území dostanou až pod mínus 18 stupňů. Směrem na západ se bude oteplovat a na většině území bude tak mínus 12,“ tvrdí meteorologové z ČHMÚ.
Počasí rozpůlilo zemi. Morava zažila o dvacet stupňů chladnější noc než Čechy |
Na Českomoravské vrchovině se během noci na středu budou místy tvořit sněhové jazyky. „Během středy se budou sněhové jazyky tvořit místy i na ostatním území,“ upozorňují meteorologové. Na horách mohou při nárazech větru kolem 90 kilometrů v hodině vznikat závěje.
Z velkých měst zasáhne výkyv teplot nejvýrazněji Prahu a Plzeň. V obou městech poklesne teplota během noci o 15 stupňů Celsia a následně o 16 stupňů vystoupá.
Český hydrometeorologický ústav v předpovědi na středeční noc předpokládá, že nejnižší teploty budou „-12 až -16 °C, ojediněle až -20 °C, v západní polovině Čech při nízké oblačnosti -5 až -9 °C.“ Jeden z největších teplotních rozdílů pak pocítí obyvatelé Modravy, ve které se během středy rtuť teploměru dostane z mínus 18 stupňů Celsia až na nulu.
„Od středečního rána se bude kontinuálně až do noci na čtvrtek oteplovat,“ sdělila zástupkyně ČHMÚ pro server Lidovky.cz. „V Čechách by se teplota mohla dostat až na plus jeden až dva stupně.“
Biometeorologická předpověď hlásí na středu nejvyšší stupeň zátěže na organismus, vzhledem k ranním mrazivým teplotám. „Nízké teploty mohou negativně působit na nemocné a staré občany,“ varují meteorologové. „Nedoporučují se přechody z vyhřátých prostor do chladu.“
Uhelné prázdniny 1979
Velké výkyvy teplot mohou způsobit problémy i v ekonomice. Například když na Silvestra v roce 1978 poklesla teplota téměř až o 30 stupňů Celsia, zhroutil se v mnoha místech systém centrálního vytápění. Uhlí zamrzalo ve vagónech a docházelo i k četným výpadkům v dodávkách elektřiny.
Na školách museli vyhlásit uhelné prázdniny, s velkými obtížemi se potýkala i řada podniků a dalších institucí. Od 6. ledna bylo omezeno i vysílání Československé televize. Stát byl nucen přijmout řadu úsporných opatření mezi něž patřilo mimo jiné omezení veřejného osvětlení nebo přesunutí začátku pracovní doby až na osmou hodinu ranní. Energetická krize na začátku roku se stala také podnětem pro zavedení letního času od 1. dubna.
Ačkoliv na středeční noc meteorologové očekávají značný výkyv teplot, nepůjde o tak dramatickou událost jako před 38 lety. Zátěž by měla být spíše na lidský organismus.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
