Lidovky.cz

PEŇÁS: Pražský život s pandou bude veselejší, lze na ni zírat. Obětovala se za to ale slušnost

Názory

  19:07
Pandy velké jsem viděl někdy v devadesátých letech v berlínském zoo. Měly tam dvě, samec se jmenoval Bao Bao, samice Yan Yan. Jejich jména stála na ceduli, kde se dále psalo, že se jedná o dar Čínské lidové republiky lidu Západního Berlína a že je v roce 1978 přivezl (myslím, že jen toho samce, družka přibyla později) Chua Kuo-feng, který vedl několik let komunistickou stranu po Maově smrti. Byla to součást složitých diplomatických šachů stále ještě probíhající studené války: Západ hrál svou hru, komunistická Čína svou, přičemž režim dělal na demokratickou část světa dojem tak zvanou pandí diplomacií.
Panda

Panda foto: Reuters

Ty pandy za to nemohly a zcela jistě o tom, čemu posloužily, nevěděly. Zvířata to jsou opravdu dojemná a, ehm, k zulíbání. Naštěstí je od projevů návštěvnických emocí chránilo plexisklo, takže člověk nemohl více než zírat, jak tam sedí, zadní tlapy natažené dobrácky před sebe, zatímco přední neustále strkají do kulatých hlav výhonky bambusu. Toho spořádají tolik, že se na to musí udělat zvláštní skleníky, ale kdo by litoval? Pohled na strakaté vegetariánské medvědy v nóbl kriminále, vše vyvažoval. Zíral jsem na ně také, nejspíš déle než třeba na antilopu kudu nebo pštrosa, pak mě to asi přestalo bavit. Pandy se zatím nepatrně pohnuly a žvýkaly dál.

Novotný: Je děsné, že Praha přijala bez skrupulí kontroverzní věc. Kvůli pandě

Jak známo, Praha učinila před pár dny krok k tomu, aby pohled na uvězněnou žvýkající pandu byl možný i v Praze. Podepsala partnerskou smlouvu s Pekingem, což je podle primátorky Krnáčové předpoklad k pandí přítomnosti. Panda si přijede sednout do Prahy, čímž Pražanům udělá velkou radost. Život s pandou bude veselejší a smysluplnější. Obyvatelstvo, které doposud mohlo o pandách jen snít nebo se na ně jet podívat do bohatších měst, což si ale nemohl dovolit každý, si nyní zajede na pandu MHD. Panda trojská bude sedět, cpát do sebe bambus, pro který se postaví ten skleník, a dobrácky civět před sebe. Pandy se v zajetí dožívají i třiceti let, takže je naděje, že se u ní vystřídají naši potomci, kterým by nemělo být utajeno, co za tu podívanou Praha obětovala.

Obětovala za to slušnost, kterou je zavázána jednomu sympatickému ostrovu, který sice pandy nemá, ale vždy se k Praze (a k téhle zemi) choval přátelsky. Na rozdíl od pandí Číny nikdy nepropadl komunistickému moru, naopak se domohl poměrů, které patří k nejlepším na světě: pokud jde o kvalitu života a jeho důstojnost. Ten ostrov se jmenuje Tchaj-wan a Peking slíbí pandu vždy tomu, kdo uzná, že si ho komunistická Čína může vzít. Praha to za ty medvědy udělala.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.