Lidovky.cz

Brexit se může zpomalit. Podle soudu potřebuje vláda souhlas poslanců

Svět

  10:42aktualizováno  11:21
Britský nejvyšší soud v úterý poměrem hlasů osm ku třem rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z Evropské unie souhlas britského parlamentu. To by podle pozorovatelů mohlo zpozdit začátek procesu vystoupení z evropského bloku. Verdikt ale nezvrátí výsledek červnového referenda, ve kterém se pro takzvaný brexit rozhodli britští voliči.

Protestující před britským nejvyšším soudem, kteří chtějí zůstat v EU, v době jeho projednávání brexitu. foto: AP/ČTK

Mluvčí premiérky Theresy Mayové v reakci na soudní verdikt uvedl, že to nic nemění na plánech vlády spustit brexit do konce března.

Merkelová: Když EU nebude při brexitu jednotná, Britové ‚vyzobou rozinky‘

Soud v úterý také jednomyslně rozhodl, že k procesu odchodu z EU se už nemusí vyslovovat skotský, severoirský a velšský parlament. Státní zástupce Jeremy Wright uvedl, že je rozsudkem zklamán, ale že se mu vláda podřídí.

Britští poslanci tak podle deníku The Guardian začnou v dalších dnech projednávat zákon, který vládě umožní zahájit s Bruselem rozhovory o odchodu.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas v Bruselu řekl v úterý novinářům, že po rozhodnutí soudu je nyní na britské vládě, aby z něj vyvodila příslušné závěry. „My čekáme na formální oznámení (britského záměru odejít), takže nebudeme komentovat věci týkající se vnitřního právního či ústavního pořádku členských zemí,“ podotkl mluvčí. Opakovaně odmítl odpovědět na otázku, zda je z právního hlediska možné případnou notifikaci podle článku 50 unijní smlouvy následně odvolat.

Očekává se, že parlament bude výsledek lidového hlasování respektovat. Labouristická opozice ale už dříve uvedla, že bude usilovat o to, aby poslanci měli šanci brexitové vyjednávání ovlivnit.

Zástupce britské diplomacie při EU Ivan Rogers na povrexitovém summitu v červnu...
Referendum o členství v EU rozdělilo britskou veřejnost

Vláda chce zahájit jednání o opuštění EU do konce března, ale spekulovalo se, že by to mohlo být ještě dřív. Premiérka Mayová v nedávném projevu oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství.

Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur, včetně soudního systému. Chce mít kontrolu nad přílivem lidí z unijních zemí a má zájem uzavřít s EU zcela novou celní dohodu.

Na britskou justici se kvůli brexitu obrátili investiční manažerka Gina Millerová a kadeřník Deir dos Santos, kteří argumentovali tím, že brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí unie. To se podle navrhovatelů nemůže stát bez souhlasu parlamentu. Za pravdu jim dal už soud nižší instance.

Skotská vláda protestuje

Britská vláda má podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové „politickou povinnost“ před zahájením procesu odchodu z Evropské unie požádat o souhlas skotský, velšský a severoirský parlament, i když britský nejvyšší soud dnes rozhodl opačně. Je „stále jasnější“, že Skotsko musí vzít svou budoucnost do vlastních rukou, uvedla podle agentury Reuters Sturgeonová v reakci na soudní verdikt.

Obyvatelé Skotska a Severního Irska v červnovém referendu hlasovali pro setrvání v unii, většina Anglie a Walesu byla pro takzvaný brexit.

Sturgeonová, jež stojí v čele separatistické vlády, podle agentury Reuters rovně uvedla, že její kabinet pošle do skotského parlamentu usnesení o souhlasu se spuštěním brexitu. Tvrzení, že Skotsko je pro britskou vládu rovnocenným partnerem, se podle ní dnes ukázalo jako „prázdná rétorika“.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.