Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Erdogan toleroval islámské teroristy. Vrátilo se mu to jako bumerang, říká o útocích expert

Asie

  6:00
PRAHA - Úterní útok na istanbulské letiště se stal jedním z nejkrvavějších útoků na tureckém území za poslední dobu. Podle turkologa Petra Kučery se velké množství útoků odehrálo v důsledku destabilizace regionu a vyhrocení napětí. Odpovědnost vidí i na straně vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, která tolerovala islámské teroristy. „Pro Erdogana představovali zpočátku větší zlo Bašár Asad a kurdští separatisté než IS a chtěl využít jakýchkoliv prostředků ke svržení Asada - a to se mu nyní vrátilo jako bumerang,“ popisuje v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: Reuters

Lidovky.cz: Pamatuje Turecko tak krvavý útok, jako se odehrál v úterý na istanbulském letišti?
To určitě pamatuje. Jen od začátku letošního roku došlo v Turecku k celé vlně teroristických útoků. Například v lednu se sebevražedný atentátník odpálil v centru Istanbulu mezi německými turisty, teroristé také zaútočili na policejní autobusy v Istanbulu, další incidenty byly zaznamenány na jihovýchodě země. V říjnu 2015 zabili atentátníci Islámského státu v Ankaře 103 demonstrantů – to byl nejhorší teroristický útok v turecké historii.

Útok na letiště v Istanbulu si vyžádal 41 obětí, většinou Turků. Erdogan ukázal na IS

Lidovky.cz: Ještě před několika lety bylo Turecko oblíbenou destinací pro mnoho turistů z celého světa. Během posledních tří let je však spíše ‚oblíbeným‘ cílem teroristů a to ať už z řad kurdských separatistů, tak členů organizace Islámský stát. Co se stalo, že došlo k tak radikální proměně?
Těch důvodů je samozřejmě mnohem více, nedá se to redukovat na jednu příčinu. Zásadní ale je, že se silně destabilizovala oblast za hranicemi Turecka. To znamená primárně rozpad Sýrie a vznik Islámského státu. V důsledku syrské občanské války přes turecké hranice přešli kromě uprchlíků, kterých je v Turecku asi dva a půl milionu, také radikálové, příslušníci Islámského státu a jiných bojůvek. Ti začali v Turecku působit, zakládat zde buňky a verbovat do svých řad také Turky a Kurdy.

Druhý důvod je, že zhruba ve stejné době se vyhrotilo napětí mezi kurdskými separatisty a tureckou vládou. To také skoro jistě souvisí s destabilizací Sýrie, případně i Iráku, a vzniku polonezávislých kurdských enkláv u tureckých hranic. Turecká vláda se v té chaotické situaci a v obavách, že se turečtí Kurdi pokusí spojit se syrskými Kurdy, snažila tvrdě zakročit proti jakýmkoliv projevům separatismu na svém území a přestala s Kurdy vést dialog. Na jihovýchodě Turecka pak s neskutečnou brutalitou vojensky zakročila proti separatistům, postiženo ale bylo především civilní obyvatelstvo. To všechno vedlo pouze k eskalaci násilí a další radikalizaci kurdských separatistů. Ti, zdá se, začali přebírat taktiky islamistů, jako jsou sebevražedné atentáty – dříve se atentáty separatistů omezovaly spíše na bombové útoky na představitele ozbrojených sil či vlády.

Istanbulské letiště po útoku
Istanbulské letiště po útoku

Lidovky.cz: Může za nynější stav také tvrdé vedení prezidenta Erdogana a s tím související islamizace Turecka?
Samozřejmě velkou část viny na současné situaci je nutno připsat turecké vládě, respektive autoritářství prezidenta Erdogana, který přestal vést jakýkoliv rozumný dialog s opozicí a s kurdskými separatisty a s jejich politickou reprezentací přerušil veškerá jednání. Místo toho sází na vojenskou sílu a na policejní represi vůči jakýmkoliv náznakům opozice. To určitě přispělo k tomu, že je společnost méně svobodná, méně se diskutuje o důležitých otázkách a sází se pouze na hrubou sílu, což jen přilévá olej do ohně a zvyšuje napětí ve společnosti.

Lidovky.cz: Jen za poslední rok došlo k deseti útokům, za něž nese zodpovědnost jak Islámský stát, tak kurdští separatisté. Erdogan přitom vede proti oběma skupinám ozbrojený boj, který ale není efektivní. Znamená to tedy, že policejní složky nedělají v boji proti terorismu dost?
Na jednu stranu je to možné chápat jako selhání tureckých tajných služeb a policie, že nedokáže případná ohniska a přípravy útoků zachytit. Druhá věc je, že turecká vláda, respektive prezident Erdogan, až do relativně nedávné doby islámské teroristy toleroval či je i přímo podporoval. Novináři z deníku Cumhuriyet zdokumentovali například vládní dodávky zbraní určené evidentně buď Islámskému státu, či Frontě an-Nusrá. Pro Erdogana představovali zpočátku větší zlo Bašár Asad a kurdští separatisté než IS a chtěl využít jakýchkoliv prostředků ke svržení Asada - a to se mu nyní vrátilo jako bumerang.

Petr Kučera (38)

Vystudoval turkologii, dějiny a kulturu islámských zemí a teorii a dějiny literatur zemí Asie a Afriky na Karlově univerzitě. Absolvoval stáže na univerzitách v Berlíně, Ankaře, Istanbulu, Londýně, Mnichově a Princetonu.

Jeho doménou je turecká a osmanská literatura. Do češtiny převedl celkem sedm knih Orhana Pamuka, za překlad románu Jmenuji se Červená získal v roce 2008 Cenu Magnesia Litera.

Letos získal juniorskou profesuru na Hamburské univerzitě.

Lidovky.cz: Mohou tyto útoky ohrozit Erdoganovu popularitu?
Když došlo k onomu zmíněnému obrovskému teroristickému útoku v Ankaře u hlavního nádraží, kde zahynulo přes sto mladých, převážně levicových demonstrantů a prokurdských aktivistů, měl jsem pocit, že prezidentova popularita půjde okamžitě dolů. Zatím se mu ale daří ukazovat ony útoky ne jako selhání svého stylu vlády, ale naopak situaci interpretuje tak, že je potřeba ještě více přitvrdit, že je nutno, aby vláda měla ještě více moci, že by se mělo dát ještě více pravomocí prezidentovi, aby mohl ještě účinněji zatočit s terorismem. Vzhledem k tomu, že má teď pod palcem prakticky všechna hlavní média a ovládá veřejnou diskuzi, tak se mu tento obraz, tedy přesvědčení, že ve chvílích krize je potřeba silného vůdce, mezi obyčejnými lidmi daří prezentovat, a to ačkoliv se ukazuje, že to nefunguje. Otázkou tak je, jak dlouho to lidé vydrží, jak dlouho mu tuto rétoriku ještě budou věřit. Ani kurdská otázka, ani problém islamistického terorismu na území Turecka se nedá vyřešit silou.

Lidovky.cz: Belgický deník Le Soir rovněž zmínil určité podobnosti úterních útoků s březnovými teroristickými činy v Bruselu. Je možné tyto útoky srovnávat?
Jako vzdáleného pozorovatele mě také tato podobnost zarazila, byť jsem útoky v Belgii nesledoval příliš podrobně. Zatím těžko potvrdit, zda za útoky stojí opravdu IS. Turecká média a vládní kruhy viníka rychle najdou, ale je dost těžké říct, zda je to reálný viník, nebo zda rychle nepotřebují někoho, koho označit za hlavního strůjce útoků.

Pravdou ale je, že vše ukazuje na to, že se jedná o dílo Islámského státu. Kurdské útoky bývají většinou směřovány proti policii, armádě nebo proti konkrétním skupinám, které nějak souvisí s kurdskou otázkou. Nevím, jak by měl útok na letiště pomoci kurdským separatistům v jejich cílech.

Lidovky.cz: Na druhou stranu Sokoli osvobození Kurdistánu tento měsíc vydali prohlášení, že Turecko již není pro turisty bezpečnou zemí. Ta spojitost by se tedy dala hledat tam.
To možná ano. V devadesátých letech i na začátku nového tisíciletí již došlo k menším útokům na turecké Riviéře, u pobřeží u Antalye, kde kurdští separatisté např. nastražili bombu v odpadkovém koši a ta pak zabila jednoho turistu. Ale to byly spíše omezené útoky typu baskických separatistů. Nebylo to nic takto spektakulárního. Úplně bych možnost, že za útoky stojí PKK, nevylučoval, ale ty indicie, co zde jsou a informace, jež turecká vláda pustila do médií, ukazují na Islámský stát. Kdyby neukazovaly na Islámský stát, tak nevidím důvod, proč by vládní místa za pachatele neoznačila rovnou Kurdy. To by se vládě hodilo do jejich rétoriky trošku víc.

Lidovky.cz: Může současná bezpečnostní situace ohrozit možné budoucí členství Turecka v EU? Erdogan před pár měsíci odmítl zmírnění protiteroristického zákona, což si EU kladla jako jednu z podmínek bezvízového styku, které Turecku za pomoc při zvládání migrační krize slíbila.
Bezesporu to je jedna z věcí, které případné členství Turecka v EU ovlivňuje, ale těch překážek je zde tolik, že se mezi nimi riziková bezpečnostní situace skoro ztrácí. To, že dochází na území Turecka k teroristickým útokům, by samo o sobě kandidaturu Turecka zpochybnit nemělo – to spíš způsob, jakým se vláda s napjatou situací v zemi vyrovnává. Rostoucí autoritářství, nerespektování lidských práv, diskriminace menšin, pronásledování novinářů, to jsou myslím mnohem závažnější věci, jež hovoří proti členství Turecka v EU.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...