Irští U2 organizátory festivalu i fanoušky trochu napínali, na ohlášenou odpolední tiskovou konferenci nedorazili („Jsou teď v letadle někde nad Nice,“ omlouval je moderátor), půlnoční premiéru svého filmu už ale stihli. A vzali to efektně s plnou parádou.
Na schodišti před festivalovým palácem, kde na červeném koberci obvykle defilují hvězdy, odehráli U2 desetiminutový koncert. Vystřihli Vertigo a Where The Streets Have No Name, Bono popřál francouzsky festivalu k šedesátým narozeninám a dav, který zatarasil promenádu před palácem, šílel.
Nechat si polít záda pivem?
Kdo se dostal dovnitř, nafasoval 3D brýle a mohl si užít hodinový koncert U2 se vším všudy. Kdo někdy viděl některý z podmořských či hmyzích dokumentů v IMAXu, dovede si možná představit, jak dokonalou iluzi vzbuzují 3D filmy -jednoduše máte pocit, že jste přímo tam, jen vám těsně před obličejem neplave žralok, ale Bono.
Kotel gigantického stadionu vtéká do promítacího sálu a člověk má chuť po každé písničce zatleskat. Psát, že k úžasné podívané patří dokonalý zvuk, je nejspíš zbytečné.
Z plátna se valí energie, že by leckterá jaderná elektrárna mohla závidět, a hlavou se honí svatokrádežné myšlenky, jestli vůbec stojí za to nechat si na koncertech podupat nohy, polít záda pivem a kdesi v dálce vidět na projekční stěně kapelu... 3D koncert je nesporně komfortnější a autenticita zážitku je srovnatelná s živým vystoupením. U2 jsou známí propagátoři nových technologií, není tedy divu, že i v tomto případě prorážejí cestu ostatním. 3D natáčení, které je technologicky mnohem náročnější než pořizování běžného filmového záznamu, začalo už v březnu 2005 testovacími záběry na koncertu v Anheimu. Samotné natáčení pak probíhalo rok nato na koncertním turné Vertigo po Jižní Americe.
„Jestli se to mělo natočit dobře, tak se to muselo natočit právě tam,“ prohlásil Bono. S jihoamerickým publikem mají prý U2 nejlepší zkušenosti. Při sledování filmu mu musíme dát za pravdu. Stočlenný štáb putoval s kapelou na koncerty v Mexico City, Sao Paulu, Buenos Aires a Santiagu. Pětapadesátiminutový film se pak stříhal ze stovky hodin záznamu, což se odehrávalo pod taktovkou Catherine Owensové a Marka Pellingtona, kteří mívají obvykle na starost koncertní podobu turné U2.
Zvlášť efektně vyšly skladby Sunday Bloody Sunday, Vertigo, Pride nebo With Or Without You, ačkoli jde o tak komplexní zážitek, že vyzdvihovat jednotlivé momenty takřka nejde. Do kin IMAX po celém světě - doufejme tedy, že i k nám - by se film U2 3D měl dostat ještě letos.
