Ankara hrozí Nizozemcům tvrdou odvetou za to, že o víkendu tureckou ministryni pro záležitosti rodiny eskortovali jako nežádoucí osobu do Německa. Ještě předtím v sobotu nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu tureckému ministru zahraničí. V poledne agentura Reuters informovala o tom, že turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu „přijme nutná opatření, pakliže se Nizozemsko neomluví,“ napsala. „Jejich jednání bude mít své důsledky,“ dodal ministr s tím, že „ještě počká, jak na ‚fašistický akt‘ zareaguje Evropa“. K reportérům hovořil ve francouzském městě Metz. Erdogan prohlásil, že Nizozemsko postupuje jako „banánová republika“ a kritizoval rovněž evropské země, že se proti přístupu Nizozemska k členům turecké vlády neohradily.
Demonstranti v Istanbulu pak v neděli strhli z nizozemského konzulátu nizozemskou vlajku a nahradili ji tureckou. O protestní akci vyvolané odmítavým postojem Amsterdamu ke snahám tureckých politiků oslovit tureckou menšinu v Nizozemsku informovala agentura AFP. Protestanti se podle agentury AP sešli i před konzulátem ve městě Ankara a na protest mávali svými tureckými vlajkami.
Klíčovým bodem této diplomatické rozepře je všelidové hlasování o ústavní novele, které by mohlo zavést v Turecku prezidentský systém. Odehrát by se mělo 16. dubna. Z toho důvodu je v zájmu mnohých tureckých diplomatů navštívit turecké menšiny i za hranicemi jejich vlastního státu. V zemích jako je Nizozemsko nebo Německo je počet turecké menšiny velký, a tak lidí, kteří by se hlasování mohli zúčastnit, není málo. V Německu se počet turecké menšiny odhaduje až na tři miliony lidí. Z toho alespoň polovina by se hlasování mohla zúčastnit.