Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Učitel není podstatný, je nahraditelný strojem, říká průkopník moderní výuky Sugata Mitra

Vzdělávání

  6:00
Praha - Jednou umístil na chudé indické předměstí zeď, ve které byl zabudovaný počítač. Když se seběhly místní děti a ptaly se, co je na něm napsané, řekl, že neví a odešel. Když se vrátil po třech měsících, zjistil, že se děti naučily nejen dobře anglicky, ale také nastudovaly materiály o složení DNA, které v počítači zanechal. „Každý člověk, který jde strojem plnohodnotně nahradit, by měl být nahrazen,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz indický badatel a inovátor v oblasti vzdělávání Sugata Mitra.

Sugata Mitra foto: http://www.meltingpotforum.com

Od chvíle, kdy byl Sugata Mitra svědkem neuvěřitelného výkonu dětí, věnuje se výzkumu vzdělávání, zkouší, jak nejlépe lze zapojit internet a počítače do bězné výuky. Tvrdí, že děti se nejlépe učí samy a že učitel není tak podstatný. Lze ho tak mnohdy nahradit strojem.

Lidovky.cz: Co je podle vás jádrem vašeho výzkumu, nejzajímavější část, která by měla zaujmout i lajckou veřejnost?
V současné době bych řekl, že je to hlavně integrace internetu do vzdělávání. To je podle mě ta největší změna, kterou musíme provést.

Lidovky.cz: Ve vašich přednáškách označujete někdy současný vzdělávací systém za zastaralý. Váš výzkum jste dělal v rozvojových zemích i v těch rozvinutých. Kde bude změna lehčí zavést?
Pokud jde o výuku samotnou, nevidím mezi těmito zeměmi příliš velké rozdíly. Je tomu tak především díky internetu. Před příchodem internetu bylo nezbytné mít odlišné vzdělávací systémy, protože někde chyběly knihy, někde chyběli učitelé. Internet ale tohle všechno značně vyrovnal, jelikož to, co je dostupné pro mě, je dostupné pro kohokoliv, kdekoliv na světě.

Samozřejmě schopnost dětí vzdělávat se skrze internet se bude lišit, hlavně v závislosti na jejich jazykové výbavě. Takže děti, které umí anglicky, německy, francouzky, italsky či rusky, budou mít jistou výhodu, díky množství informací, které jsou na internetu v těchto jazycích. A země jako Čína a Japonsko tyhle nedostatky rychle dohání. Ale samozřejmě dítě, které na internetu vyhledává v angličtině má výhody zdaleka nějvětší.

Sugata Mitra

Indický informatik a vědec zabývající se vzděláváním, laureát TED prize. Profesor vzdělávacích technologií na School of Education, Communication and Language Sciences, která je součástí Newcastle University. Mitra založil za pomoci Světové banky projekt Hole-in-the-Wall Education (HiWEL) s cílem umožnit dětem ze znevýhodněného prostředí vzdělávat se s nepatrnými náklady. V současné době Sugata Mitra pracuje na cloudové škole (School in the Cloud), která je vyvrcholením více než deseti let výzkumu a pozorování procesu vzdělávání v celém světě.

V pátek od 15:00 bude o svých poznatcích hovořit v Ostravě v rámci fóra Meltingpot při hudebním festivalu Colours of Ostrava.

Lidovky.cz: Takže role internetu by měla být především ve vyrovnávání rozdílů v přístupnosti ke vzdělání?
Ano, přesně tak.

Lidovky.cz: Myslíte, že vaše metody samoučení by měly současný systém vzdělávání nahradit nebo bychom se měli snažit je se současným systémem skloubit?
Myslím, že nahrazení je příliš silné slovo. Nemyslím, že musíme všechno škrtnout a začít úplně znovu. Je to spíš otázka zapracování internetu do školních infrastruktur. Musíme se taky zbavit pocitu, že je nutné se učit věci, které někdy v budoucnu budeme aplikovat v reálném živote. Po dvanáct let svého života se učíte a ve zbytku života používáte, co jste se naučili, aby jste řešili problémy, žili a tak dále.

Ale svět se změnil. Teď se můžete učit věci, které potřebujete, až když je potřebujete. Nemusíte se je učit roky a roky dopředu a pak si je celou dobu pamatovat. A to je to, co potřebujeme zapracovat do školství. Schopnost učit se rychle ve chvíli, kdy to potřebujeme a schopnost využít tyto znalost přesně a efektivně.

Lidovky.cz: Pokud se děti mají učit v podstatě sami, jak je k tomu motivovat? Mají děti stále přirozenou zvídavost a touhu poznávat?
Určitě mají. Jako klíčové se ukazuje nikoliv používání počítače nebo internetu, ale práce dětí ve skupinách, kolektivně. Dám vám příklad. Je docela možné, každé dítě v Praze má doma relativně nový fotbalový míč, se kterým si třeba nehraje. Pokud ale s kamarády třeba v parku najdou starší, horší míč, je velká šance, že s ním začnou hrát fotbal. A tím se začnou zlepšovat. S přístupem k internetu a vzděláváním je to podobné.

Lidovky.cz: Myslíte, že existuje věkový limit, po kterém vaše metody přestávají být efektivní?
Víte, tím si nejsem úplně jistý. Velice dobře fungují do třinácti let života, do tohoto věku zajímá děti v podstatě cokoliv. Je tedy snaží podchytit jejich pozornost správně zvolenou otázkou. Když jsou ale starší, povaha té otázky se začíná měnit. Když se patnáctiletého nebo šestnáctiletého dítěte zeptáte na planety a hvězdy, nezaujme ho to tolik, jako ty desetileté. Když se ale zeptáte, co je to podnikání po internetu a jak se stanete milionářem, aniž by jste museli chodit do školy, bude to pro ně velice zajímavá otázka. Devítiletého by to pochopitelně nezajímalo.

Lidovky.cz: Vy jste ostatně měl možnost pracovat s dětmi z celého světa. Všiml jste si nějakých výrazných rozdílů?
Rozdíly existují. Dobrá zpráva však je, že jsou poměrně povrchní, nejsou nikterak hluboké. Uvnitř mají lidé – a nejen děti, ale lidé obecně – stejné zájmy a stejné touhy. Je to kontext jejich sociálního prostředí, kvůli kterému vyjadřují tyhle touhy odlišně. Takže pokud najdete na internetu tu správnou oblast zájmu, funguje to všude na světě stejně.

Lidovky.cz: Člověka možná napadne otázka, jak v takovém systému funguje učitel. Ve svých přednáškách nabádáte učitele, aby byly spíše zprostředkovateli. Mají se tedy dnešní pedagogové zaměřit spíše na metodu, než na to co učí?
Naprosto. Profese učitele bude muset projít velmi radikální změnou. Proces kdy učitel přímo podává informace žákům je už vlastně zastaralý. Přesto vždycky velmi váhám při používání slova zastaralý, jelikož v minulosti existovali velcí učitelé, kteří si to uvědomovali. Desítky, stovky i tisíce let zpět. Nazval by jste například Sókrata učitelem? Vždyť nic neučil. Přesto ho považujeme za jednoho z největších učitelů v historii lidstva. To je ten zásadní rozdíl, to potřebujeme u učitelů změnit.

Lidovky.cz: Je tedy podle vás podstatnější to jak se dětí ptáme, než vědomosti, které jim tlučeme do hlavy?
Ano. Víte, vlastně to jde vyjádřit slovy jednoho indického filosofa. Ten řekl, že učení musí pocházet zevnitř. Ten filosof to řekl před stopadesáti lety a lidé nechápali, co to znamená. Říkali, že pokud nic nevím, jak se mohu něco naučit zevnitř? Vědomosti přece musí přijít zvenčí. Myslím ale, že můj výzkum a výzkum mnoha dalších lidí potvrzuje, že učení skutečně pochází z vnitra. Mohou sice existovat vnější zdroje vědomostí, ale proces učení se odehrává uvnitř. Pokud by učitel dokázal správně uchopit toto, myslím, že by to znamenalo obrovský rozdíl.

Lidovky.cz: Během výzkumu jste vaše metody testoval na nižších stupních škol. Dají se použít například i při vysokoškolském vzdělávání?
Zajisté. I když sám jsem o tom až do nedávna nevěděl. Jiní lidé ale tyto metody začali používat při výuce starších studentů, také těch univerzitních. A tito lidé tvrdí, že ty metody fungují v podstatě stejně, dokonce i při vzděláváních jiných zaměstnanců. Takže ano, fungují, ačkoli jsou v nich pochopitelně dílčí rozdíly.

Ráno jsem četl inzerát na fotbalového trenéra. V inzerátu stálo, že uchazeč by měl být obeznámený se vzdělavacím prostředím, které se organizuje samo. Tedy, že by měl správně nabádat mladé hráče, aby své schopnosti a dovednosti sami rozvíjeli. Tedy aby se to učili zevnitř, nikoliv aby jste jim to říkal z vnější jako expert. Byl jsem z toho naprosto ohromený. Bylo tam zmíněno i moje jméno! Asi jsem teď expert i ve fotbale.

Lidovky.cz: Co třeba společenské vědy? V těch je cílem spíše diskuze nad vícero teoriemi, neexistuje jasně daná suma vědomostí, kterou musíme obsáhnout.
Ano, myslím, že moje postupy jsou dokonce velmi efektivní i ve společenských vědách. Samozřejmě mluvím o dětech. Je zajímavé sledovat jak k vědám jako ekonomie, sociologie nebo antropologie děti přistupují, pokud jím dáte svého druhu vtipnou, ale zároveň velkou, zásadní otázku. Například proč nám na vrchu hlavy rostou vlasy? A velice rychle je vidíte probírat se poznatky z biologie a antropologie. A stejně to funguje i u společenských věd.

Lidovky.cz: Během jednoho experimentu v Itálii jste se ptal dětí anglicky, což byl jazyk, kterému nerozuměly, jak vyhynuli dinosauři. Když jste viděl, jak si děti klestí cestu k cíli informacemi v podstatě sami, měl jste pocit, že jste na hraně něčeho velkého?
No, není to úplně tenhle typ pocitu. Primárně je to nervozita. Konkrétně tenhle experiment, kdy dávám dětem tyhle velké otázky a sleduji jak je zvládnou pomocí internetu vyřešit, se snažím dělat čím dá těžší. A čekám na moment, kdy už to nepůjde, kdy mé metody selžou.

Když jsem před lety položil tu otázku ohledně vyhynutí dinosaurů, děti začaly dělat spoustu různých věcí. Já jsem jen stál v koutě a čekal, jestli se na některé z obrazovek objeví dinosaurus. Do sedmi minut se dinosauři objevili na všech monitorech. A mezi dětmi propukla celkem vášnivá diskuze nad různými teoriemi vyhynutí dinosaurů. Pokud jde o překlad mojí otázky, částečně využily učitelku, částečně překladač Google.

Lidovky.cz: Stále si stojíte za tvrzením, že učitel, který lze nahradit strojem, by měl být nahrazen strojem?
Tahle otázka ve skutečnosti není o souhlasu nebo nesouhlasu. Jde totiž pravda, že každý člověk, který jde strojem plnohodnotně nahradit, by měl být nahrazen. To je to, co děláme po celou dobu naší civilizace. Vždy, když narazíme na práci, která se nám nechce dělat, vymyslíme pro ní stroj. A pak je samozřejmě otázka, zda je to dobře nebo špatně. To já nevím, nechci dělat morální soudy. Přesto se ptám: pokud člověk dělá něco, co může udělat stroj, není to plýtvání jeho lidskostí, lidským potenciálem? A pokud na to odpovíme kladně, že se jedná o plýtvání, potom by skutečně člověk nahrazen být měl. Včetně učitele.

Lidovky.cz: Podporují váš výzkum vlády nebo korporace? Nacházejí způsoby jak ho využít?
Zájem tam samozřejmě je, po celých uplynulých dvacet letech. V poslední době ale hodně sílí. Dlouho čekali, aby zjistili, jestli bude možné můj výzkum někde využít, teď přišli na to, že ano. Ne nezbytně mě ale musí nebo chtějí financovat. Využijí jen metodu, která už existuje. Do určitého stupně složitosti je ta metoda totiž velmi jednoduchá. S tím jsem ale smířený. Pokud jde o výzkum, nemusím už zjišťovat, jestli to funguje. Vím, že to funguje. A ta trochu výzkumu, který dělám vlastně nestojí moc.

Lidovky.cz: Jeden váš kolega kdysi k vašemu výzkumu poznamenal, že je to příliš dobré na to, aby to byla pravda. Setkal jste se s hodně skeptiky?
Jsem vždycky rád, když o tom někdo takhle přemýšlí. Vždy, když sedím sám, a přemýšlím o svém výzkumu, napadne mě, že je to až příliš dobré. Moc dobré na to, aby to byla pravda. Nevím si s tím ale rady. A tak chodím od školy ke škole, už osmnáct let, a hledám ten jeden případ, kdy mi lidé řeknou, že to nefunguje. Ale zatím jsem ho nenašel.

Lidovky.cz: Já doufám, že ho nikdy nenajdete.
Opravdu ho nenajdu. Teď už to vím.

Lidovky.cz: Jaké jsou vaše nejbližší plány nebo projekty?
V současné době se nejvíce zajímám o způsob, jakým zkoušíme žáky. Čeho se snažíme docílit a jak se toho snažíme docílit. Je stále nutné chtít po někom, aby vyřešil rovnici jen s tužkou a papírem? Je to stejný úspěch dnes, jako to byl pře dvěma tisíci lety v Damašku? Nebo už to není tak důležité? Dnes to dokáže rychle vyřešit hned několik různých strojů, vše co potřebujeme vědět, je, jak obsluhovat ty stroje. Celé se to točí okolo otázky, jací chceme, aby byli lidé a jak je budeme hodnotit.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Kuchaře/Kuchařku pro střední školu

Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
nabízený plat: 20 000 - 29 000 Kč