Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Pusťte Julii, skandovali poslanci. Schválili zákon, který ji osvobodí

Evropa

  17:50aktualizováno  19:37
KYJEV - Ukrajinský parlament v pátek schválil zákon umožňující osvobodit vězněnou vůdkyni opozice, bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou. Parlament podle agentury ITAR-TASS hlasy 310 zákonodárců zrušil trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení.

Julija Tymošenková na snímku z roku 2011 foto: ČTK

K přijetí příslušného zákona by přitom stačila nadpoloviční většina 226 ze 450 poslanců. "Bývalá premiérka může v souladu s přijatým zákonem vyjít na svobodu," napsal ITAR-TASS. "Pusťte Juliji!" skandovali poslanci. Davy lidí na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném Majdan, na rozhodnutí parlamentu zareagovaly jásotem a ovacemi.

Zástupce a bývalý ministr Tymošenkové Arsenij Jaceňuk vyzval Janukovyče, aby zákon "okamžitě a bezodkladně" podepsal. Ale podle advokáta bývalé premiérky Serhije Vlasenka bude kromě zákona zapotřebí ještě příslušné rozhodnutí soudu, aby jeho klientka mohla vyjít z vězení.

Tymošenkovou v říjnu 2011 soud poslal na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku prezidenta Viktora Janukovyče, kterou jen těsně porazil v prezidentských volbách v roce 2010. Propuštění Tymošenkové z vězení bylo také podmínkou EU pro uzavření asociační dohody s Ukrajinou. Bývalá premiérka je za mřížemi od srpna 2011, od května 2012 se nalézá ve vězeňské nemocnici kvůli stížnostem na bolesti zad.

Ještě dříve poslanci schválili zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který odebírá hlavě státu některé pravomoci. Pro tento krok, který má přispět k ukončení politické krize a krveprolévání, hlasovalo 386 z celkem 450 poslanců.

Bezpodmínečná amnestie

Poslanci hlasovali ve "zjednodušené proceduře", tedy bez debaty a bez projednávání návrhu ve výborech. Samo rozhodnutí pak znamená návrat k "prezidentsko-parlamentní" formě vládnutí, protože podle ústavy z roku 2004 poslanci získávají právo vytvářet vládu.

Premiéra poslanci volí z kandidátů navržených prezidentem a parlament také na prezidentův návrh jmenuje ministry obrany a zahraničí, jakož i šéfa tajné služby. Kandidáty na ostatní ministerská křesla navrhuje premiér. Prodlužuje se také funkční období parlamentu ze čtyř na pět let.

ČTĚTE TAKÉ:

Sněmovna také 372 hlasy schválila bezpodmínečnou amnestii pro všechny zatčené, respektive zakázala trestní stíhání účastníků pokojných protestních akcí.

Parlament také hlasováním odstranil od plnění funkce ministra vnitra Vitalije Zacharčenka, který během vrcholící krize nařídil rozdat policistům automatické zbraně a ostré náboje.

Kroky zákonodárců odpovídají v pátek uzavřené dohodě mezi prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními předáky. Ta počítá i s uspořádáním předčasných prezidentských voleb do konce letošního roku. Během pátku podle agentury Interfax opustilo poslanecký klub Janukovyčovy Strany regionů 28 z původně 205 členů.

ČASOVÁ LINIE UKRAJINSKÉ KRIZE

  • 29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala asociační dohodu s EU.
  • 1. prosince - Až půl milionu lidí se shromáždilo v Kyjevě na náměstí Nezávislosti, kde postavili barikády; obsadili radnici i sídlo odborů a požadovali odstoupení vlády a předčasné volby.
  • 17. prosince - Rusko výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo pro ni z devizových rezerv 15 miliard USD.
  • 17. ledna - Janukovyč podepsal úpravu trestního zákoníku zpřísňující postihy za účast na demonstracích u státních úřadů.
  • 22. ledna - Střety demonstrantů s policisty si vyžádaly první dvě oběti mezi protestujícími.
  • 25. ledna - Prezident nabídl opozičnímu vůdci Arseniji Jaceňukovi post premiéra a Kličkovi úřad vicepremiéra; odmítli.
  • 28. ledna - Parlament zrušil devět represivních zákonů z 16. ledna a prezident přijal demisi vlády Mykoly Azarova (ministři zůstávají v úřadech do vytvoření nové vlády).
  • 31. ledna - Janukovyč podepsal zákon o amnestii pro zatčené při protivládních protestech, pokud demonstranti do 15 dnů vyklidí budovy úřadů, které obsadili v Kyjevě a regionech.
  • 1. února - V domácím vězení skončil pro podezření z organizování masových nepokojů opoziční aktivista Dmytro Bulatov, nalezený po více než týdnu těžce zraněný;
  • 2. února ale odletěl do Litvy na léčení.
  • 5. února - Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová jednala v Kyjevě s Janukovyčem i šéfy opozice.
  • 6. února - Do Kyjeva přijela už poněkolikáté od začátku krize náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová.
  • 12. února - Údajně na základě amnestie bylo zastaveno stíhání vysoce postavených ukrajinských činitelů, jimž opozice přičítá vinu za brutální pokus o rozehnání demonstrantů v listopadu.
  • 16. února - Protivládní demonstranti v Kyjevě opustili radnici, kterou okupovali od 1. prosince; splnili tak podmínky amnestie pro demonstranty.
  • 17. února - Rusko oznámilo, že poskytne Ukrajině druhou půjčku - nákupem dluhopisů za dvě miliardy dolarů (40 miliard Kč).
  • 18. února - Nejkrvavější den od začátku protestů v Kyjevě - zahynulo přes 20 lidí, z toho několik příslušníků bezpečnostních jednotek, a údajně přes 1000 lidí utrpělo zranění. Situace se vyhrotila poté, co se demonstranti pokusili proniknout do sídla parlamentu, kde vládní většina nechtěla zařadit do jednacího programu debatu o ústavní reformě, a znovu obsadili radnici.
  • 19. února - V centru Kyjeva panoval relativní klid, prezident Viktor Janukovyč a opoziční lídři se večer dohodli na příměří.
  • 20. února - Po osmé hodině místního času skončilo v Kyjevě příměří a nové násilnosti si vyžádaly další desítky zabitých, od 18. února zemřelo zřejmě na sedm desítek lidí a mrtvé ohlásily i regiony. V Kyjevě se prezidenta Janukovyče snažili přimět k příměří ministři zahraničí Francie, Německa a Polska Laurent Fabius, Frank-Walter Steinmeier a Radoslaw Sikorski.
  • 21. února - Prezident Janukovyč a opoziční předáci Jaceňuk, Kličko a Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení politické krize. Podle ní má být do 48 hodin po podpisu přijat a zveřejněn zvláštní zákon obnovující platnost ústavy z roku 2004, do 10 dnů vytvořena koaliční vláda národní jednoty a nejpozději v prosinci se mají konat prezidentské volby podle nového volebního zákona.
Autoři: ,

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!