Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Únava i naděje. Tak vypadala soutěž studentů

Věda

  10:58
„Zdravím. Chcete se dovědět víc o mém nápadu?“ ptá se s úsměvem mladá Američanka Kristen Elaine Claytonová. Když přikývnu, spustí dobře připravenou přednášku o schopnostech vodní rostliny lidově označované žabinec. A to jsem se u jejího panelu jen na chvilku zastavila…

Strávit celý den u stánku bylo pro mnohé vyčerpávající. Kolem páté odpolední už někteří studenti únavou usínali. Vedlejší stánek si zatím obhlíží zástupce amerického námořnictva. foto: Eva HníkováLidové noviny

Procházím po modrém koberci podél nekonečné řady výstavních stánků. Míjím "předváděčku" funkční robotické ruky, nechávám si na modelu vysvětlit, jak bude pracovat vysoce výkonná větrná elektrárna se dvěma propojenými vrtulemi, čtu si o využití matematických fraktálů při zkoumání parkinsona.

Charlota Blunárová

Za mnohé projekty by se nemusel stydět ani tým zkušených vědců, jsme ale na soutěži středoškoláků. I když, pravda, na světovém finále největšího a nejprestižnějšího klání svého druhu, na Intel ISEF (International Science and Engineering Fair). V obří hale konferenčního centra v Los Angeles vystavuje své vědecké projekty více než 1500 středoškoláků ze 65 zemí, je mezi nimi i sedm Čechů.

Češi získali celkem pět cen

Sedm Čechů nakonec posbíralo v Los Angeles celkem pět cen, z toho tři hlavní.

Stříbrnou medaili přivezl Filip Naiser z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli. Vyvinul software, který umožňuje ovládat kurzor myši pouze pomocí pohybu očí snímaných webkamerou. Délka zavření oka určuje, zda jde o levý klik, pravý klik, nebo uchopení a tažení. ¨
"Program, jenž má usnadnit život postiženým, chci ještě vylepšit. Pak ho dám na webu zdarma k dispozici," plánuje Filip Naiser. Dostane se k tomu ale asi až na konci června, nyní maturuje a chce také trochu odpočívat.

Zabodovali také Marek Kovář a Tomáš Peták z Gymnázia Karla Sladkovského v Praze, kteří zkoumali materiál vhodný pro tlakovodní jaderné reaktory. Získali bronzovou medaili v hlavní soutěži a kromě toho ještě cenu Společností pro experimentální mechaniku.

Čeští studenti na vědecké soutěži v USA: Tomáš Svoboda, Charlota Blunárová, Erika Gedeonová, Filip Naiser, tereza Agáta Veselá, Tomáš Peták, Marek Kovář

Třetí hlavní cenu, konkrétně čtvrté místo opět v technických vědách, si odnesl Tomáš Svoboda za přenosný rentgen doplněný o počítačovou tomografii. Zařízení bude možné využívat k odhalování vad různých materiálů.

Češi zabodovali ještě v další vedlejší kategorii. Eriku Gedeonovou ocenila Americká asociace pro klinickou chemii za to, že analyzovala vydechovaný vzduch u lidí s astmatem a bez něho. Narazila na odlišné koncentrace určitých nanočástic. Výzkum, který zpracovávala na Sportovním gymnáziu v Kladně, může pomoci najít způsob, jak vyrobit specifické diagnostické pásky, které by odhalily počáteční stadium astmatu.

Všechny zajímalo, kde jsem vzala spermie
Živo bylo i u dalších českých stánků. "Neustále někdo přicházel. Každý chtěl vědět hlavně, kde jsem vzala spermie," říká Tereza Agáta Veselá z gymnázia v Brně-Řečkovicích, která nakonec žádné ocenění nezískala. Ve své studii porovnávala kvalitu celkem 4000 vzorků spermií. Potřebná data jí poskytly kliniky pro léčbu neplodnosti. Zjistila, že nejhůře jsou na tom vědci.

Na nezájem návštěvníků si nemohla stěžovat ani Charlota Blunárová z gymnázia ve Vyškově. Reportáž o jejím nápadu – designu dětského mobilního telefonu – natočila například jedna z amerických televizí. Krátce po příletu z USA Charlota Blunárová navíc převzala ocenění Učené společnosti určené středoškolákům.

Více informací si přečtěte ZDE

Nerušit, usínám únavou
Kristen zatím vysvětluje, že podle obsahu škrobu v žabinci (čili v rostlině okřehek menší) stanovuje, v jakém množství se v daném prostředí vyskytují fosfáty a dusičnany. Na projektu z kategorie ekologických pracuje středoškolačka z Floridy už druhým rokem.

Ač je Kristen Claytonové teprve patnáct, dobře si uvědomuje, že musí svůj nápad umět prodat. Po výkladu ještě s chutí zapózuje před objektivem fotoaparátu. Podobně dravě se ostatně chovají i další soutěžící hlavně ze Spojených států. Reprezentanti z jiných zemí většinou naopak spíše čekají, až se kolemjdoucí na detaily o projektu sám zeptá.

Kristen Claytonová

Někteří studenti jsou navíc na rozdíl od svěží Kristen už dosti unavení a ani nemají chuť si povídat – existují i tací, kteří u svých panelů pospávají. Ostatně mají za sebou náročný den. Je středa a do výstavní haly mají přístup zatím jen porotci, kteří hodnotí jednotlivé projekty. Ke každému stánku jich postupně dorazí zhruba šest. Středoškoláci jim musí ukázat, proč by měl právě jejich projekt vyhrát. Na základě posudků se ve čtvrtek večer a v pátek ráno rozdají ceny.

A medaili získává... Při slavnostním vyhlášení výsledků je na pódiu celkem tlačenice. Nějaké ocenění dostane zhruba třetina účastníků. Hlavní je totiž studenty motivovat.

"Před samotným posuzováním projektů si ještě bez studentů pročteme informační panely a prohlédneme výstavní stánky," popisuje postup Michal Křesťan, jediný český hodnotitel na prestižní soutěži. Při další návštěvě má středoškolák 15 minut, aby představil svůj projekt. "Celou čtvrthodinu by ovšem neměla vyplnit přednáška studenta. Klademe mu takové otázky, abychom zjistili, zda řešenému úkolu opravdu rozumí," vysvětluje hodnotitel.

Občas se totiž stává, že středoškoláci přijedou s výborně propracovaným projektem, jenže je to spíše výsledek snažení jejich učitelů a rodičů. "Celkem rychle to poznáme, stačí se studentů zeptat třeba jen na konstrukční principy," říká Michal Křesťan, který hodnotí projekty v kategorii elektrotechnika.

Ovšem ve většině případů rozhovor s porotci ukáže spíše na mimořádné nadání mladých soutěžích. "Středoškoláci jsou schopní dělat opravdovou vědu," říká Wendy Hawkinsová, ředitelka Nadace firmy Intel, která mezinárodní soutěž už 14 let sponzoruje (od roku 1950 ji pravidelně pořádá nezisková Společnost pro vědu a veřejnost a počet zemí, které se jí účastní, každým rokem narůstá).

Hawkinsová také upozorňuje, že šanci probojovat se na světové finále mělo letos sedm milionů studentů. Do Spojených států míří vítězové národních soutěží – v případě České republiky je to Středoškolská odborná činnost (SOČ) a klání pořádané Asociací pro mládež, vědu a techniku (AMAVET).

Už zbývá pouze studenty k soutěžení nalákat. Jako spolehlivý magnet u velké části z nich funguje možnost studia na americké univerzitě. Když totiž na finále ve Spojených státech získají některou z hlavních cen, budou zaručeně přijati ke studiu. Navíc většinou zároveň získají stipendium a nemusí platit školné, které může v přepočtu přesáhnout i půl milionu korun ročně. A to už je slušná motivace.

Čtěte také:


Z uprchlického tábora na soutěž
"Pokud bych měla možnost studovat ve Spojených státech, vůbec

Kdo si odvezl cenu?

Hlavní cena celé soutěže putovala, jak bývá zvykem, společensky prospěšnému výzkumu. Cenu Gordona Moorea a s ní spojených 75 tisíc amerických dolarů získal Matthew Troy Feddersen, sedmnáctiletý student z Kalifornie za výzkum rakoviny.

A medaili (bronzovou) dostala i v úvodu zmíněná Kristen Claytonová. Když jsem ji v pátek odpoledne po vyhlášení výsledků potkala v hotelovém výtahu, pogratulovala jsem jí. Nevím, jestli si mě pamatuje, každopádně se opět mile usmála a stejně vstřícně se chovala také její maminka, která ji, jak je v Americe zvykem, v průběhu celé soutěže doprovázela.

bych neváhala," svěřuje se Iman Qaraqeová. Je jí pouhých čtrnáct let a přijela z Palestiny. Jak podotýká učitelka, která ji na soutěži doprovází, Iman by s sebou do USA určitě chtěla vzít celou rodinu.

Studentka žije a chodí do školy v uprchlickém táboře AIDA v Betlémě. "Ve Spojených státech jsem poprvé, překvapilo mě, jak hodně mi tady lidé vyjadřují podporu," svěřuje se. Přijela představit zařízení, které má řešit úniky oxidu uhelnatého. "Tenhle plyn zabil v poslední době v Betlémě čtyři lidi," zdůvodňuje Iman Qaraqeová zaměření svého projektu. Vyvinula senzor, který funguje trochu jako nos – "vyčenichá", když je koncentrace jedovatého plynu unikající při vaření příliš vysoká. V takovém případě se spustí alarm a ventilátor.

Studentka na projektu pracovala asi půl roku, a to hlavně ve škole, kam docházela často i o víkendech. Přiznává ale, že se sháněním některých součástek pro své zařízení měla trochu problém.

Iman Qaraqeová

Nic takového naopak nemusel řešit tým tří studentů z jihokorejské střední školy zaměřené na vědu v provincii Gyeonggi-do. Trojice zkoumala, jaký vliv má změna klimatu na výskyt hurikánů.

A nezůstalo jen u teorie – studenti vytvořili i laboratorní model hurikánu. "Ve škole máme ideální podmínky pro naše výzkumy," svěřuje se Se Woong An, kterého nejvíce zajímá fyzika a rád by na vysoké škole studoval meteorologii.

Změně klimatu se letos věnovalo hned několik projektů. Módním tématem byly také obnovitelné zdroje – získávání energie ze slunce a větru či biopaliva. Překvapivě často studenti pracovali s dávivcem černým, subtropickým keříkem, který nemá velké nároky na kvalitu půdy a na živiny a jeho semena obsahují asi 30 procent oleje.

Text byl redakčně zkrácen. Celou verzi si můžete můžete přečíst v archivu LN.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...