Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Na území Česka měli Američané 15 cílů pro jaderné rakety. Chtěli zlikvidovat letiště

Česko

  6:00
PRAHA - Holešov či Šlapanice u Brna. Na první pohled nenápadná několikatisícová městečka, která v polovině 20. století nezůstala bez povšimnutí USA. Americké letectvo si v tehdejším Československu vytipovalo několik desítek měst a vojenských objektů, které by v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem srovnalo se zemí.

Atomový výbuch - ilustrační foto. foto: Wikimedia

Na podrobném seznamu z roku 1956, odtajněném americkým Národním bezpečnostním archivem na konci loňského roku, se vedle Československa objevily i tisíce lokalit z východní Evropy, Sovětského svazu a Číny. Američtí armádní plánovači se v rámci atomového bombardování zaměřili především na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů, mezi nimiž nechyběly Moskva, Peking, tehdejší východní Berlín či Varšava.

USA odtajnily cíle jaderného útoku z 50. let. První byla Moskva, Praha měla číslo 61

V Československu se stala terčem číslo jedna Praha společně s okolními městy jako Beroun, Kladno, Slaný či Kralupy nad Vltavou, jejichž hromadné zničení by znamenalo obrovské ztráty na životech. „Nevím, co si o těchto plánovaných útocích, které nemají příliš spojitost s vojenskými cíli, myslet,“ řekl serveru Lidovky.cz historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Záměrné a přímé útoky na civilisty byly už tehdy v rozporu s platnými normami mezinárodního práva, což loni při zveřejnění dokumentu poznamenal i Národní bezpečnostní archiv.

Vojenská letiště zaměřena

Zaoceánští plánovači vedle velkých měst, industriálních oblastí a infrastruktury, která vedení bojů napomáhala, kladli důraz rovněž na likvidaci vojenských letišť. „Letadlo bylo tehdy jediným prostředkem, kterým mohly být jaderné zbraně dopravovány. Sověti sice už měli mezikontinentální rakety, ty ale stále nebyly ve stádiu operační použitelnosti,“ zdůvodnil Tomek.

Seznam obsahoval téměř všechna vojenská letiště v Československu. Na území dnešní České republiky bylo vytipováno dohromady 15 letišť. Pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a v nedalekých Vodochodech či dvě brněnská v Černovicích a Šlapanicích/Tuřanech. Dále pak přistávací a vzletové dráhy v Bechyni, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Hradčanech poblíž Mimoni, Milovicích, Pardubicích nebo Přerově.

Ohroženo bylo i letiště v Žatci, mezi příslušníky letectva pro svou odlehlou polohu přezdívané „Korea“, které bylo vybudováno za druhé světové války pro potřeby Luftwaffe a kde měl své sídlo 11. stíhací letecký pluk. Spadeno měli Američané i na čáslavský aeroport, kde dodnes působí 21. základna taktické letectva, jejíž úkolem je zabezpečení ochrany vzdušného prostoru České republiky.

Mapa s jadernými cíli USA ve střední Evropě.

Dalších pět letištních cílů se vyskytovalo na Slovensku, přesněji v Bratislavě, Košicích, Trenčíně, Piešťanech a Sliači. „Letiště poblíž západních hranic byly pro konflikt určitě důležitější než na Slovensku, kde v 50. letech působilo málo letectva a pouze dvě rámcové divize pozemního vojska,“ popsal Tomek.

Miliony zraněných

Podle něj se všechna vybraná místa nemusela stát terčem útoku. Šlo pouze o přehled cílů, které by připadaly v úvahu, neboť byly využívané vojenským letectvem Československa a jeho spojenců. „Pro USA neexistovala nebezpečnost, že by v případě konfliktu měly z těchto letišť být vedeny jaderné útoky proti západu. Není ani možné, aby v té době startovala letadla s jadernými bombami ze všech těch letišť,“ vysvětloval Tomek.

Američané podle něj dobře věděli, jaká letiště byla předpokládaná pro použití Sověty a na kterých jsou případně československé stíhací a bombardovací pluky, jež by připadaly v úvahu jako nosiče jaderných bomb.

Kdyby k jadernému bombardování všech zmiňovaných letišť skutečně došlo, Československo by v pustinu neproměnilo. Výrazně by jej to ovšem poškodilo a způsobilo nenávratné následky pro zdraví milionů lidí. Odhadem kolem 950 tisíců lidí by zemřelo, dalších dva a půl milionu obyvatel by bylo zraněno.

Československá odveta

Tomek tyto následky přesto označuje za mírnější. Podle jeho slov se z hlediska použitých jaderných zbraní jednalo o rané období. Jaderné plány tak nebyly takové jako v letech nadcházejících, kdy se v jejich přípravách začalo aktivněji angažovat i Československo. „Existovaly i nějaké spojenecké plány. Počítalo se třeba s tím, že by sovětské letectvo využilo našich letišť pro opětovný úder,“ řekl.

Československo držitelem jaderných zbraní sice nebylo, na jeho území se ale od konce 60. let vyskytovaly tři sklady nazývané Javor, které spravovala sovětská armáda. Sklady, z nichž by si československá armáda v případě potřeby podle Tomka vzala jaderné hlavice, namontovala je na své rakety a zavěsila pod svá letadla.

Existoval plán, zahrnující sérii 130 jaderných úderů, díky nimž by se Československá lidová armáda během jednoho týdne probila až k Besançonu, městu u východofrancouzských hranic. „Jestli byl reálný, pochybuji. Vše ale bylo připraveno,“ řekl historik. Československo by se tak na chvíli stalo jadernou velmocí, která by spolu s ostatními armádami Varšavské smlouvy vedla útok na západ.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!