Ještě před pěti lety každý aspoň trochu náročnější divák přesně věděl, jak vypadá typický film Woodyho Allena: jako komedie z New Yorku, v níž se neurotický intelektuál nepříliš úspěšně pokouší udržet svůj život pohromadě, přičemž naráží na různé typy žen. Chybět nesměly statické černobílé titulky a jazz.
S pozdním Allenovým vrcholem Match Point - Hra osudu (2005) bylo rázem všechno jinak: v téhle tragédii zůstaly na svém místě jen ty titulky. Režisérovi evidentně prospěla změna prostředí, když Manhattan vyměnil za Londýn a později za Barcelonu. Jeho novinka Užívej si, co to jde je však návratem do starých kolejí - geograficky i tematicky. Možná pouze jednorázovým, neboť Allen už teď chystá film odehrávající se v Paříži.
Titulní krédo vyznává výstřední Newyorčan Boris. Na sklonku života hodil za hlavu lesk vyšší společnosti, kariéru profesora kvantové fyziky i manželství a skočil do neznáma. Vrhl se tedy nejdřív z okna, ale když tenhle pokus nevyšel, vybudoval si staromládenecký brloh v bývalém skladu a tráví dny misantropickými a nihilistickými monology, namířenými na kumpány v kavárně a na jeho studenty šachu.
Jeho v jádru spokojenou sebelítostivou existenci naruší vpád Melody - naivní dívenky z Jihu, která u něj hledá útočiště. Nesourodý pár dospěje ke zvláštní symbióze. Jejich spokojenou existenci naruší vpád Melodyiny matky...
Užívej si, co to jde se zaobírá stejným tématem jako Vicky Cristina Barcelona: totiž jestli je člověk párového života vůbec schopen. Oproti skepsi staršího filmu je tentokrát Allen nečekaně optimistický. Všechny postavy tu postupně přijdou o předsudky o "dokonalém životě" a naučí se brát věci (a partnery) tak, jak jsou.
Allen se drží osvědčeného žánru konverzační grotesky, jejíž humor spočívá hlavně v Borisových neustálých sarkastických komentářích. Divácky vděčné jsou jeho zcizovací promluvy přímo do publika. Absurditu dílčích zápletek autor tentokrát šroubuje o trochu výš než obvykle, což se projevuje hlavně na "tání" Melodyiných jižansky
Užívej si, co to jdeUSA/Francie, 2009 |
Velkým objevem filmu je představitelka Melody Evan Rachel Wood, která po dětských a teenagerských rolích ukazuje široký herecký rejstřík: po odcizené dceři ve Wrestlerovi tu s jistotou ukazuje zrání blonďaté květinky s prázdnou makovičkou v ženu, která zná svoje místo ve světě. Borise hraje typově přesný komik Larry David, s nímž režisér nepracuje poprvé.
Užívej si, co to jde autorovi mnoho nových fanoušků nezíská, ale jeho příznivce potěší. Je to naprosto standardní Allen, o čemž svědčí i fakt, že tenhle námět režisérovi ležel v šuplíku od sedmdesátých let.
