"Čon mimořádně přispěl k tomu, že se Korejská lidová armáda stala mocnou, elitní revoluční armádou, vybavenou moderními obrannými prostředky a že se KLDR stala zemí vyrábějící satelity a odpalovací zařízení a také zemí disponující atomovými zbraněmi," napsala severokorejská tisková agentura KCNA.
Podle agentury Reuters nebude mít Čonovo úmrtí zřejmě žádný viditelný dopad na severokorejský zbrojní program, protože generál byl už ve výslužbě a své úkoly předal následovníkům. I přesto byl zřejmě až do své smrti vlivnou postavou v severokorejském vedení.
Poradcem Kim Čong-ila
Čon vystudoval Moskevskou státní univerzitu a stal se blízkým poradcem zesnulého severokorejského vůdce Kim Čong-ila, otce současné hlavy státu Kim Čong-una. Více než 40 let byl vysokým představitelem v oblasti výroby a rozvoje severokorejských zbraní, z veřejného života odešel v roce 2011.
Za svého působení v úřadu dohlížel na programy balistických raket dlouhého doletu a přímo se podílel na prvním severokorejském jaderném testu v roce 2006.
Jednal i s Pákistánem
V 90. letech pomohl vyjednat dohodu s Pákistánem, která Pchjongjangu poskytla klíčovou technologii pro obohacování uranu, používaného při výrobě nukleárních zbraní. Dohoda rovněž zajistila vývoz severokorejských raketových technologií, které Pákistán stále využívá, podotýká agentura Reuters.
Severokorejská média napsala, že Čon zemřel přirozenou smrtí a že na počest generála Čona a jeho odkazu severokorejskému jadernému a raketovému průmyslu bude vystrojen státní pohřeb. Obřad, který bude organizovat sám prezident Kim Čong-un, se prý uskuteční v brzké době v Pchjongjangu.
