Jeho soupeř Bidzina Ivanišvili mezitím už popíjel čaj se dvěma americkými senátory a velvyslancem USA v Gruzii Richardem Norlandem. První den po senzačním vítězství své strany Gruzínský sen věnoval ujišťování strategických partnerů, že s nimi hodlá budovat ty nejlepší vztahy. Američanům osobně slíbil, že stojí o vstup do NATO, Rusy zase přes média uklidňoval, že členství v Alianci nepokazí dobré vztahy. Jediný, koho potěšit nechtěl, byl prezident Saakašvili – toho vyzval, aby odstoupil.
Kreml s blahopřáním Ivanišvilimu nepospíchal – čekal na konečné výsledky. Podle ruských politologů ale ruský prezident Vladimir Putin musí mít z volební prohry svého úhlavního nepřítele Saakašviliho radost – právě on mu svým příchodem k moci před devíti lety zkazil mnohé plány.
Radost Kremlu ovšem nemusí být namístě. Ivanišvili si sice vydělal své miliardy v Rusku, to ale neznamená, že teď v případě usednutí na křeslo gruzínského premiéra bude stranit problematickému sousedovi. Ivanišvili sice slibuje, že až se stane šéfem vlády, vrátí gruzínské zboží na ruský trh. Zároveň ale dává najevo, že ruskou okupaci gruzínských enkláv Abcházie a Jižní Osetie respektovat nehodlá.
Větší podrobnosti o jeho předvolebním programu voliči ani nepožadovali – stačilo jim, že prokázal, jak dobře umí vydělávat peníze. Doufají totiž, že se s nimi o ně nyní podělí.
Příklad pro Rusko?
Přestože si Ivanišvili většinu miliard vydělal v Rusku, podle komentátora rozhlasové stanice Echo Moskvy Antona Orecha „nebude pracovat pro Rusko, ale pro sebe“. Tím spíš, že podle zástupce ředitele Institutu zemí SNS Vladimira Žarichina „v Gruzii po ruské invazi do Jižní Osetie už žádné proruské síly nezůstaly“.
Čtěte také: |
Ruská média nicméně volby v Gruzii pokládají za mimořádně důležité i pro Moskvu. „Umíte si představit, že by Putin prohrál volby a dobrovolně předal moc? A ten, kterého nazýval diktátorem, to udělal,“ zhodnotil Saakašviliho chování komentátor rádia Echo Moskvy Anton Orech.
Přesto Gruzii možná ještě čeká dramatické období. Od příštího roku bude posílena moc parlamentu a premiéra, kterým se chce stát právě Ivanišvili. To by znamenalo Saakašviliho politický konec – z významných křesel totiž bude volné už jen prezidentské a o to podle ústavy potřetí bojovat nemůže. Zároveň se ale dá čekat, že alespoň nějaký vliv na chod země si bude chtít ponechat.
