Topolánek již dříve avizoval, že i kdyby mělo dojít třeba jen k hlasování o důvěře, nehodlá předsednické křeslo nadále hájit. V případě, že by požadavek na takové hlasování na kongresu prošel, znamenalo by to, že existuje dostatek delegátů, kteří si nepřejí Topolánkovo další setrvání ve funkci šéfa strany. "Hlasování o důvěře či nedůvěře je faktické vyslovení nedůvěry. A je úplně jedno, jak to dopadne," řekl Topolánek.
Existenci snah o uskutečnění hlasování o důvěře potvrdil i severočeský poslanec Oldřich Vojíř. "Zákulisí na tom určitě pracuje, už od začátku. Pracují na tom lidé, kteří sami nechtějí být viditelní, nicméně jsou seřazeni za těmi viditelnými politiky."
Pokud by se ODS na kongresu skutečně zbavila svého lídra, stranu by čekaly velmi hektické měsíce. Občanští demokraté by byli bez předsedy, kterého by zvolili až na mimořádném kongresu. Ten by mohl být svolán v lednu či únoru.
Byla by to sebevražda
"To považuji za tlak, který je za hranicí politické odpovědnosti. Dělat kongres pár týdnů před volbami je prostě sebevražedné," řekl místopředseda ODS Petr Nečas.
Další místopředseda strany vypočítává, co by museli Topolánkovi odpůrci během krátké doby stihnout. "Představa, že se v prosinci, lednu a únoru budeme zabývat sami sebou, v březnu nové vedení sepíše vlastní volební program, sežene peníze na kampaň, sestaví volební štáb a připraví předvolební kampaň, kterou povedeme v dubnu a kousek května, kdy vyhrajeme volby, tato představa je skutečně velmi naivní," řekl Ivan Langer.
K potvrzení mandátu v tajném hlasování Topolánka kromě severních a jižních Čech tento týden vyzval i pražský primátor Pavel Bém. Zdá se však, že Topolánkovi odpůrci jsou zatím v menšině a na prosazení hlasování nemají dost hlasů.
Debaty o potřebě nového vedení v ODS probíhají již několik týdnů. Straníci svému předsedovi vytýkají špatnou komunikaci s regiony a nečekanou rezignaci na poslanecký mandát. Podle Topolánkových kritiků není jisté, že bude strana pod jeho vedením schopna získat volební vítězství.
