Knihovna Václava Havla ode dneška působí na Starém Městě v Praze. V tamní Galerii Montmartre otevřeli expozici o životě a díle Václava Havla, která dříve byla přístupná v Hergetově cihelně. Nyní dostala pod názvem Václav Havel - český mýtus aneb Havel v kostce novou podobu. V novém sídle knihovny budou mít prostor aktivity s ní spojené, četné doprovodné programy, semináře a krátkodobé výstavy.
Bratr bývalého prezidenta Ivan Havel při vernisáži připomněl některé méně známé aktivity svého sourozence, které také mají odraz ve výstavě. Jsou to jeho připomínky k vědě, filozofii, poezii či malířství. "Byl i filmový scenárista, akorát, že ani nezačal," připomněl dohady Václava Havla s režisérem Milošem Formanem na případném scénáři, který se však nerealizoval. Přítomným také předvedl Havlovu kresbu ze 40. let s názvem Panovník a dodal, že budoucí československý prezident panovníky kreslil rád a často.
Po vzoru amerických prezidentských knihoven
Havlova knihovna vnikla po vzoru amerických prezidentských knihoven, které nabízejí školám i veřejnosti poučení o jednotlivých amerických prezidentech a skrze ně o historických epochách, ve kterých působili. Knihovna Václava Havla proto otevřela expozici, která dokumentuje život Václava Havla a jeho prostřednictvím proměny české společnosti. Nová expozice v prvním patře nad kavárnou Montmartre zachovává strukturu původního libreta Martina C. Putny, sledující jednotlivá období Havlova života (rodina a literární počátky - divadlo - disent - prezidentství).
Zachovává i soubor exponátů, často unikátních dokumentů ze soukromých archivů. Nově jsou doplněny doprovodné texty, umožňující historickou a faktografickou orientaci i zcela nepoučenému návštěvníkovi bez většího historického vzdělání, středoškolskému studentovi či zahraničnímu turistovi.
Expozice je řešena tak, že umožňuje konání doprovodných programů. Knihovna Václava Havla chce dát mladým lidem příležitost učit se kritickému myšlení o moderních českých dějinách. Současně se v expozici mají konat semináře, výstavy fotografií a dokumentů a vernisáže knih vydávaných knihovnou. Ani nové místo působení knihovny ale není konečným útočištěm této instituce, to se zatím stále hledá. Padl již záměr zbudovat je v nevyužívaném domě v Liliové ulici, který patří Národnímu památkovému ústavu a o němž se dříve jako o budoucím sídle knihovny mluvilo.
„Smysl to celé má jedině jako žijící či živoucí organismus, který zaujímá své nepřehlédnutelné místo v celku veřejného a politického života. […] Knihovna musí něčím originálním být jako taková, sama o sobě, ve své každodennosti, jako trvale existující fenomén či místo.“ (Václav Havel: Několik vět ke Knihovně Václava Havla, Hrádeček, březen 2005)
Navštivte: Knihovna Václava Havla
