Konference, která má připravit základy pro příští globální klimatickou dohodu, v polské metropoli potrvá do 22. listopadu. Polsko kvůli zajištění bezpečnosti konference od pátku 8. listopadu po roce opět dočasně obnovilo kontroly na svých hranicích, tentokrát na 15 dní (více čtěte ZDE).
"To, co se tu, na tomto stadionu, odehrává, není hra," zdůraznila Figueresová podle agentury AFP při zahájení obří konference, jejíž hlavní část se koná na varšavském Národním stadionu, jenž loni hostil i některé zápasy fotbalového mistrovství Evropy. Polské úřady na konferenci očekávají až 10 000 hostů.
Buď vítězství, nebo prohra. Pro celé lidstvo
"Nejsou tu dvě družstva, ale celé lidstvo. Není tu vítěz, ani poražený. My všichni buď vyhrajeme, nebo prohrajeme," prohlásila Figueresová.
Filipínská delegátka Alicia Ilagaová vyzvala mezinárodní společenství k podniknutí kroků k zastavení klimatické změny a oznámila, že bude 12 dní držet hladovku s cílem dosáhnout pokroku. "Žádám vedoucí činitele z celého světa, aby ve Varšavě přistoupili k činům," prohlásila Ilagaová.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nové kolo jednání o boji proti globálnímu oteplování má stanovit základní cíle a harmonogram prací na dohodě, která má nahradit Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Nová dohoda bude muset stanovit cíl snížení úrovně emisí plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt do roku 2030.
'Nerovný boj'
Ve Varšavě tak budou v následujících dvou týdnech politici a experti ze 194 zemí připravovat dohodu, která by měla být podepsána v roce 2015 v Paříži. "My všichni pociťujeme důsledky změny podnebí," prohlásil s poukazem na asijský tajfun polský ministr životního prostředí Marcin Korolec. Tato přírodní pohroma je podle něj důkazem, že nám hrozí porážka v "nerovném boji člověka s přírodou".
"Světoví politici se musí nakonec dohodnout na snížení skleníkových exhalací - tedy snížení spotřeby fosilních paliv - a čím dříve, tím lépe," řekl energeticky expert českého Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Hnutí Duha v pondělní tiskové zprávě k zahájení konference upozorňuje, že Česká republika patří v neefektivitě ekonomiky ve skleníkových emisích k evropským rekordmanům. Na každou vyrobenou korunu HDP prý spotřebuje páté největší množství energie ze států EU, přičemž s 11,5 tuny CO2 na obyvatele je ČR údajně třetím nejhorším státem v EU.
Hostitelské Polsko, stejně jako Českou republiku, podle hnutí tíží vysoká závislost na fosilních palivech.
Kjótský protokol zklamal
Kjótský protokol byl podepsán před téměř 16 lety a v platnost vstoupil v únoru 2005. Jeho platnost měla vypršet už loni, ale byla prodloužena.
Kjótský protokol svého hlavního cíle - snížení emisí v průměru o pět procent v porovnání s rokem 1990 - nedosáhl. Koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 se naopak zvýšila.
Závazné cíle si totiž stanovily jen některé země, jiné si vymohly zachování stávající produkce emisí, či dokonce zvýšení. Například Spojené státy Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly ho ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství. K závazku snižování emisí se nepřipojila ani Čína a Indie. Příští globální dohoda už by měla zahrnovat i tyto průmyslové mocnosti.
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) v září ve své zprávě shrnující dosavadní vědecké poznatky o měnícím se podnebí uvedl, že pokud svět nebude snižovat spotřebu fosilních paliv, může se do konce století oteplit až o 4,8 stupně a hladina oceánu stoupne až o 80 centimetrů. To by podle expertů znamenalo dalekosáhlé a katastrofální dopady na lidskou společnost: zaplavováni pobřežních měst a vesnic, dlouhá sucha, nedostatek potravin, vlny veder či šíření tropických chorob. Velké a zalidněné oblasti Země by se staly neobyvatelnými.
