Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Veřejné peníze, vesnice a dobrá stavba? Jde to, třeba v Hradištku

Design

  7:00
Nestává se moc často, aby si obec s 1500 obyvateli objednala stavbu za veřejné peníze u renomovaného architekta, navíc takového, který je s danou lokalitou spjatý. V Hradištku se to podařilo.

Na přístavbě školy je nejcennější její snadné optické i fyzické propojení s okolím a především s krásným prostorem velké zahrady. foto: Filip Šlapal

Jedním z velkých problémů Česka je absence výjimečných architektů v malých městech a na vesnicích. V tomto ohledu je naše republika nesmírně centralizovaná: většina renomovaných architektů má kanceláře v Praze a Brně, výrazně menší počet pak v krajských městech. Za výjimky je pak možné považovat např. Kopřivnici (architekt Kamil Mrva), Náchod (Alexandr Skalický), Humpolec (Luděk Rýzner) nebo Uherské Hradiště (Michal Kutálek). I pro proslavenou Litomyšl navrhovali především architekti z Brna a Prahy. Ale i výše zmíněná menší města mají více než deset tisíc obyvatel. Co tedy městečka a vesnice s pár stovkami občanů? Musí se automaticky smířit s faktem, že místní stavby budou realizovat buď bez účasti architekta, anebo podle návrhů někoho, kdo místní situaci tak dobře nezná?

Udělat něco pro obec

Před více než šesti lety zakoupil architekt David Kraus pozemek pro stavbu vlastního rodinného domu v v severovýchodní části Hradištka - v Pikovicích. Poslední dva roky se věnoval jeho výstavbě a dozvěděl se při tom o výběrovém řízení na projekt rozšíření školy v Hradištku. Přihlásil se a zvítězil. Lákala ho nejen představa navrhnout a zrealizovat veřejnou stavbu, navíc určenou ke vzdělávání, ale seznámit se s prostředím, ve kterém bude bydlet, a jak sám řekl: ,zrealizovat pro obec něco, abych se nemusel bát vstoupit do hospody, kde si na mě budou ukazovat prstem‘.

Podařilo se mu to. Navrhl stavbu, která nijak nevyčnívá z okolního prostředí a je jeho přirozenou součástí. K existující budově školy se logicky přimyká. Stejnou barvou fasády, přesným výškovým navázáním na hřeben střechy. Sklon střechy je jiný a druhé patro je využito více než ve staré budově, kde je skladovací půda. Přístavba maximálně využívá dříve volné části pozemku na východní straně. Musela se proto částečně zakousnout pod zem a na východní straně dochází ke zlomu fasády, aby dvě třídy neměly lichoběžníkový tvar. Toto rozhodnutí celkové hmotě velmi sluší. Drobná nepravidelnost, kterých je na vesnici plno.

Z ulice působí přístavba samozřejmě, jako přirozená součást celku.

Směrem na jih, do krásně položené zahrady s působivými dalekými výhledy, se ale přístavba chová už poněkud jinak než původní objekt. Otvírá se tam sestavou vysokých otvíracích oken, která v přízemí umožňují snadný výstup ze dvou tříd na vydlážděný předprostor, částečně krytý značně vykonzolovanou markýzou. Rozdíl v jiném množství světla mezi oběma stavbami zaznamenáte okamžitě. Ve druhém patře pak zase dvanáct oken pro tři třídy zprostředkovává zážitek z okolní krajiny. Zde se v příštím létě projeví absence venkovního stínění, a tak na ně třeba časem dojde.

Sborovna jako kapitánský můstek

Centrální prostor nové přístavby tvoří dvoupodlažní prostor skrytý uvnitř budovy. Nachází se v její severní části - to proto, aby z jihu plně benefitovaly jednotlivé třídy. Přesto je přirozeně osvětlen velkými světlíky ve stropě. V přízemí je navíc možné propojit interiér s exteriérem -zeď mezi atriem a jednou z tříd může být při zvláštních příležitostech odsunuta, čímž dojde k atraktivnímu prostorovému propojení zahrada-třída-atrium. Význam atria je posílen širokou chodbou ve druhém patře a umístěním kabinetů vyučujících, které jsou s nímpřímo spojeny. Sborovna představuje jakýsi kapitánský můstek, odkud je atrium snadno přehlédnutelné. Architekt David Kraus se všemožně snažil, aby tato provedením obyčejná a levná stavba (vnější fasáda je složena z dutých cihel a s tloušťkou 50 centimetrů byla realizována bez přidaného zateplení, stropní panely jsou betonové, rámy oken plastové) nepůsobila dojmem instituce. Aby měla svoji přirozenou důstojnost, ale i neformálnost.

Největším vnitřním prostorem je dvoupodlažní atrium, které může sloužit k mnoha různým účelům.

Z pohledu z dálky působí stroze, pravidelný řád vertikálních otvorů ji výrazně monumentalizuje. Na podlaze uvnitř najdeme zelené linoleum připomínající trávník se skákacím panákem a šachovnicí, na zdech abstraktní malby od studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové, toalety jsou doplněny o motivy z barevných obkladaček - čísla pro chlapce, květiny pro děvčata, z venku je výraznými barvami pomalováno vnější ostění oken a v omítce najdeme nepravidelné tahy špachtlí.

Stavba vznikla v dosti krátké době - od prvních zemních prací v únoru 2012 po slavnostní otevření se zahájením školního roku uběhlo zhruba půl roku. Snad se to časem neprojeví na kvalitě provedení.

FAKTA

Autor: David Kraus, Architektura s. r. o. www.archi.cz Projekt: 2011 Realizace: 02-08/2012 Klient: obec Hradištko Podlažní plocha: 750 metrů čtverečních Náklady: 15 mil. Kč

Trocha dobře utracených peněz navíc by kvalitě domu výrazně pomohla. Dlažba by nemusela být betonová zámková, okna plastová, zmíněné vnější stínění by se také hodilo. Mohlo by se pomoci akustice vnitřního atria, ale i tak je výborné, že v městečku s tisíci pěti sty obyvateli vznikla kvalitní stavba za veřejné peníze, navíc ke vzdělávacím účelům. Máme však v Česku ještě daleko k tomu, aby architekti mohli bydlet a pracovat v obdobně velké obci a věnovat se předevšímnávrhům a realizacím pro ni a její obyvatele, jako se tomu běžně děje ve Švýcarsku či v Rakousku. Vztah k lokálnímu prostředí tu byl nedávným historickým vývojem výrazně narušen a potřeba spolupráce s architektem výrazně zpochybněna, ale třeba tyto a podobné realizace pomalu ukazují cestu k tomu, co se jeví jako normální a logické. Dobré stavby v malých obcích jsou z tohoto hlediska mnohem důležitější než ty ve velkých městech.

Autoři:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...