Topolánek v televizi Prima uvedl, že nehodlá zasahovat do práce ani Vesecké ani policejního prezidenta. Je v jejich pravomoci, aby si "udělali pořádek ve vlastním domě" - k tomu budou mít absolutní podporu, dodal. Topolánek ve středu zavede na zasedání vlády k požadavku Vesecké diskusi. Její požadavek systémově zamezit únikům označil za relevantní.
Případné využití BIS k vyšetřování úniků informací v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) by bylo v rozporu se zákonem o zpravodajských službách. V tiskovém prohlášení to uvedl předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). Podobného názoru je i předseda ČSSD Jiří Paroubek. V tiskovém prohlášení napsal, že v případě nasazení BIS by šlo o
"zneužití pravomoci vlády".
Úniky slouží k politickému boji
Podle Vesecké je masový únik informací útokem na důvěryhodnost orgánů činných v trestním řízení. "Podle mého názoru se už v kauze Čunek vůbec nejedná o vicepremiéra nebo o Veseckou, ale jedná se skutečně o politický boj a zneužívání státního zastupitelství k tomuto mocenskému boji," řekla Vesecká.
Kromě vynášení podrobností z Čunkova případu nejvyšší žalobkyně připomněla podobné dění v kauze bývalého poslance Zdeňka Kořistky, případu týrání dětí v Kuřimi či uplácení ve fotbale.
Kauzy dozoruje zastupitelství v Olomouci
Všechny případy spadají pod dozor Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Jeho šéfa Iva Išvána v pátek na popud Vesecké odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Sám rezignoval i jeho náměstek Igor Stříž.
Podle nejvyšší státní zástupkyně Ištvan nezvládl svou "manažerskou práci" a nedokázal řídit jemu podřízená krajská zastupitelství v Ostravě a v Brně. Nepřijal také žádná opatření proti únikům závažných informací z neukončených kauz, ani ke zjištění zdroje těchto informací.
Ištván se nechtěl ke slovům Vesecké vyjadřovat. "Své stanovisko zveřejním příští týden," řekl. Úniky informací z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ale popírá.
