20. prosince 2009 10:22 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Všechno důležité jsme
si řekli nad Sešity

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sešity - přebal knihy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sešity - přebal knihy. | foto: Lidovky.cz
PRAHA Z časopisu Sešity, který vycházel v letech 1966 až 1969, připravoval jeho zakladatel básník Petr Kabeš (1941–2005) knižní výbor již od konce 90. let. Nyní ho vydal jeho přítel a spolupracovník Jaroslav Kořán. Redakčně na knize spolupracovala básníkova žena Anna Kareninová.

LN Proč časopis Sešity v roce 1966 vznikl a jak se profiloval?

A. K.: Tady by měl dostat slovo Petr Kabeš. V rozhovoru "Literatura ne mladá, ale nová" v roce 1967 to už v názvu charakterizoval přesně: "Francouzi neříkají mladá literatura, ale nová literatura. Je to přesnější... Sešity poskytují platformu skupinám i autorům bez ohledu na jejich estetické názory. Však také v tiráži máme větu: Podepsané příspěvky vyjadřují názor autorů, který se nemusí vždy krýt s názorem redakční rady. Snažíme se nabízet výběr toho, co považujeme za živé – třeba i v diskutovatelných hodnotách."

LN Jak jste se Sešity začal autorsky spolupracovat?

J. K.: Na podzim 1963, když jsem začal studovat FAMU, mě spolužačka Blanka Vrbecká seznámila s Petrem Kabešem. A když se později objevily Sešity, byla to pro mě báječná příležitost psát o věcech, které mě zajímaly – o uměních, která se navzájem prolínala, ať už to byl happening, nebo lidé jako Milan Knížák, Eugen Brikcius, Ladislav Novák z Třebíče… A pak v Sešitech pracovali lidé jako Milan Grygar, který všechno nové v umění znal, sám se něm podílel. Psal jsem do Sešitů čím dál víc. Petr Kabeš mé texty zařazoval, protože se mu zdály dobré, ačkoliv osobně jsme se s Petrem zpočátku neměli úplně rádi. Ze schůzek a pracovních porad se však postupně vyvinulo jedno z největších přátelství, jaká jsem kdy měl, ne-li největší. Byli jsme pak známí jako dvojice Fiky a Miki, protože jeden z nás šumloval, druhý špatně slyšel. Pak už ani nikdo nevěděl, kdo je kdo. Ale nejkrásnější časy byly, kdy jsme společně mlčeli. Sešity byla naše láska, a proto jsme mohli mlčet, protože všechno důležité jsme si řekli právě při práci na nich.

LN Původní název zněl Sešity pro mladou literaturu. Přitom to byl časopis mnohagenerační – vedle textů Kabešových, Pištorových, Topinkových, Grušových nebo textů Václava Bělohradského tu najdeme i verše Josefa Kostohryze. Poslední verze názvu zněla Sešity pro literaturu a diskusi. Který z těch titulů nejlépe vystihuje koncepci?

A. K.: Od názvu, který jim přiklepli, se postupně dostali k názvu, který vystihoval, co opravdu chtěli. Název "mladá literatura" byl vynucený okolnostmi – v časopise se pravidelně objevovala jména spisovatelů starších, kteří do té doby nevycházeli.

J. K.: Byli to autoři, ke kterým se redaktoři vztahovali, naši guruové. Třeba barokista Zdeněk Kalista nebo Josef Vašica, to byli lidi, na kterých jsme vyrůstali.

LN V rozhovoru s Marií Langerovou z roku 1990 Petr Kabeš mluví o tom, že zákazu Sešitů v roce 1969 předcházelo trestní stíhání pro pornografii. Stíhán byl on jako redaktor, vy za překlad Tichých dnů v Clichy Henryho Millera a Jiří Gruša za seriál Listy z Kalpadocie. Jak vyšetřování probíhalo?

JK: Bylo to komické, ale nakonec nám vyšetřovatel sdělil, že na těch textech nic pornografického neshledal, a mě pak ještě soukromě požádal, zda bych mu půjčil i druhý díl překladu, který už nesměl vyjít. Mám pocit, že jsme to brali pořád ještě jako srandu, která ale už tehdy přestávala.

LN Jak jste s Petrem Kabešem spolupracovali při přípravě výboru?

J. K.: Dávno jsme si říkali, že ho musíme udělat, ale někdy v roce 1998 jsme na něm začali pracovat soustředěněji. Většinou jsme to promlčeli. On doma vše napsal, já do toho koukal, některé věci jsem vyhazoval, něco jiného vyřazoval Dušan Karpatský. Já jsem hlídal spíše výtvarné věci, Karpatský zase překlady z balkánských literatur.

A. K.: Pro Petra byly Sešity součástí jeho díla podobně jako jeho podíl na samizdatovém Slovníku českých spisovatelů. Koncipování výboru bral vážně, je to vidět i na rukopisných verzích obsahu – postupně několika, které máme v archivu.U vzniku Petrových knih jsem byla přímo, u Sešitů jsme se dohodli, že je budu číst až jako hotový výbor, právě protože jsem nebyla jejich účastníkem a mohu sloužit jako čtenář s generačním odstupem. Petr věděl, že kniha vyjde, i když se jí nedožije.

LN A co vám z tohoto pohledu připadá jako nejživější?

A. K.: Přednost Sešitů spočívala ve schopnosti rozlišit, co je důležité. Na co sáhli, to vytrvalo. Vytýkalo se jim, že byli eklektičtí, ale to je právě ono – nebyli úzce zaměření na jeden projev či žánr. Obdivovala jsem zpětně a znovu někdejší Sešity jako časopis – a zároveň Petrův vhled a um, s jakým výbor koncipoval. A rozhodně i velkorysost Jaroslava Kořána, s jakou se knize věnoval a dal jí i výtvarný prostor a rukopis Milana Grygara. Petr Kabeš připravil výbor jen textově, výtvarný doprovod knihu sceluje. Sešity nebyly jen pro literaturu, ale pro novou tvorbu vůbec.

LN V anketě padla námitka, že tak kvalitní kniha by měla mít rejstřík. Uvažovali jste o něm?

A. K. Postupně jsme knihu zbavovali zbytné zátěže, jak je to zmíněno v ediční poznámce. Místo doslovu jsme ponechali Petrův bilanční rozhovor o Sešitech s Marií Langerovou z roku 1990. Ale například už rejstřík zahrnující veškerá jména zmíněná v textech by neúměrně zatížil knihu svým rozsahem. Rejstřík jmen autorů publikujících v Sešitech najde čtenář v knize v obsahu jednotlivých ročníků. Jména autorů zařazených do výboru pak vždy uvnitř jednotlivých čísel. Čísla ve výboru mají zhruba dvacet stran: v jejich rámci lze autora dohledat snadno. Chtěli jsme, aby Sešity zůstaly živé a čtenář musel (jen minimálně) pátrat a listovat.

Daniela Iwashita, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.