Rasmussen na úvod jednání, které má hlavně připravit dokumenty před listopadovým summitem aliance, řekl, že NATO má jeden klíčový cíl: ochranu občanů členských zemí Evropské unie.
Na jednání se ministři, mezi nimiž jsou i Alexandr Vondra za resort obrany a šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, baví kromě zeštíhlení aliance a jejích velitelských struktur hlavně o novém strategickém rámci. Ten by měl alianci vymezit jasnější místo ve světě a také ji lépe připravit na nové hrozby, jako jsou terorismus či kybernetické útoky.
Do těchto debat spadá i otázka protiraketové obrany. "Musíme také rozhodnout, zda chceme, aby NATO bylo schopné bránit celou Evropu proti hrozbě raketových útoků," řekl generální tajemník. "Hrozba je zřejmá. Kapacity existují. A náklady jsou zvládnutelné," dodal s tím, že podle něj NATO mělo mít protiraketovou obranu. "Obrana našich národů je tím, proč NATO existuje," podotkl.
Nedá se ale očekávat, že dnešní schůzka přijme nějaké zásadní rozhodnutí. O protiraketové obraně i o strategickém konceptu pro příští desetiletí by měli rozhodnout až šéfové států a vlád na vrcholné schůzce NATO, která se uskuteční 19. a 20. listopadu v portugalském Lisabonu.
NATO nyní vyvíjí systém ochrany bojiště
Náklady na rozšíření už budovaného protiraketového systému NATO, který by pokrýval celou Evropu, se odhadují na 200 milionů eur. Ty by měly být rozloženy do řady let a mezi 28 zemí bloku. Páteří by měl být americký systém, jehož budování pozměnila administrativa nového prezidenta Baracka Obamy, avšak celá protiraketová obrana by byla pod záštitou aliance.
NATO nyní vyvíjí systém ochrany bojiště. Ten má chránit před raketovými útoky vojáky. Aliance ale nyní intenzivně jedná o tom, že by se měl tento systém "vylepšit" zapojením amerických prvků tak, aby pokrýval celé území a tím také nejen jednotky v terénu či v akci, ale i běžné lidi. Zmiňovaný deštník pro alianční mise má rozpočet převyšující 830 milionů eur.
Nový strategický koncept, o němž se ministři baví, by měl také podle očekávání zdůraznit potřebu co nejefektivnějšího využívání zdrojů. V alianci se už nějakou dobu mluví o zeštíhlení velitelských struktur. Současných zhruba 13.500 míst by se podle kompromisu, kolem něhož už panuje více méně shoda, mělo zredukovat na zhruba 9000.
Tlak na zefektivnění a zeštíhlení aliance přichází v době, kdy mnohé členské země jsou nuceny přijímat často velmi tvrdá úsporná opatření, která se týkají platů státních zaměstnanců. Světové agentury citovaly ministra obrany USA Roberta Gatese, který se obává, že škrty v Evropě by mohly vést ke zvýšení tlaku na síly USA. Například v Británii se očekávají škrty rozpočtu, které by měly dosáhnout až kolem deseti procent jeho výše.
