Jak ale upozornil týdeník Euro, jen za posledních deset let napumpovala armáda do rekonstrukce stavby 108 milionů.
A Lidové noviny navíc zjistily, že tamější ceny nemovitostí jdou výš . "Jeden menší lázeňský penzion stojí tak osm milionů," počítá mariánskolázéňský realitní makléř Ladislav Boš. "Kvůli vyhlášení konkurzu na stavební firmu jsme se rozhodli v rekonstrukci nepokračovat a objekt prodat," objasňuje Pejšek urychlený prodej do rukou ruského podnikatele Salava Zajnalabidova. "Rusové u nás nakupují nejvíc," potvrzuje další realitní agent z Mariánských Lázní.
Zisk z prodeje je jednou z položek, které by měly částečně zalepit nucený dvoumiliardový škrt v armádním rozpočtu.
Opuštěná kasárna? Neprodejné
Kromě velkých ryb typu lázeňského penzionu se však armáda průběžně zbavuje i mnohem méně atraktivních ležáků. Po víkendu se obrana dozví, jaký je zájem o dalších 33 staveb. "Obtížně prodejné jsou hlavně velké kasárenské a skladové areály," hodnotí Pejšek.
Jejich cenu armáda v opakovaných výběrových řízeních postupně snižuje. Takřka neprodejným závazkem jsou třeba Želatovická kasárna v Přerově či nepoužívané záložní letiště Všechov u Tábora.
"V letošním roce se opakuje situace z loňska, kdy se bez potíží zbavujeme movitého majetku, ale u nemovitostí dosahujeme maximálně dvacetiprocentní úspěšnosti," zní z ministerstva.
Na Lipno nejsou peníze
Nad tím, aby armáda neprodala majetek, který by mohla v budoucno potřebovat, bdí generální štáb. "Pokud se zbavuje s rozvahou, určitě to armádu neohrozí. Daleko víc ji ohrožuje, když do svého majetku investuje, a pak ho nevyužívá," myslí si ministr obrany Alexandr Vondra.
Na rozdíl od něj však vojsko rozzlobil chystaný prodej armádní zotavovny Hůrka u přehrady Lipno, o němž se začalo mluvit letos v březnu. "Důsledkem je, že ubývá volných termínů pro dovolenou," kritizuje jeden z vojáků. "O prodeji rozhodlo ministerstvo," říká pracovník Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení. "Šlo o krok v rámci snižování nákladů," vysvětluje Jana Zechmeistrová z velení resortu. Generální štáb nyní zpracovává informace k vyřazení, cena budovy zatím nebyla stanovena. "Předpokládáme, že výběrové řízení vyhlásíme v závěru letošního roku," předvídá Pejšek.
S odprodejem nepotřebného materiálu, bunkrů a dalších budov začala armáda v roce 2001. "Za tu dobu jsme vydělali 2,6 miliardy," hodnotí Pejšek.
Armáda se ale zbavila materiálu v mnohem vyšší hodnotě. Než svůj majetek pustí do prodeje, musí jej totiž nejdřív nabídnout ostatním složkám státu k užívání.
Jen vloni bylo podepsáno 85 takových darovacích smluv v hodnotě 1,3 miliardy.
