28. dubna 2016 7:10 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Výtvarník Kamil Roškot je
architekt velkorysých gest

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Roškotova hrobka českých králů v katedrále sv. Víta z let třicátých. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Roškotova hrobka českých králů v katedrále sv. Víta z let třicátých. | foto: Pavel Frič
Kamil Roškot toho za svého života mnoho nepostavil, ale to, co po sobě zanechal, nemá v české architektuře obdoby. Koncem dubna si připomeneme 130. výročí jeho narození. Jeho meziválečná tvorba se zcela vymyká tomu, co známe v podání všech ostatních projektantů. Jeho stavby mají velké měřítko, přitom jsou tvarově jednoduché, tvoří je zpravidla hranoly a válce.

Roškotův svět je prostě originální a možná to je i důvod, proč není tak oslavován jako ti, kdo – byť s bravurou – jen variují nápady jiných. Narodil se ve Vlašimi v roce 1886 a na svou profesi se připravoval velmi pečlivě a dlouho. Studoval postupně stavitelství na pražské německé technice, architekturu na technice české, malířství na akademii u Maxe Švabinského, filozofii na Karlově univerzitě a konečně architekturu u Jana Kotěry opět na Akademii výtvarných umění.

Vzpomínky na Afriku

Po absolutoriu se pak účastnil snad všech soutěží, které byly vypsány na velká urbanistická i architektonická témata, a to zejména v Praze – a že jich tehdy bylo! Jeho jméno najdeme mezi účastníky konkurzů na Dělnickou úrazovou pojišťovnu v Holešovicích-Bubnech, Moderní galerii na Kampě, pravobřežní regulaci Vltavy, zástavbu Letenské pláně, dostavbu banky Legií, Národní technické a Zemědělské muzeum na Letné, na dostavbu Uměleckoprůmyslového musea, úřední budovy či pošty.

Jeho návrhy byly vždy velkorysé, monumentální, ale tvarově prosté. Vliv na jeho tvorbu měla bezesporu architektura severní Afriky, kterou poznal na svých výpravách – velké hladké plochy s výraznou hrou světla a stínu ho zaujaly, jak je patrné na jeho cestovních skicách. Kreslil na nezvykle velké formáty – výjimkou nebyly ani plachty A1 nebo A0, podlepené zpravidla kartony. Výtvarně jsou to vždy svérázná díla, Roškot bravurně zvládal všechny kreslířské a malířské techniky. Ač to většinou nebylo požadováno, přidával rád i různé detaily, rozlehlá schodiště a rampy nebo vestibuly. Výsledkem jsou díla, která ohromují nejen svým kompozičním řešením, ale i výtvarným zpracováním. Bohužel se žádná z výše zmíněných staveb nedočkala realizace.

Kamil Roškot: Divadlo v Ústí nad Orlicí

Kamil Roškot: Divadlo v Ústí nad Orlicí

Naštěstí tu bylo jedno téma, které k zakázkám vedlo. Tím byly výstavní pavilony. Tam monumentální formy zřejmě tolik nedráždily, koneckonců šlo o stavby dočasné. V roce 1927 navrhl Kamil Roškot československý pavilon na veletrh v Miláně, o rok později projektoval pavilon města Prahy na brněnském výstavišti, v roce 1933 byl autorem našeho stánku na světové výstavě v Chicagu a o šest let později i v New Yorku. Ten byl demonstrativně dokončen našimi krajany až po německé okupaci. Roškot ovšem projektoval i menší stavby. Jeho mistrovským opusem bylo divadlo v Ústí nad Orlicí – nevelká budova na svažitém terénu působí na jeho plánech i fotografiích monumentálním dojmem, což je ovšem dáno proporcemi i jistou lapidárností výrazu, který přesně sleduje funkce jednotlivých částí stavby.

Architekt také navrhl úřední budovu v severovýchodním cípu Letenské pláně, která později sloužila – a dosud slouží–ministerstvu vnitra. I ta je jednoduchým kvádrem s keramickou fasádou a zapuštěným vchodem. Nedaleko odtud, ale již v Bubenči stojí rané Roškotovo dílo – dům stavitele Františka Strnada v Čechově ulici 29 z roku 1923, na jehož výzdobě se rovněž podíleli František Kysela, Otto Gutfreund, Josef Bílek nebo Josef Gočár, který v domě také bydlel. Dům byl na tehdejší dobu, jíž dominoval ozdobný styl národního dekorativismu, nesmírně moderní. Sám Roškot pak bydlel se svou paní malířkou Helenou Roškotovou Piťhovou rovněž nedaleko – ve vile u křižovatky Špejchar, z níž je ovšem dnes totální ruina.

Pocta králům

K dalším stavbám nadaného tvůrce patří činžáky v pražských ulicích. Například v Evropské nebo Domažlické. A samozřejmě rodinné domy. Ty navrhl v ulici Chorvatské, Vlašské a Uranové. Konečně jsou jeho dílem také tři menší objekty v areálu ruzyňského letiště. ̈

Kamil Roškot: Hrobka českých králů v katedrále sv. Víta

Kamil Roškot: Hrobka českých králů v katedrále sv. Víta

Svůj talent vytvářet monumentální díla však mohl uplatnit zejména při navrhování vodních staveb. Vypracoval tak například jezy ve Vraném, Brandýse nad Labem nebo Pastvinách. Z nerealizovaných staveb vyniká soutěžní návrh na maják v Santo Domingu v Dominikánské republice, mistrovsky vymalovaný na perspektivě. A také tvarově zajímavý kostel v Prštném. Pak jsou tu návrhy velkoryse pojatých hrobek a památníků nebo divadelní výpravy. A jako korunu jeho prací je třeba jmenovat dílo, které dobře znají prakticky všichni, jež ale dosud nebylo plně doceněno. Jde o hrobku českých králů v kryptě katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Aerodynamicky tvarované sarkofágy v malé klenuté místnosti, jejíž strop je pokryt zlatožlutou skleněnou mozaikou, jsou dalším z vrcholů tvorby skromného umělce, který zemřel krátce po skončení druhé světové války v Paříži. Jeho nevšední dílo, uložené v archivu Národního technického muzea, představil po letech nezájmu architekt Vladimír Šlapeta v objevné expozici v roce 1978. Dnes připomíná Kamila Roškota komorní výstava v domě sourozenců Roškotových v jeho rodné Vlašimi.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz