18. září 2014 16:18 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Walter Scott byl probritský. A já hájím
jeho zájmy, říká česká spisovatelka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Sir Walter Scott | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sir Walter Scott | foto: Wikimedia.org
PRAHA Česká literatura má svou Skotku. Je jí Marie Michlová, která před dvěma lety vyrazila dech románem Smrt Múz, pětisetstránkovým dílem ze života Waltera Scotta a jiných romantiků. Skotsko je její druhá vlast, duchovně možná první.

LN Jak byste hlasovala vy?
Já bych byla proti odtržení.

Mgr. Marie Michlová (*1989)

  • Je autorkou románu Smrt Múz (Torst, 2012) a dvou populárně-naučných publikací o světových válkách.
  • Věnuje se britským dějinám, letos zahájí doktorské studium na Ústavu světových dějin FF UK.
  • Učí ruský jazyk na Fakultě dopravní ČVUT.
Česká literatura má svou Skotku. Je jí Marie Michlová, která před dvěma lety vyrazila dech románem Smrt Múz, pětisetstránkovým dílem ze života Waltera Scotta a jiných romantiků.

LN Proč?
Asi to bude tím, že jsem se od mládí učila anglicky a vyrůstala jsem díky tomu s idealistickou představou o Velké Británii jakožto zemi, která ctí tradice a s nimi i královnu, Sněmovnu lordů, starý dobrý Londýn – a do toho všeho nutně patří i Skotsko. Velká Británie bez něj už není velká. Takže z nostalgie. Druhým důvodem je, že není vůbec jasné, co by se stalo, kdyby se skutečně Skotsko odtrhlo. Jaká bude měna, zda budou hranice, pasové kontroly, jaké bude zřízení, zda bude zachována monarchie, nebo vznikne republika, co zahraniční politika...? To vše je velká neznámá. Vsadit ekonomicky na naleziště ropy je krátkozraké.

LN Jak budou hlasovat vaši skotští přátelé?
Všichni, které znám, říkají, že budou hlasovat pro odtržení. I náhodní lidé, s nimiž jsem se dala v létě do řeči, byli spíše pro nebo si ještě nebyli jistí. Moje argumenty smetli ze stolu.

LN Oni argumentují jak?
Různě. Není to nic jednoznačného. Jedním z hlavních důvodů je, že si myslí, že samostatnost zabrání přílivu imigrantů do Skotska. Těch je ve Skotsku pořád ještě podstatně méně než v Anglii, natož v Londýně. Ale myslím, nějaká jednotící idea neexistuje.

LN Dalo by se nějak určit, kdo je pro co: města – vesnice, bohatí – chudí, staří – mladí?
Myslím, že to jde napříč společností a netýká se to ani sociálních rozdílů, ani vzdělání. Teď jsem byla na konferenci v Aberdeenu a tam byli literární vědci, kteří se zde shromáždili, pro odtržení. Stejně tak majitelka penzionu, kde jsem přebývala, nebo náhodní spolucestující v letadle.

LN Myslí si, že si polepší?
Je fakt, že Skotové si myslí, že na Británii doplácejí. Říkají, že jako samostatní budou patřit mezi dvacet nejbohatších zemí světa. Přitom na začátku unie musela Anglie dotovat Skotsko, takže nelze říci, že by v okamžiku, kdy se spojily v jeden stát, začali chudnout, naopak.

Scottův hrob v Dryburghu.

Scottův hrob v Dryburghu.

LN Pojďme ke kulturnímu rozměru té věci. Je skotská identita založena na soupeření s Angličany?
Jako asi u každého sousedícího státu. A samozřejmě Angličané byli vždy větší a silnější, takže u Skotů to bylo vždy spojeno s pocitem ohrožení. Asi jako u nás s Němci. Už dříve tvořili s Anglií personální unii, od roku 1707 jsou jeden stát, přičemž pocit sounáležitosti s Británií se od počátku 19. století spíš prohluboval. Velkou zásluhu na tom měl Walter Scott. To si možná ještě pamatujete z mého románu...

LN Ano, váš oblíbenec Walter Scott byl pro unii, že...
Samozřejmě. Byl ve druhé polovině svého života velmi probritský. Typické je, že se ho teď někteří zastánci odtržení snažili využít, ale evidentně o tom nic nevěděli. Dokonce si to mysleli i někteří literární vědci na té konferenci.

LN Tak jste je, doufám, opravila. A proč byl Scott probritský?
On byl samozřejmě především vlastenec, ale viděl, že skotské snahy o nějaké vymezování se vůči Anglii, například stále opakované nároky na dosazení skotské dynastie na společný trůn, nikam nevedou, ba jsou už trapné. Uvědomoval si, že Skotům jen prospěje stav konkurence s jižním sousedem, je to to typické presbyteriánské pozitivní soutěžení. Probritský byl i Scottův zeť a můj další oblíbenec John Gibson Lockhart – povoláním spisovatel a literární kritik, mimochodem další z postav Smrti Múz. Ten byl ještě radikálnější a odsoudil i Scottovu národní manifestaci s kilty v hlavní roli. To byla jedna z mála věcí, v nichž se názorově rozcházeli: zatímco Scott byl zastáncem přátelství národů, Lockhart patrně považoval nacionální smýšlení za překonané. Na rozdíl od Scotta opustil Skotsko a přestěhoval se za prací do Londýna, zatímco Scott si nikdy nepronajal nemovitost v Anglii, byť by se mu ve finančně úspěšných časech velmi hodila, aby zde „odložil“ své děti během pravidelných návštěv metropole.

Zahrada ve skotském Abbotsford.

Zahrada ve skotském Abbotsford.

LN Aha. Takže Walter Scott byl homo politicus...
Velice. Byla to nejznámější osobnost ve Skotsku a nejznámější Skot ve světě. Jeho slovo mělo obrovskou váhu a jeho rozhodnutí pro unii historický význam. Roku 1822 přivítal v Edinburghu svého přítele, krále Jiřího IV., což byla první návštěva britského krále ve Skotsku po téměř dvou stech letech. Byl to akt smíru; Jiří si oblékl kilt, čímž si získal náklonnost místních obyvatel, přestože skotský kroj byl tehdy teprve novinkou. I Jiří si Skotsko oblíbil, nepovažoval je v žádném případě za nepřátele, jak by je asi označil ještě jeho pradědeček Jiří II. Skotské aktivní nepřátelství vůči Angličanům Scott zcela uhasil a od té doby se spíše snažili o větší autonomii, nikoliv však o odtržení, o tom se až do nedávna vážně neuvažovalo.

LN Scott zároveň svými historickými romány sám vytvářel obraz skotské historie...
Ano, a také mnohonásobně zvedl turistický ruch: mnoho lidí tam přijíždělo jen proto, aby se podívali na místa, o kterých četli v jeho knihách. Byl to ostatně on, komu Skotové vděčí za to, že se tartanové vzory staly jejich národním symbolem.

LN To on je vymyslel?
To přímo ne, ale ohromně je zpropagoval. Při návštěvě krále Jiřího IV. chtěl předvést Skotsko coby region s vlastní historií, živoucími tradicemi. Je vůbec sporné, zda kroj, který byl navržen speciálně pro tuto příležitost, má nějaký seriózní historický původ. Co se týče tartanových vzorů, jejich přidělení k jednotlivým rodinným „klanům“ lze datovat zcela přesně k roku 1819. Dnes už to tedy historické je. A je až obdivuhodné, jak se Scott dokázal tak dobře trefit do vkusu svých spoluobčanů, kteří jeho „tradice“ přijali tak vřele, jako kdyby to tu bylo už od nepaměti. Stačí se podívat na fiktivního barda Ossiana, ten vznikl jen o šedesát let dříve, ale žádný kostkovaný kilt a dudy nemá, na sobě má plášť a v rukou harfu.

LN Český literární vědec Vladimír Macura v knize Znamení zrodu píše o českém národním obrození jako o produktu intelektuálních her. Bylo to ve Skotsku jiné?
Bylo to standardní jako u jiných menších národů. Nejprve se scházeli vzdělanci v různých kroužcích, zajímali se o lidovou slovesnost, pokoušeli se ji napodobit, někdy i zfalšovat. A do toho přichází Walter Scott, který vytvoří romantický obraz skotské minulosti, plný velkých činů, ušlechtilosti, lásky k vlasti. Vizuálně pak celou image doplnil „kroj“.

Přijela jsem na Abbotsford, kde Scott bydlel a kde zemřel, a viděla jsem, že je to opravdu všechno tak, jak jsem si představovala, vypráví Marie Michlová.

Přijela jsem na Abbotsford, kde Scott bydlel a kde zemřel, a viděla jsem, že je...

LN A měli staří Skotové vůbec sukně?
To ano, jakési suknice kdysi nosili i Irové, když Skoti a Irové ještě sdíleli stejnou kulturu. Ale Walter Scott kilt nikdy nenosil. Kostkované kalhoty, to ano, v těch se asi cítil dobře. Ale kilt nenosil, možná proto, že neměl pěkné nohy a nechtěl je ukazovat.

LN Víme, že na straně samostatnosti je asi nejslavnější Skot současnosti Sean Connery, ale je nějaká obdoba Waltera Scotta, kdo by Skoty varoval?
Nevím, jestli se dá srovnávat, ale Joanne Rowlingová.

LN Ona není Angličanka? Narodila se v Anglii, ne?
To ano, ale přesto je považována za Skotku, přestože se nenarodila ve Skotsku. Má skotské předky, Skotsko považuje za svou vlast, neboť zde žije už několik desítek let, napsala zde celou ságu Harryho Pottera, v dnes známé kavárně v Edinburghu. Ke Skotům se hlásí jako ke svým a Skotové ji rozhodně považují za svou autorku, viz například zařazení mezi „Famous Scots“.

LN A jak jste se do Skotska dostala vy?
Přes Waltera Scotta, jak jinak. Zabývala jsem se jím tehdy intenzivně už pět let. To není pro dvacetiletého člověka málo. Když jsem měla pocit, že o něm vím už všechno, vypravila jsem se do Skotska, bylo to v roce 2010. Přijela jsem na Abbotsford, kde Scott bydlel a kde zemřel, a viděla jsem, že je to opravdu všechno tak, jak jsem si představovala. Jako bych vešla do důvěrně známého domu. Seznámila jsem se s lidmi, kteří tam spravovali jeho památník, a ti byli překvapeni, co všechno vím. Už po několika minutách mi nabídli, jestli tam nechci dělat průvodce. Jen u přátelských slov ale nezůstalo, s některými postupy vedení zámku nesouhlasím a vždy jsem jim to dala najevo. Vždy jsem se snažila hájit to, co považuji za Scottovy zájmy – ať se jedná o Abbotsford, nezávislost, nebo něco jiného.

  • 2Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz