Umístění našeho reprezentanta je nejsrozumitelnější způsob, jak měřit výsledky. Ale důležitější pro nás může být, jak vypadá komise jako celek. Tady je na hodnocení brzy, neboť nastoupilo mnoho nových tváří, některé tendence ale můžeme zkusit hledat už teď.
Jedné z nich bychom mohli říkat belgizace. Belgičané jsou zběhlí v udržování nemilovaného státu pomocí zákulisních dohod a zároveň jsou nejvěrnějšími přizvukovači německo-francouzského tandemu. Teď mají vedle europrezidenta ještě jeden z klíčových postů v komisi.
Další vlivný post, vnitřní trh, ovládne exponent prezidenta Sarkozyho, jehož představa trhu je taková, že by se do Francie neměla dovážet česká auta. Oblast, která je pro nás vskutku strategická a v níž se nejvíc míjejí zájmy západních a východních zemí, je energetika. Tu teď od Lotyše převzal Němec.
Mimochodem od Nového roku končí předkupní právo českého státu na plynárenský monopol Transgas, který drží německá firma RWE. A včera vyšla v deníku Wall Street Journal zpráva, že americká administrativa už nebude kritizovat projekt rusko-německého plynovodu Nordstream, obcházejícího střední Evropu (Obama si Nobelovu cenu míru zřejmě hledí nějak zasloužit).
Naše energetická bezpečnost se výrazně přesouvá do německých rukou. To je možná důležitější než portfolio rozšíření v gesci našeho spoluobčana neznámých názorů.
