14. srpna 2016 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Z pralesa do 21. století. Papuánci
v horách si otvírají ‚večerky‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Z pralesa do 21. století. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z pralesa do 21. století. | foto: Martin Soukup, Jan D. Bláha // Koláž Šimon / LN
MADANG/PRAHA „Ve vesnici Yawan už má mobil dvanáct lidí. Jako bychom sledovali vznik ,střední třídy‘,“ říká kulturní antropolog Martin Soukup z Univerzity Palackého. Na odlehlém místě v horách Papuy-Nové Guineje (PNG) byl počtvrté.

Někteří z nich ještě věří na kouzla a čáry, ale dobře vědí, že do okresního města – hluboko v údolí – se dovolají malou krabičkou, kterou mohou v Yawanu používat od loňského ledna.

Ve vesnici, jež byla pro svou nepřístupnost po celé dekády i na okraji zájmu koloniální správy, dnes žije asi 400 lidí kultury Nungon. Pár z nich – místo tradičního pěstování batátů pro svou rodinu – začíná dokonce podnikat.

Někteří z nich ještě věří na kouzla a čáry, ale dobře vědí, že do okresního města – hluboko v údolí – se dovolají malou krabičkou, kterou mohou v Yawanu používat od loňského ledna.
Někteří z nich ještě věří na kouzla a čáry, ale dobře vědí, že do okresního města – hluboko v údolí – se dovolají malou krabičkou, kterou mohou v Yawanu používat od loňského ledna.

Frčí sůl a sušenky. A tabák

„Vzniklo tam asi pět kantýn, obchůdků, jež ale mají velké problémy se zásobováním. Vesměs stejní majitelé dodávají kávu na mezinárodní trhy, mají i telefony, jsou ve styku s okresním městem, kam ji letecky posílají, takže dochází ke společenskému vrstvení,“ řekl LN Martin Soukup, autor učebnice terénního výzkumu.

„Mnohdy mají lepší mobil než já, některé jsou dotykové,“ směje se. Ve vísce pochopitelně nebují žádný velký byznys; v několika „večerkách“ frčí sůl a sušenky, jen občas polévky, možná instantní nudle. Alkohol k sehnání není; někteří tamní Papuánci jsou adventisté, takže řada z nich prohlašuje, že nepije ani nežvýká betel.

Ale bělošský neboli „wajtmanský“ tabák, jak zní používaný pojem v komunikačním jazyce pidgin english, obyvatele svou kvalitou láká. Soukup, příležitostný kuřák dýmky, musel skoro všechen rozdat hned v počátku pobytu.

Alkohol k sehnání není; někteří tamní Papuánci jsou adventisté, takže řada z nich prohlašuje, že nepije ani nežvýká betel.
Ale bělošský neboli „wajtmanský“ tabák, jak zní používaný pojem v komunikačním jazyce pidgin english, obyvatele svou kvalitou láká.

Předák Dono, který má už notebook s přístupem na internet, pak hrdě ohlásil, že i Yawan má svoje tržiště: sice by market měl fungovat každý pátek od tří hodin, ale v reálu tam nikdo moc nebývá...

Detailní historie i geografie

Soukup již podruhé spolupracoval s geografem Janem D. Bláhou z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Společně mapují příbuzenské vztahy, ale vztažené rovněž k žitému prostoru. „Zaměřili jsme se na mapování oblasti a také na mentální mapy – na to, jak obyvatelé vnímají teritorialitu svého území,“ vysvětlil loni Bláha, jak oba vědci kombinují antropologii s kartografií i genealogií.

Po letošním výzkumu mají nová data; mapy odhalují spoustu věcí, třeba kde se koncentrují nejmocnější jedinci s právem trestat, jak se mění osídlení kvůli sezonní sklizni kávy anebo kde fungují nepřiznané polygamní svazky. Tyto poznatky badatelé spojují s koloniálními registry, takže podobně důkladně zdokumentovaný vývoj jedné lokality na PNG nejspíše nenajdeme.

„Změny za sedm let jsou obrovské. Vidíme je před očima,“ říkají Soukup s Bláhou. Ač se již úsloví o lidech „z doby kamenné“ mediálně zprofanovalo, dost z něj platí pro Yawan – z uzavřené komunity kdesi na vidrholci, kam jen občas přes četná údolí došel misionář anebo úředník samosprávy, se stává místo, z nějž se můžete bez problémů spojit s Olomoucí.

Někteří z nich ještě věří na kouzla a čáry, ale dobře vědí, že do okresního města – hluboko v údolí – se dovolají malou krabičkou, kterou mohou v Yawanu používat od loňského ledna.
Yawan.

Papuánské internet café

Asi patnáct kilometrů od Yawanu vyrostl vysílač. „Kolem přistávací dráhy je docela dobrý signál, takže tam vzniklo něco jako internet café – dělali jsme si z toho legraci, ale chytlo se to i mezi místními,“ říká Soukup. Služby tu nabízejí dva operátoři, Bee Mobile a DigiCell, u nichž si lze koupit i přenos dat. „Patrně jsme byli první lidé, kteří odtud odeslali příspěvek na Facebook,“ vyprávějí.

Vyplatí se ale vysílač firmám v divočině, kde si lze koupit jen sůl a biskvity? „Pozor. Dole, kolem řeky Uruwa je spousta vesnic, kde signál využívají, a tam je život úplně jiný nežli výše v horách, kam nikdy nepovede silnice,“ říká Soukup, jehož kniha Antropologie Melanésie (2014) byla během jeho působení v Praze oceněna jako nejlepší monografie Univerzity Karlovy. S Bláhou hodlají zkoumat i vztahy Yawanu k okolním vesnicím; letos navštívili i „krajanské“ komunity na ostrově Velká Británie, kam Nungoni cestují za prací na plantáže.

„Vypadá to, že to nebyla naše poslední cesta na Papuu – další výzkum plánuji na rok 2018,“ říká Soukup, jenž do příští větší expedice chce přibrat dalšího etnologa a geografa, ale navíc i lingvistu.

„Zaměřili jsme se na mapování oblasti a také na mentální mapy – na to, jak obyvatelé vnímají teritorialitu svého území,“ vysvětlil loni Bláha, jak oba vědci kombinují antropologii s kartografií i genealogií.

Místní verzí nungonštiny mluví jen asi 1200 osob, přičemž platí to, co na mnoha místech druhého největšího ostrova světa: jakmile přejdete údolí, lidé už mají jiný jazyk. Dorozumívají se pak pidžinem čili zkomolenou variantou angličtiny.

Je tedy jazyk Yawanu a okolí na vymření? „Určitě ne. I když vláda pojala zvláštní nápad, že budou zakazovat výuku na základních školách v rodných jazycích, což může být pro řadu z nich smrtelné. Ale tady se stále učí ve svém. Navíc je důležité, že u nich dělala výzkum australská lingvistka, která sepsala gramatiku, slovíčka, takže jim dochází, že jsou výjimeční – a nechtějí svůj jazyk ztratit,“ vysvětlují Češi etnické sebeuvědomění.

Cizinci mezi Papuánci

Soukup letos vyzpovídal i pamětníky, neboť připravuje knihu věnovanou prvním kontaktům mezi bělochy a papuánskými etniky.

Do souhrnného díla s plánovaným názvem Cizinci a Papuánci hodlá zařadit i dávné příběhy ze „své“, tak rychle se měnící a modernizující komunity. „Sami naši asistenti byli v šoku, kolik toho jejich předkové vědí, pamatují. Bylo to pro ně jako zjevení,“ říká Soukup. Ostatně: úcta Nungonů k vlastní kultuře vzrostla už loni, když jim čeští vědci přivezli knihu Nungon People of Uruwa (2013). Ano, o nich samých.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.