Program nazvaný Nanotechnologie pro společnost začal v roce 2006, do konce loňského roku udělil 38 projektů. Celkové výdaje činily 1,7 miliardy korun, z toho 1,5 miliardy putovaly ze státního rozpočtu. Vzniklo 37 patentů, téměř osmdesátka prototypů, 52 funkčních vzorků a 47 ověřených technologií. Publikováno bylo mimo jiné více než 1700 odborných článků a čtyři odborné knihy. Projekty trvaly od dvou do pěti let. Jeden mohl získat až 40 milionů korun a dalších šest milionů z neveřejných peněz.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na jednom z nejúspěšnějších pracovalo třináct týmů ze dvou univerzit (Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy) a několika akademických ústavů. Testovaly takzvaná nanoterapeutika pro léčbu nádorů. Díky jejich molekulové váze se léčiva v těle mohou udržet delší dobu než normální chemoterapeutika. Mohou léčit až 14 dnů a navíc neohrožují tkáně.
"Hlavní výhodou je dlouhá cirkulace v oběhu a akumulace v místě terapeutického účinku, a to dělá hodně," řekla Českému rozhlasu profesorka Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V tomto výzkumu se podalo více než dvacet patentů a publikovalo 122 článků. "Náš patent s Ústavem makromolekulární chemie teď dostal i evropské číslo, to je úspěch, protože to trvá dlouho. Znamená to, že je přijatelný i mimo české farmaceutické firmy," uvedla.
Nanoterapeutky jako budoucnost
Říhová vidí v nanoterapeutikách velkou budoucnost, v medicíně se používají už léta. Problém je podle vědkyně však s farmaceutickými firmami, které váhají, zda do mnohaletého výzkumu investovat velké peníze. V testech se musí prokázat, že nová léčebná metoda je lepší, než byly doposud. Nové látky se úspěšně už testovaly v experimentální terapii ve FN Motole, výzkum nepokračoval proto, že vědci nesehnali u farmaceutických firem peníze. "Není jednoduché je přesvědčit dokonce ani stát, aby do toho peníze daly," poznamenala. Říhová ale jednání s firmami nevzdává.
Naopak fyzici z AV ČR a univerzit zkoumali scintilační materiály, hledali nové technologie a principy jejich činnosti. Tyto materiály umí zviditelnit neviditelné gama záření, využívají se například bezpečnostních technikách. "Ty dnes směřují k tomu, aby bylo technicky možné monitorovat velká množství pohybujícího se zboží. To jsou třeba kontejnery v obřích překladištích nebo na přejezdech hranic, aby se nebrzdil koloběh zboží. Úkolem aplikace je zachytit podezřelé kontejnery," uvedl Martin Nikl Fyzikální ústav AV ČR.
Peníze z projektu napomohly i vzniku regionálního centra na Moravě CEPLANT. V rámci něj se uskutečnilo víc než 50 procent projektů ve spolupráci průmyslovými partnery z Jihomoravského kraje v textilním průmyslu a zpracování vláken. Vědci z Masarykovy univerzity vyvinuli nanovrstvy na textiliích, které přispívají k tomu, aby se například jednorázové pleny snadno nepromáčely a vydržely déle.
