Podle soudu v roce 1981 v rámci tajné akce Asanace mučil odpůrce režimu, aby je donutil k emigraci. Odvolací soud tak orok zpřísnil předloňský rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1.
Původně byl se Šimákem odsouzen na tři roky vězení také Zbyněk Dudek, jeho věc ale městský soud vyloučil k samostatnému jednání. K dnešnímu soudu se nedostavil ani jeden z obžalovaných, Šimáka zastupoval pouze jeho obhájce.
Bývalí příslušníci StB prý nejprve v červnu 1981 mučili v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici Zbyňka Benýška - údajně ho škrtili mokrým ručníkem, bili ho a zakláněli mu hlavu, dokud neomdlel. O několik měsíců později podle spisu napadli disidentku Zinu Freundovou - tloukli jí hlavou o zeď, šlapali po rukou a vyhrožovali jí.
Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k trvalému opuštění země. Šimák se podle dnešního rozsudku dopustil dvojnásobného zneužití pravomoci veřejného činitele. Ke zpřísnění původního trestu vedla soudkyni především skutečnost, že obžalovaný se k činu nikdy nedoznal a neprojevil ani lítost.
"Jestliže nepřehodnotil svůj přístup k práci v StB, lze jen těžko uložit trest na jeho spodní hranici," řekla předsedkyně senátu Felicia Hrušková. Podle ní Šimáka také usvědčili všichni předvolaní svědci, kteří potvrdili jeho nechvalně známou pověst brutálního příslušníka StB. Státní zástupkyně popsala chování obou mužů jako promyšlený zločin spáchaný lidmi, kteří měli zákony chránit.
Šimák s Dudkem byli poprvé odsouzeni v roce 2002 Obvodním soudem pro Prahu 1, který jim uložil tříletý trest. Proti rozsudku se odvolal žalobce i odsouzení. Městský soud pak trest o dva roky zpřísnil. V únoru 2004 ale rozsudek kvůli formálním chybám zrušil Nejvyšší soud a vrátil ho zpět na Prahu 1. Zde soud dospěl ke stejnému závěru a v srpnu 2004 bývalým příslušníkům StB vyměřil opět tři roky vězení. Proti tomuto rozsudku se opět odvolali obě strany sporu.
Šimákův obhájce dnes opakoval argumenty, se kterými před dvěma lety uspěl u Nejvyššího soudu. Zpochybňoval formální stránku obvinění z roku 1995. Podle něj dostal Šimák dvě sdělení, přičemž první nebylo předáno řádnou cestou a druhému chyběly některé stránky.
"Takže vlastně trestní stíhání nebylo nikdy zahájeno, ač již běží 12 let," prohlásil před soudem advokát. Podle soudkyně se ale soud se všemi námitkami řádně vypořádal. Ačkoli od spáchání údajných činů do jejich oznámení v roce 1995 uplynulo 14 let, případ nebyl promlčen. Období let 1948 až 1989 se u podezření z politického pronásledování do promlčecí
lhůty nezapočítává.
Oba napadení figurující v Šimákově případě se v obavě o svůj život skutečně odstěhovali: Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Británie. Mezi dalšími disidenty postiženými akcí Asanace byli například hudebníci Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Václav Malý, kněz a nyní poslanec Svatopluk Karásek, rabín Karol Sidon, Petr Cibulka, spisovatelka Petruška Šustrová a herec Pavel Landovský.
Za Asanaci bylo stíháno téměř 30 někdejších funkcionářů ministerstva vnitra a StB. Naposledy v září loňského roku Okresní státní zástupce v Náchodě obžaloval dva bývalé příslušníky StB za týrání hudebníka Karla Soukupa.
U některých bylo stíhání zastaveno či přerušeno, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmínky dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který akci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Předloni v lednu ale zemřel.
Původně byl se Šimákem odsouzen na tři roky vězení také Zbyněk Dudek, jeho věc ale městský soud vyloučil k samostatnému jednání. K dnešnímu soudu se nedostavil ani jeden z obžalovaných, Šimáka zastupoval pouze jeho obhájce.
Bývalí příslušníci StB prý nejprve v červnu 1981 mučili v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici Zbyňka Benýška - údajně ho škrtili mokrým ručníkem, bili ho a zakláněli mu hlavu, dokud neomdlel. O několik měsíců později podle spisu napadli disidentku Zinu Freundovou - tloukli jí hlavou o zeď, šlapali po rukou a vyhrožovali jí.
Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k trvalému opuštění země. Šimák se podle dnešního rozsudku dopustil dvojnásobného zneužití pravomoci veřejného činitele. Ke zpřísnění původního trestu vedla soudkyni především skutečnost, že obžalovaný se k činu nikdy nedoznal a neprojevil ani lítost.
"Jestliže nepřehodnotil svůj přístup k práci v StB, lze jen těžko uložit trest na jeho spodní hranici," řekla předsedkyně senátu Felicia Hrušková. Podle ní Šimáka také usvědčili všichni předvolaní svědci, kteří potvrdili jeho nechvalně známou pověst brutálního příslušníka StB. Státní zástupkyně popsala chování obou mužů jako promyšlený zločin spáchaný lidmi, kteří měli zákony chránit.
Šimák s Dudkem byli poprvé odsouzeni v roce 2002 Obvodním soudem pro Prahu 1, který jim uložil tříletý trest. Proti rozsudku se odvolal žalobce i odsouzení. Městský soud pak trest o dva roky zpřísnil. V únoru 2004 ale rozsudek kvůli formálním chybám zrušil Nejvyšší soud a vrátil ho zpět na Prahu 1. Zde soud dospěl ke stejnému závěru a v srpnu 2004 bývalým příslušníkům StB vyměřil opět tři roky vězení. Proti tomuto rozsudku se opět odvolali obě strany sporu.
Šimákův obhájce dnes opakoval argumenty, se kterými před dvěma lety uspěl u Nejvyššího soudu. Zpochybňoval formální stránku obvinění z roku 1995. Podle něj dostal Šimák dvě sdělení, přičemž první nebylo předáno řádnou cestou a druhému chyběly některé stránky.
"Takže vlastně trestní stíhání nebylo nikdy zahájeno, ač již běží 12 let," prohlásil před soudem advokát. Podle soudkyně se ale soud se všemi námitkami řádně vypořádal. Ačkoli od spáchání údajných činů do jejich oznámení v roce 1995 uplynulo 14 let, případ nebyl promlčen. Období let 1948 až 1989 se u podezření z politického pronásledování do promlčecí
lhůty nezapočítává.
Oba napadení figurující v Šimákově případě se v obavě o svůj život skutečně odstěhovali: Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Británie. Mezi dalšími disidenty postiženými akcí Asanace byli například hudebníci Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Václav Malý, kněz a nyní poslanec Svatopluk Karásek, rabín Karol Sidon, Petr Cibulka, spisovatelka Petruška Šustrová a herec Pavel Landovský.
Za Asanaci bylo stíháno téměř 30 někdejších funkcionářů ministerstva vnitra a StB. Naposledy v září loňského roku Okresní státní zástupce v Náchodě obžaloval dva bývalé příslušníky StB za týrání hudebníka Karla Soukupa.
U některých bylo stíhání zastaveno či přerušeno, čtyři byli odsouzeni k podmíněným trestům. Podmínky dostalo i deset krajských šéfů StB, kteří akci organizovali v regionech. Tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který akci nařídil, byl souzen v samostatném procesu. Předloni v lednu ale zemřel.
