23. června 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Za svým textem si stojím, říká učitel,
který chtěl ‚zabíjet postižené děti‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 135Diskuse
Pokud jde o termín zrůda, tak já místo tohoto slova používám spojení „těžce... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pokud jde o termín zrůda, tak já místo tohoto slova používám spojení „těžce... | foto: Reprofoto ČTReprofoto
PRAHA Ve svém textu údajně vyzývá k povinnému potratu u žen, které očekávají narození zrůdy, tedy postiženého potomka. A pokud se dítě se zdravotním handicapem přece jen narodí, má o jeho osudu s ohledem na „zájem společnosti na zdravé populaci“ rozhodnout jen lékař. „Je to výrazně zkreslené, za obsahem článku si stojím,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz autor textu Miroslav Mitlöhner.

Miroslav Mitlöhner, ještě do minulého týdne ředitel Ústavu sociální práce na Univerzitě Hradec Králové, se v článku v Časopise zdravotnického práva a bioetiky zaměřil na právní a etické problémy při narození tzv. těžce malformovaných jedinců. Takto postižené děti, medicínsky zrůdy, zpravidla nemají naději na zlepšení stavu. Jeho text vyvolal pozdvižení nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejností. Kritiku nadto umocnil fakt, že Mitlöhner nepřiznal, že předložený text publikoval už jednou - před 28 lety.

Lidovky.cz: Co říkáte na smršť, která se na vás a váš text snesla?

  • „Takovéto úvahy jsou úvahy nacistického uvažování a z lékařů by se pak stali následovníci doktora Mengeleho," uvedl v první reakci Václav Krása, předseda rady postižených. „Označovat lidi s postižením v 21. století za zrůdy je nepřípustné," dodal.

V první řadě bych chtěl říct, že mě ta odezva nesmírně překvapila, jde ale o výrazné zkreslení. To spočívá v tom, že ti, kdo dostali článek do rukou a četli ho, tak zaměňují moje názory, myšlenky a formulace s názory dalších autorů, které jsem v článku citoval. Druhá věc je, že nepíšu, jak se například vyjádřil pan (Václav) Krása (předseda Národní rady osob se zdravotním postižením; pozn. redakce), o lidech s handicapem, kteří jsou nějakým způsobem invalidní apod.

Lidovky.cz: Ve vašem textu ale často používáte termín zrůda či monstrum.
Pokud jde o termín zrůda, tak já místo tohoto slova používám spojení „těžce malformovaný jedinec“, protože sám považuji slovo zrůda, a v textu na to upozorňuji, za dehonestující, a to i když je to odborný termín, který se v příslušných medicínských oborech používá. I třeba překlad z cizích jazyků odpovídá našemu ekvivalentu příšerky.

Lidovky.cz: Co si jako laik mám představit pod spojením těžce malformovaný jedinec?

  • zrůda – vrozená úchylka tvaru, vrozená vývojová vada, také malformace nebo teratologie.
  • monstrozita, monstrum – zrůda, těžká vrozená vývojová vada. Např. spojená „siamská“ dvojčata.
  • malformace – znetvoření, vrozená úchylka tvaru vzniklá za nitroděložního vývoje zárodku. Jiné názvy jsou zrůdnost, monstrozita, vrozená vývojová vada. K typickým m. patří např. rozštěp rtu, polydaktylie, Fallotova tetralogie, ageneze, aplazie aj.

Zdroj: Velký lékařský slovník online

Třeba dítě s dvěma hlavami nebo žabí dítě. To je lidský tvoreček, který nemá mozek, hned nad očima má sešikmené, téměř žádné čelo. Anebo tzv. podvojné zrůdy, což je terminus technicus. Někteří z nich mozek mají a svým způsobem to život je, ale jaký? Jde o vegetativní přežívání. Těžce malformovaný jedinec může zemřít do 24 hodin po porodu, do týdne, může přežívat i roky. Když se podíváte do některých zařízeních pro tyto nešťastníky, tak třeba nevidí, neslyší, neovládají ruce, nohy, nemluví, jsou 24 hodin odkázáni na jiného. A lékařská věda dělá všechno pro to, aby je udržela při životě, protože nikdo z nich se nenechá zavřít. A o to jde.

Lidovky.cz: Co víme o vegetativním způsobu života? Musí být v každém případě neplnohodnotný, nebo je taková jen naše představa o něm?
K tomu ať se v diskuzi vyjádří odborníci z příslušné branže. Já to nevím. Řekl jsem, že toto je můj názor, a teď záleží na odbornících, ať řeknou, jak to je. Já jsem právník a do cizích oborů nechci a nebudu zasahovat.

Lidovky.cz Tedy na tyto jedince se vztahuje vaše úvaha o možném ukončení života?
Já si opravdu myslím, že by měla být možnost beztrestně život takového nešťastníka ukončit. Lékař při narození těžce malformovaného jedince stojí před problémem, zda intervenovat, anebo zda nechat osudu, tedy nechat zemřít. Postavíme-li se za stanovisko, že i těžce malformovaný jedinec je lidskou bytostí, a o tom já nepochybuji, on lidskou bytostí je, tak potom neintervence podle současné trestně právní úpravy znamená spáchat trestný čin.

Lidovky.cz: Myslíte nechat ho zemřít?

JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc.

  • Na pozici ředitele Ústavu sociální práce UHK působil od roku 2011, předtím byl v letech 2003 až 2010 vedoucím Katedry sociální práce a sociální politiky na Pedagogické fakultě UHK.
  • Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (titul JUDr. a CSc.)
  • Působil také jako odborný pracovník Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, v letech 1975 až 1985 pracoval jako odborný poradce a vedoucí oddělení všeobecné legislativy Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Ano, nechat ho zemřít. A možností právní kvalifikace je od nejhoršího, což jest tedy vražda, až po zabití, popřípadě nějaké neúmyslné jednání. Ale pozor, v tomto případě si neumím představit, jak by se nedbalost prokazovala. Navíc tento nešťastník je většinou dítětem mladším 15 let, jde tedy o kvalifikovanou skutkovou podstatu vraždy, kde jsou obzvlášť přísné trestní sazby. A můj článek byl psán jako diskuzní příspěvek pro odbornou právnickou a medicínskou veřejnost, byl přednesen na vědecké konferenci Smrt a umírání v prosinci 2013 v Lékařském domě v Praze, kde se k němu vedla diskuze jako ke všem referátům, které tam byly vysloveny.

Lidovky.cz: A vaše tvrzení z textu, že lékaři by měli tohoto jedince usmrtit, a to bez ohledu na stanovisko rodičů?
Pozor, řekla jste jen půl pravdy. Já tam píšu, že by bylo možné řešit situace ze dvou hledisek. Buďto po konzultaci s matkou, anebo bez konzultace. Zároveň říkám, že je otázka, zdali máme matku traumatizovat ještě tímto rozhodnutím, anebo to nechat na přírodě. To, že by povinně měly jít ženy na potrat, pokud se zjistí, že má malformovaný plod, jsem chápal tak, že je povinnost lékaře ukončit těhotenství. A pokud tato žena prohlásí, že chce provést interupci bez ohledu na délku těhotenství, že by lékař měl povinnost plod odejmout. Je mi jasné, že to nelze bez souhlasu.

Lidovky.cz: Tvrdíte tedy, že celá kauza vznikla jen na základě špatné interpretace? Že došlo k záměně těžce malformovaného jedince za postižené všeobecně?
Podle mého názoru všechno to vyvolalo to, že ten, kdo četl můj text a začal reagovat, zaměnil můj text s citacemi od jiných autorů. Když já na jedné straně hovořím o těžce malformovaném jedinci, tak na další stránce je citace, která je taková, jak ji původní autor napsal. A když mluví o zrůdě, tak já mu to nemohu přepsat na těžce malformovaného jedince, musím napsat to, co on v originále.

Lidovky.cz: Zmíněný text ale vznikl už v roce 1986. A nyní jste ho vydal jako výstup z právě proběhnuvšího evropského projektu.

LIDOVKY.CZ: Zrůda je lékařský termín, brání studenti univerzity Miroslava Mitlöhnera

  • „Dr. Mitlöhner má diskuzi rád a dovedu si představit, že je rád i za takovou pozornost.“ Za Miroslava Mitlöhnera, autora kontroverzního článku o tzv. těžce malformovaných dětech, se postavili někteří studenti a absolventi Ústavu sociální práce na Univerzitě Hradec Králové. Pro server Lidovky.cz uvedli, že srovnávání Mitlöhnera s doktorem Mengelem je nepřípustné. Je prý výborným učitelem a své žáky nutí přemýšlet, shodují se další na sociální síti.
  • VÍCE ČTĚTE ZDE

Je pravdou, že ten text jsem napsal někdy koncem 80. let, byl publikován a zapadl. Byl rovněž přednesen na světovém kongresu zdravotnického práva, který se konal v roce 1988 v Praze. Byla k němu vedena diskuze a začalo se uvažovat o termínu, který dosud není přesně naplněn, a to raná eutanázie. Protože jsem byl trošičku lajdák a zmeškal jsem deadline pro odevzdání příspěvku do konferenčního sborníku, bylo mi umožněno přednést sdělení, ale nedostalo se to do sborníku. Kdybych si toto nezalajdačil, článek vyšel a nedostal se na internet do nesprávných rukou. Je mi 78 let, prostě mi to nezapálilo, ale nechci se na to vymlouvat.

Lidovky.cz: Ale proč jste tento článek označil jako výstup evropského projektu?
Když se něco sejří, tak se to sejří. Pod článkem byl odkaz, že tento text je výsledkem evropského projektu. Správně jsem tam měl napsat, že text byl přednesen na vědecké konferenci tehdy tam a tam. Stalo se, já za to beru odpovědnost. A budiž řečeno, že rektor nařídil kontrolu tohoto projektu a opravdu se na tento text nevyčerpal ani pětník, natož koruna z evropských peněz. Někdo mi to může věřit, někdo nemusí. Celá smršť mě velice mrzí a rozhodně jsem nechtěl nic takového vyvolávat. Ale už se stalo, co můžu dělat, musím to přetrpět.

Lidovky.cz: Pokud text vznikl téměř před třiceti lety, to se za tu dobu například v medicíně žádný pokrok neudál, že jste tento článek přednesl jako stále aktuální?
Pokrok jde. Nyní je téměř 100% možnost vyloučit narození takového dítěte. V rámci tohoto „téměř“ přijde na svět ale jediný, a tady vyvstává otázka řešení, co dál. A to se znovu vracíme k trestnímu zákonu atp.

Lidovky.cz: A čím je tedy váš článek takříkajíc palčivý, že vyvolal takové kontroverze?
Celý problém vznikl jednak tím, že je to velmi výbušné téma. Moc podobných prací venku není, protože se tomu každý rád vyhne. A také je to diskuzní téma. Diskuze bohužel je taková, jaká je, ale není z odborných kruhů.

Lidovky.cz: Nenapsal jste ho třeba příliš radikálně?
Myslím, že jsem ho napsal objektivně. Některé pozitivní ohlasy, které jsem dostal, říkaly, že jsem to napsal sice pravdivě, ale dost ostře.

Lidovky.cz: Jaké ohlasy vám přišly?
Setkal jsem se s pozitivními i negativními. Pokud to mám číselně vyjádřit, tak 85 až 90 % bylo pozitivních.

Lidovky.cz: Podal jste rezignaci na post ředitele Ústavu sociální práce na Univerzitě v Hradci Králové. Proč, když se podle vás jedná o špatnou interpretaci laické veřejnosti a hysterii médií?

  • Miroslav Mitlöhner předal rektorovi Univerzity v Hradci Králové, prof. RNDr. Josefu Hynkovi, MBA, Ph.D., rezignaci, ten ji přijal. Podle něj je nepřípustné, aby Mitlöhner takovým způsobem porušil etická pravidla práce, když použil několik let starý text.
  • Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová prohlásila, že Mitlöhnera odvolá z vědecké rady ministerstva (VÍCE ČTĚTE ZDE). Ten však podle svých slov sám odeslal rezignaci na ministerstvo již před několika dny.
Michaela Marksová.

Já jsem dospěl k závěru, že uvedením odkazu, že článek vychází z evropskéh projektu, což nebyla pravda, jsem poškodil dobré jméno univerzity, a z toho jsem vyvodil osobní odpovědnost. Nebylo to pro mě lehké rozhodnutí, já jsem tento ústav založil, bylo to moje dítě, ale za blbost se trpí. Na univerzitě i ústavu mi záleží, nechtěl jsem jim dělat nějaké další nepříjemnosti. Proto jsem se také vzdal funkce ve vědecké radě ministryně práce a sociálních věcí, hned jak se to začalo vyvíjet. Média přinesla zprávu, že mě ministryně odvolala, ale do této chvíle mi žádný odvolací dopis nepřišel. Zkraje týdne jsem do sekretariátu ministryně já odeslal rezignační dopis. Bylo to zkreslené.

Lidovky.cz: Čili vaše rezignace nebyla reakcí na kritiku obsahu článku?
Já jsem nereagoval na kritiku obsahu, protože za obsahem si stojím.

  • 135Diskuse
Hana Mazancová

Autor

Hana Mazancováhana.mazancova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz