Pro těžce zraněné lidi, u kterých život závisí na vteřinách a minutách, posílají zdravotníci nejčastěji speciální vrtulník. Jen ten totiž dokáže pacienta dopravit k rukám lékařů nejrychleji. V Praze to ale bohužel neplatí.
Důvod? Helikoptéry se zraněnými nemají v hlavním městě pořádně kde přistávat. Heliporty často vůbec nejsou v areálu nemocnic, a pokud ano, chybí rychlý výtah přímo k urgentnímu příjmu nebo na sál. Kvůli nevyhovujícímu místu přistání musí záchranáři často ještě z vrtulníku přeložit zraněného do sanitky, která ho doveze do příslušné části nemocničního komplexu. Při tom zbytečně ubíhá drahocenný čas.
„Ideální heliport v Praze není. Kromě dvou nemocnic, vojenské ve Střešovicích a na Bulovce, které záchranářům slouží nejlépe, musíme pacienta překládat do sanitky a odvézt ho do nemocnice. V průměru jde o zdržení deset a někdy i více minut. O životě ale rozhodují často právě minuty. Navíc pokud se jedná o pacienta se zraněnou páteří, je to pro něho další zátěž,“ řekl k tomu ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.
Ne všude je také možné přistávací plochu zřídit. „Například udělat heliport na střeše nemocnice v Krči nejde. Prý proto, že jde o památkově chráněný objekt. Památkáři ho neschválili,“ uvedl Schwarz.
To potvrdil na posledním zasedání bezpečnostního výboru pražského magistrátu i náměstek ředitele záchranné služby Jaroslav Valášek. „Tak dlouho, jak existuje letecká záchranná služba v Praze, tak dlouho jsou problémy, jak předávat pacienty do velkých zdravotnických zařízení,“ řekl Valášek.
V Praze podle něj ze sedmi velkých nemocnic vyhovuje všem předpisům pouze Ústřední vojenská nemocnice. Vrtulníky zde mohou přistávat na střeše nemocnice a pacienty k operačním sálům převezou výtahy.
Heliporty dalších nemocnic jsou často navíc špatně osvětlené. Policejní piloti, kteří pro Prahu leteckou záchrannou službu zajišťují, zde podle jejich ředitele Vladimíra Panenky mohou přistávat jen díky dobrému vybavení a kvalitnímu výcviku. S Valáškem souhlasí v tom, že pražské heliporty za moderními požadavky zaostávají.
Zoufale je na tom například i Fakultní nemocnice Motol. Ta měla heliport ve svém areálu, musela ho ale zrušit při přestavbě dětské fakultní nemocnice. Poté začala využívat přistávací místo na Vypichu. Pacienta potom přímo do nemocnice musí dovézt sanitka.
Heliport Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí je dokonce tak daleko od nemocnice, že se vlastně ani nevyužívá. Vrtulníky mohou improvizovaně přistát na hřišti Na Vítězné pláni v Praze 4. Do nemocnice je to pak ještě několik kilometrů jízdy centrem města. Zdržení? Klidně i dvacet minut.
Pražská letecká záchranná služba ročně podle své mluvčí Jiřiny Ernestové přepraví asi 500 pacientů.
Důvod? Helikoptéry se zraněnými nemají v hlavním městě pořádně kde přistávat. Heliporty často vůbec nejsou v areálu nemocnic, a pokud ano, chybí rychlý výtah přímo k urgentnímu příjmu nebo na sál. Kvůli nevyhovujícímu místu přistání musí záchranáři často ještě z vrtulníku přeložit zraněného do sanitky, která ho doveze do příslušné části nemocničního komplexu. Při tom zbytečně ubíhá drahocenný čas.
„Ideální heliport v Praze není. Kromě dvou nemocnic, vojenské ve Střešovicích a na Bulovce, které záchranářům slouží nejlépe, musíme pacienta překládat do sanitky a odvézt ho do nemocnice. V průměru jde o zdržení deset a někdy i více minut. O životě ale rozhodují často právě minuty. Navíc pokud se jedná o pacienta se zraněnou páteří, je to pro něho další zátěž,“ řekl k tomu ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.
Ne všude je také možné přistávací plochu zřídit. „Například udělat heliport na střeše nemocnice v Krči nejde. Prý proto, že jde o památkově chráněný objekt. Památkáři ho neschválili,“ uvedl Schwarz.
To potvrdil na posledním zasedání bezpečnostního výboru pražského magistrátu i náměstek ředitele záchranné služby Jaroslav Valášek. „Tak dlouho, jak existuje letecká záchranná služba v Praze, tak dlouho jsou problémy, jak předávat pacienty do velkých zdravotnických zařízení,“ řekl Valášek.
V Praze podle něj ze sedmi velkých nemocnic vyhovuje všem předpisům pouze Ústřední vojenská nemocnice. Vrtulníky zde mohou přistávat na střeše nemocnice a pacienty k operačním sálům převezou výtahy.
Heliporty dalších nemocnic jsou často navíc špatně osvětlené. Policejní piloti, kteří pro Prahu leteckou záchrannou službu zajišťují, zde podle jejich ředitele Vladimíra Panenky mohou přistávat jen díky dobrému vybavení a kvalitnímu výcviku. S Valáškem souhlasí v tom, že pražské heliporty za moderními požadavky zaostávají.
Zoufale je na tom například i Fakultní nemocnice Motol. Ta měla heliport ve svém areálu, musela ho ale zrušit při přestavbě dětské fakultní nemocnice. Poté začala využívat přistávací místo na Vypichu. Pacienta potom přímo do nemocnice musí dovézt sanitka.
Heliport Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí je dokonce tak daleko od nemocnice, že se vlastně ani nevyužívá. Vrtulníky mohou improvizovaně přistát na hřišti Na Vítězné pláni v Praze 4. Do nemocnice je to pak ještě několik kilometrů jízdy centrem města. Zdržení? Klidně i dvacet minut.
Pražská letecká záchranná služba ročně podle své mluvčí Jiřiny Ernestové přepraví asi 500 pacientů.
