Zaměstnaný Rom? Úspora až statisíce

Ministryně tvrdí, že jde o výsledek prvních kroků vládou zaváděné reformy veřejných financí. Čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi, v níž dospělí zůstávají doma na státní podpoře, tak má v průměru o 10 procent menší příjmy, než rodina stejně kvalifikovaných pracujících lidí.

"Kroky, které už činíme, Světová banka analyzuje jako správné," konstatovala Stehlíková. Právě na zadání Světové banky a vládní rady pro záležitosti romské komunity odborníci vypracovali analýzu informující o důvodech, jež v zaměstnávání Romů brání. Definitivní verzi s návrhem strategie Stehlíková předloží vládě v září.

Zatímco celková míra nezaměstnanosti je v ČR nižší, než je celkový průměr Evropské unie, podíl mladých nezaměstnaných v kategorii od 15 do 24 let je vysoko nad evropským průměrem.  Studie předpokládá, že velkou část těchto lidí tvoří právě mladí Romové.

Romové mohou být nakonec nezaměstnavatelní
Lidé z této kategorie s nízkým vzděláním zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji jsou podle studie téměř bez šance získat práci. Na jedno místo pro nekvalifikované zaměstnance zde připadá až 40 uchazečů. Opačná situace je v Praze, kde se zaměstnanců na podobná místa nedostává.

Podle analýzy bude nutné změnit nynější stav, v němž patnáctiletí Romové
nemají motivaci chodit do školy, když mohou začít pobírat podporu v
nezaměstnanosti. "V naší společnosti, kde stále rostou požadavky na úroveň
kvalifikace, ti lidé budou za několik málo let nezaměstnavatelní," tvrdí Stehlíková.

Zadavatelé projektu zjišťovali, jak efektivně Romům s hledáním zaměstnání pomáhají úřady práce a jak jsou schopny řešit problematiku dlouhodobě nezaměstnaných. Z analýzy vyplývá, že úřady práce jsou úspěšné zejména při zaměstnávání lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti pouze krátkou dobu.

Spolupráce s neziskovými organizacemi
Při zaměstnávání Romů, kteří často bývají bez kvalifikace a žijí v regionech s minimální poptávkou po nekvalifikovaných pracovních silách, Stehlíková proto úřadům práce doporučuje těsnější spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, jež s pomocí těmto lidem mají dlouhodobé zkušenosti.

"Běžné postupy zde neplatí a je zapotřebí použít citlivějších nástrojů a zkušeností ze světa," vysvětlila Stehlíková. "Státu se to vyplatí, protože peníze přijdou do systému a nebude se (jim) doživotně platit podpora v nezaměstnanosti a celá řada dalších sociálních dávek, které sociální systém zatěžují a vlastně nevedou k realizaci jejich lidského potenciálu," dodala Stehlíková.

V případě, že se úřadům podaří zaměstnat nezaměstnaného Roma s více dětmi, činí pro státní pokladnu roční úspora na sociálních dávkách a dalších příspěvcích vyplácených jeho rodině až statisíce korun.

Podle dvou třetin respondentů dubnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), do kterého se zapojilo 1018 lidí, mají Romové horší možnosti v zaměstnání než většinová společnost. Pouze čtvrtina lidí si myslí, že mají v zaměstnání stejné podmínky jako ostatní občané.