„Věřím, že se nám podaří po vzoru visegrádského fondu tento fond uvést v chod,“ řekl Zaorálek. Dokument o založení západobalkánského fondu bude podepsán na akci Prague European Summit, která se bude 12. a 13. listopadu v Praze zabývat nejen rozšiřováním EU o země západního Balkánu, ale i migrační krizí, situací na Ukrajině a bojem proti Islámskému státu. Zúčastní se jí kromě zemí EU a Balkánu i první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Visegrádský fond od roku 2000 podporuje spolupráci visegrádské skupiny (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko) například v kultuře, vědě či školství.
Bosenské děti bojují o přežití. Ve válce, která skončila před dvaceti lety |
Dopoledne se Zaorálek setkal i s bosenským ministrem zahraničního obchodu Mirkem Šarovičem, který si před podnikateli postěžoval, že s dosavadní česko-bosenskou obchodní výměnou není úplně spokojen, a vyjádřil přesvědčení, že by se tato výměna mohla během dvou až čtyř let zdvojnásobit.
„Jsme připraveni jim poskytnout know-how transformační zkušenosti,“ uvedl Zaorálek s odkazem na transformaci České republiky od 90. let, která byla podle něj završena vstupem do EU v roce 2004. „Některé kroky ale musí udělat oni, má-li tady být důvěra pro investice,“ řekl šéf české diplomacie. Bosna podle něho musí konkrétními kroky ukázat, že je schopna mimo jiné bojovat s korupcí.
1/2: Ujistil jsem ministra zahraničí BaH Igora Crnadaka o naší podpoře a zároveň jsem mu řekl, že o uspechu ... pic.twitter.com/qtZgdjalYl
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 15. Říjen 2015
Vstupní žádost do konce prosince
Zaorálek se setkal též s předsedou předsednictva Bosny a Hercegoviny Draganem Čovićem, který řekl, že jeho země nejpozději do konce letošního roku podá žádost o přijetí do Evropské unie. Podle serveru bosenskosrbského listu Nezavisne novine Čović v této souvislosti šéfa české diplomacie informoval o nezbytných krocích, které budou ještě předtím podniknuty, včetně přijetí reforem.
Bosna a Hercegovina je zatím pouze potenciálním kandidátem členství v EU. S Bruselem má uzavřenu jen stabilizační a asociační dohodu, která začala platit letos v červnu a která ale není zárukou jednání o členství v unii.
„Sarajevo je místo, které Češi mají rádi. Máte v Česku dobrého partnera,“ uvedl Zaorálek. Zároveň dodal, že úkolem Bosny je zvýšit ekonomický výkon a vytvořit bezpečné prostředí pro investice.
Válka zasela v Bosně militantní islám. Radikálové proudí z Balkánu na Blízký východ |
Zaorálek připomněl, že základy spolupráce Bosny a ČR položila smíšená komise pro hospodářskou spolupráci, která se ale naposledy sešla v roce 2012. „Byl bych rád, kdyby se znovu sešla příští rok v Sarajevu,“ uvedl český ministr, který možnosti spolupráce vidí zejména v zemědělství, energetice, obnovitelných zdrojích či státní správě.
Díky Česku
Šarović poděkoval České republice, že patří ke státům, které poskytují jeho zemi jedny z největších finančních prostředků v rámci rozvojové spolupráce. Čtyřmilionová Bosna dlouhodobě patří mezi prioritní země v rozvojové pomoci ČR. Loni zaujímala se 76 miliony korun páté místo po Ukrajině, Afghánistánu, Moldavsku a Etiopii.
Zaorálek, jehož doprovází desítka českých podnikatelů, ze Sarajeva odlétá do Záhřebu, kde večer zahájí Český filmový týden. V pátek se v Chorvatsku mimo jiné sejde s tamní ministryní pro zahraniční a evropské záležitosti Vesnou Pusičovou. Do ČR se z Balkánu vrátí týž den.