21. října 2015 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Že je zákaz sezení venku proti ústavě? Ať si tu Láska zkusí bydlet, zní ze severu Čech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
PRAHA Advokát a senátor Václav Láska se rozhodl napadnout spornou vyhlášku, která se šíří některými severočeskými městy. Takzvaný „zákaz sezení na veřejném prostranství“ totiž považuje za protiústavní. Starostové se ale brání. Vyhláška nám pomáhá udržet pořádek, vzkazují Láskovi.

Úřednický dokument „o zabezpečení veřejného pořádku, ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města“ by se nejspíš zařadil mezi stovky nudných vyhlášek. Když v roce 2010 začal platit ve třítisícové obci Rotava, všiml si jí málokdo. Jenže minulý týden se připomněla v sedmdesátitisícovém Mostě. K Rotavě se nedávno připojily ještě další severočeské obce - Duchcov, Bílina, Postoloprty či Krupka.

„Bílina přesně ví, kde má problémy, a proto by o ní měla rozhodovat sama,“ hájí vyhlášku první místostarostka Veronika Horová. Zákaz sezení si ve městě prý všichni pochvalují. Jenže najdou se i odpůrci obecního paragrafu. Dokonce k Ústavnímu soudu chce hnát „zlepšující“ vyhlášku senátor Václav Láska.

Pro připomenutí: podle vyhlášky se nesmí nikdo posadit na zídku, schody či na trávu nebo vlastní židli v parku. A nařízení jde ještě dál. Týká se například i maminek na dětských hřištích bez laviček nebo pikniků či grilování v parcích. Absurditu vyhlášky pak ještě podtrhuje následující výjimka: úlevu mají jen zdravotně postižení a lidé „náhle stižení nevolností nebo slabostí, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb“.

Paragraf proti ústavě

Takto definovaný zákaz sezení na veřejném prostranství je podle Lásky protiústavní. „Problém vidím v tom, že radní v Rotavě zvolili úplný prohibiční zákaz jinak povolené činnosti. A ještě s problémovým místním vymezením,“ zdůraznil v rozhovoru pro server Lidovky.cz politik a advokát. „Tak daleko normotvůrce při regulaci jít nemůže. Každá regulace je legitimní, pokud je přiměřená. Pokud například určitou - legální - činnost zakážu na jednom místě, musím ji umožnit jinde,“ vysvětlil právnickou hantýrkou Láska.

Sám však dodává, že chápe motivaci měst, s níž vyhlášku přijala. „Je nesporné, že vedení města se tím snaží řešit problém, který má s částí svých obyvatel,“ připustil starosti komunálních politiků. Podle něj však ani problémy s udržením pořádku ve městě nedávají starostům právo jít proti ústavě. „Sebetěžší problém nemůžeme řešit tímto způsobem,“ vysvětlil, proč chce upozornit Ústavní soud na přijetí obecního dokumentu z Rotavy, kterým se další severočeské obce nechaly inspirovat.

„Ať sem jde Láska bydlet“

Výsledek soudního stání, na rozdíl od starostů měst oslovených serverem Lidovky.cz, nedokáže Láska předjímat. „Pokud soud shledá vyhlášku protiústavní, pak alespoň bude více času na hledání jiných řešení,“ uvedl senátor. Obce však vidí situaci jasněji: senátor Láska si může stěžovat, jejich vyhlášku ale neohrozí ani vážení soudci.

Obecní politici argumentují, že bezproblémoví obyvatelé nemají s vyhláškou žádný problém. Oceňují hlavně to, že je ve městě větší pořádek. I proto Láskovo ústavní tažení rozčílilo starostu Pospoloprt Zdeňka Pištoru. „Mohl bych mu třeba sehnat nějaké bydlení v lokalitách, kde jsou problémy, aby pochopil, kvůli čemu jsme vyhlášku přijali. Nějaký senátor v Praze neví vůbec nic. Ať si podává ústavní stížnosti, na co chce,“ ulevil si starosta města mezi Žatcem a Louny.

Paragraf proti Romům?

K tomu, aby mohl Láska vyhlášku napadnout u Ústavního soudu, musí sehnat ještě minimálně devět dalších senátorů. Už nyní jej ale, jak upozornil server iDnes.cz, podporují někteří známí právníci. „Nechci si hrát na všeználka z Prahy. Chci vědět, že na věc více senátorů pohlíží stejně jako já. Třeba včetně některých kolegů, kteří jsou zároveň starosty,“ brání se výtkám, že problémům s bydlením v některých lokalitách na severu Čech nerozumí.

Láska si přitom uvědomuje i fakt, že se proti vyhlášce nepostavilo ministerstvo vnitra. Právě ministerští úředníci mají na starosti její kontrolu. „Pokud proti ní ministerstvo vnitra neprotestuje, přezkum Ústavním soudem dosud nebyl proveden a mají-li starostové za to, že taková vyhláška je v pořádku, tedy právně správná, pak vlastně není důvod, aby tak nečinili,“ připouští.

Podle Miroslava Brože z česko-romského hnutí Konexe vyvolává vyhláška dojem, že je namířena proti Romům. To je však podle Lásky až druhořadé. „Nemyslím si, že je důležité, jestli jsou to Romové či někdo jiný. Důležité je, jestli k řešení situace, která pro ně je asi složitá, zvolili postup v souladu s Ústavou,“ uzavřel senátor.

Celé znění vyhlášky

Čl. 1
Předmět a cíl vyhlášky

Předmětem této vyhlášky je úprava některých místních záležitostí veřejného pořádku a ochrana veřejné zeleně. Cílem této vyhlášky je předcházení narušování veřejného pořádku ve statutárním městě Most (dále jen „město"), ochrana veřejné zeleně a zvýšení estetické hodnoty vzhledu města.

Čl. II
Škodlivé činnosti


Činností, která by mohla narušit veřejný pořádek nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, být v rozporu s ochranou veřejné zeleně nebo narušovat estetický vzhled města dle místních podmínek na území města, nebo jeho části, je:

a) umísťování předmětů sloužících k odpočinku, rekreaci a stravování (lavice, lavičky, židle, křesla, sedací soupravy, stoly a podobný nábytek) a přípravě pokrmů (grily, udírny, vařiče a podobná zařízení), jakož i používání těchto předmětů;

b) sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, které k takovému účelu nejsou určeny (palisády, zděné a betonové zídky a zábrany, odpadkové koše apod.).

Čl. III
Umísťování předmětů


Činnost dle čl. 2 písm. a) je zakázána bez souhlasu vlastníka na veřejných prostranstvích vymezených v příloze této vyhlášky. Ustanovení se nevztahuje na prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovny určené k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona 1) , zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací 2) ani zábory veřejného prostranství 3).
Výjimku ze zákazu dle odst. 1 mají osoby zdravotně postižené při umístění zdravotní pomůcky (např. chodítko se sedačkou) nebo jiného obdobného prostředku umožňujícího sezení, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb.

Čl. IV
Sezení


Sezení na veřejném prostranství je povoleno na lavičkách a jiných zařízeních, která jsou svou povahou určena k sezení a odpočinku, umístěných vlastníkem (nebo s jeho souhlasem) veřejného prostranství (resp. pozemku). Na jiných stavebních částech, předmětech a zařízeních nacházejících se na veřejném prostranství a umístěných vlastníkem (nebo s jeho souhlasem) veřejného prostranství (resp. pozemku) je tato činnost povolena jen s jeho souhlasem.
Výjimku z pravidla uvedeného v odst. 1 mají osoby zdravotně postižené nebo náhle stižené nevolností nebo slabostí, a to za účelem krátkodobého oddechu pro načerpání sil pro další pohyb, a to jen tehdy pokud sezením na takové stavební části, předmětu nebo zařízení nebude ohroženo zdraví takové osoby a současně nebude hrozit poškození takové stavební části, předmětu nebo zařízení.


Šárka Kabátová, kabGabriela Kabátková
Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky