Součástí mírových dohod po skončení konfliktu mezi Srby a Albánci byl i závazek rozpuštění UÇK, řekl Zeman. Vláda v Prištině rozhodla, že budoucí kosovskou armádu má tvořit 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 záložníků. Srbsko s tím nesouhlasí.
"Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával," řekl Zeman českým novinářům.
Někdejší Kosovská osvobozenecká armáda bojovala v letech 1998-1999 se zbraní v ruce za nezávislost Kosova na Srbsku. Později byla rozpuštěna v důsledku přijetí rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, schválené v roce 1999. "Uvědomte si, že součástí příslušných mírových dohod bylo i rozpuštění UÇK. No a teď byste ji fakticky znovu obnovili," uvedl Zeman.
Srbský prezident Tomislav Nikolić, s nímž se Zeman setkal v úterý, uvedl, že u svého českého protějšku nalezl pochopení pro odpor Bělehradu k vybudování armády v zemi, s níž byli Srbové na konci 90. let ve válce a jejíž samostatnost neuznávají. Zeman je dlouhodobým odpůrcem nezávislosti této bývalé srbské provincie. "Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií," řekl ve středu novinářům Zeman. Svůj negativní vztah ke Kosovu vyjádřil i tím, že do něj podobně jako jeho předchůdce Václav Klaus nejmenoval českého velvyslance.
Rezoluce OSN
Úmysl vytvořit v bývalé srbské provincii samostatnou armádu oznámila kosovská vláda počátkem března. Srbsko reagovalo prohlášením, že kvůli plánům Prištiny požaduje svolání Rady bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí OSN.
Prištinský list Koha ditore napsal, že kosovská armáda má být plně funkční do roku 2019 a má být v zásadě vytvořena z dosavadních bezpečnostních sil.
Zeman ve středečním rozhovoru s novináři připomněl i podezření z obchodu s lidskými orgány, kterého se údajně dopouštěla Kosovská osvobozenecká armáda. Tato obvinění se poprvé objevila v roce 2008. Upozornil na ně také vyšetřovatel Dick Marty v roce 2010 ve zprávě pro Radu Evropy. V ní obvinil UÇK, že odebírala za války v Kosovu orgány zajatým Srbům a také kosovským Albáncům, kteří nesouhlasili s praktikami UÇK. Do obchodů byl údajně zapleten i kosovský premiér Hashim Thaçi.
