Erich Priebke se narodil 29. července 1913 v pruském Henningsdorfu. Po ukončení hotelové školy pracoval v berlínském Esplanade, v Londýně a v italském Rapallu. Když se v roce 1936 vrátil do vlasti, najala ho kvůli jeho jazykovým schopnostem berlínská policie jako překladatele a tlumočníka. V roce 1941 byl poslán na německé velvyslanectví v Římě, kde se jeho nadřízeným stal policejní atašé Herbert Kappler.
'Jen jsem plnil rozkaz'
Priebke se 24. června 1944 zúčastnil brutálního masakru civilistů v Ardeatinských jeskyních nedaleko Říma. Nacisté zde povraždili 335 rukojmí (nejmladšímu bylo 15, nejstaršímu 74 let), z toho 75 Židů, odvetou za útok italských partyzánů proti jednotce SS, při kterém zemřelo 33 německých vojáků pochodujících centrem Říma. Hromadnou popravu tehdy nařídil podplukovník SS Kappler, který také rozhodl, že za každého mrtvého Němce zemře deset Italů. Priebke přiznal, že zastřelil dvě z obětí a že v seznamu "odškrtával" další Italy, kteří byli vedeni na popravu. Hájil se ale tím, že pouze plnil rozkaz.
ČTĚTE TAKÉ: |
Po válce Priebke uprchl z britského zajateckého tábora díky "hnědému biskupovi" Aloisi Hudalovi. Tento rakouský teolog zachránil v poválečném období několik nacistických vrahů. Poté Priebke žil (asi od roku 1949) v argentinském horském středisku Bariloche, kde byl jako hoteliér uznávaným příslušníkem tamní německé kolonie. Dlouhá léta působil jako ředitel místní německé školy i jako prezident Německo-argentinské kulturní asociace.
Itálie hledala Priebkeho od roku 1946 a první proces s aktéry masakru v jeskyních se odehrál již v roce 1948. Priebke byl souzen v nepřítomnosti.
Odhalil ho novinář s pomocí spisovatele
K Priebkeho dopadení přispěla nejprve kniha francouzského spisovatele argentinského původu Estebana Bucha Malíř z argentinského Švýcarska z roku 1991. Tou se v roce 1994 - půl století po masakru - inspiroval reportér americké televize ABC Sam Donaldson, který udělal s Priebkem krátký rozhovor. Tehdy osmdesátiletý nacista přiznal svou účast na masakru s tím, že údajně jen poslouchal rozkazy.
Priebke byl zatčen a koncem roku 1995 vydán k soudu do Itálie. Opakovaně prohlásil, že je nevinný. Během procesu, jenž začal v květnu 1996, se Priebke přiznal, že zastřelil dvě z obětí masakru. V srpnu 1996 byl Priebke uznán vinným, ale s ohledem na třicetiletou promlčecí lhůtu jej soud osvobodil.
V červenci 1997 byl Priebke znovu odsouzen na 15 let vězení, přičemž mu soud prominul pět let trestu kvůli vysokému věku a chatrnému zdraví. Na doživotí do vězení jej poslal až odvolací soud v Římě v březnu 1998, spolu s ním byl ke stejnému trestu odsouzen za stejný zločin i bývalý důstojník SS Karl Hass. A v únoru 1999 bylo Priebkemu ze zdravotních důvodů povoleno odpykat si trest v domácím vězení.
O masakru v Ardeatinských jeskyních byly natočeny dva známé filmy, Masakr v Římě z roku 1973 a Šarlatový a černý, který vznikl o deset let později.
