Žena, jež je zrozená pro bel canto

Osm milionů prodaných desek a několik cen Grammy, spolupráce s nejvýznamnějšími dirigenty, orchestry. Cecilia Bartoliová už neuvěřitelných dvacet let září na pěveckém nebi jako fenomenální koloraturní mezzosopranistka. Exceluje na koncertních pódiích, v nahrávacích studiích a jako herečka i na operních scénách. Její mistrovství i dramaturgickou nápaditost a vynalézavost hodnotí nejvyššími superlativy nejen odborníci, ale jejímu zpěvu, šarmu i temperamentu propadly miliony lidí po celém světě. I těch, kterým opera do doby, než poznali její umění, nic neříkala.

Bouřlivé forte

Cecilia Bartoliová je zpěvačka, která svrchovaně vládne virtuózním uměním bel canta. Exceluje v brilantních pasážích od nejhlubších poloh do výšek zpívaných pod legatem i v ostrém až útočném staccatu. Hýří bohatými koloraturami, které tak báječně kontrastují s jejími dlouhodechými kantabilními liniemi. Až se tají dech, když "soutěží" se sólovými houslemi či flétnou. Uchvacuje útlým pianissimem, v němž umí i nasadit tón ve všech polohách i bouřlivými forte. Je intonačně přesná ve skocích přes oktávy. Její deklamace textu má perfektní srozumitelnost.

To vše jsou v případě Bartoliové ovšem pouze"samozřejmé" nástroje, předpoklady, jejichž prostřednictvím interpretuje pocity a nálady tak typické pro hudební rétorické figury baroka, které si tolik libovaly ve vyhrocených emocích lítosti, nářku, vášně, touhy... Bartoliová nedosahuje vysoce dramatického výrazu objemem hlasu - tuto doménu ponechává dramatickým sopranistkám na velkých divadelních scénách.

Její mistrovství je v neuvěřitelně bohaté škále výrazu od bolestné melancholie a jemné lyriky přes dramatické erupce po komické šibalství. Například jako Semele v Carsenově inscenaci si vychutnává roli rozmarné domýšlivé kokety vysoko postaveného tatínka. Suverénně ovládá ženské zbraně, jimiž dokáže roztoužit i Jupitera. A stupňuje svoji marnivost a ješitnost až k sebestřednému výbuchu arogantní pýchy ve víru dramatických koloratur.

Všechno, co jste chtěli vědět o Vivaldim, ale báli jste se zeptat

V programu Vivaldi ritrovato Bartoliová rehabilituje tohoto italského mistra barokní hudby také jako autora i impresária operního. (My jej díky houslovým koncertům Čtvero ročních období známe jako hlavně jako skladatele instrumentální hudby). Vivaldi se zapojil do největšího kulturního byznysu Itálie první poloviny 18. století, kdy opera patřila k nejpopulárnější formě zábavy s opulentní barokní scénickou výpravou, rozmarnými primadonami a kastráty zahrnovanými obdivem i astronomickými honoráři a řediteli, kteří zásobovali lačné publikum stále novými a novými operami.

Vivaldi napsal na padesát oper a vybrané árie Bartoliová představila už v roce 1999 ve svém Vivaldi Albu. Pražský koncert bude složen z obou jejích vivaldiovských projektů s áriemi z oper Ottone in villa, L’Olimpiade, Farnace, Bajazet, La Silva, Oslando furioso či Argippo.

Můžeme se těšit, že Cecilia Bartoliová letos do Prahy zavítá opět 16. října v rámci turné se svou novou deskou věnovanou repertoáru neapolských kastrátů z 18. století. Album Sacrificum, jehož prodejnost láme rekordy, obsahuje zatím neznámý písňový repertoár kastrátů. Do svých projektů se vždy pouští s plnou vervou a spoustou nápadů. Když se před několika lety rozhodla připomenout 200. výročí narození slavné zpěvačky Marie Malibranové, učinila tak způsobem, který je hoden obou div operního nebe.

Křižovala Evropu ve stopách této nezávislé, vzdělané i výstřední a muži obletované ženy v nablýskaném černém obřím náklaďáku, v jehož útrobách byla pro návštěvníky volně přístupná putovní výstava objektů, dopisů a hudebních rukopisů tohoto idolu romantické revoluce. Maria Malibranová prý milovala rychlou jízdu na koni, jedna z fotografií dnes zachycuje drobnou Cecilii Bartoliovou za volantem monstrózního náklaďáku. Jak vidno, soba se mění, ale úchvatné umění velkých operních hvězd zůstává.