Konec roku 2009 dal vale klasickému televiznímu obrazu. Film Avatar režiséra Jamese Camerona odstartoval novou éru nejen ve sledování filmů na stříbrném plátně, ale již brzy vyrukují s prvními 3D pořady i zahraniční televize. A to není všechno. Diváky po přelomovém Avatarovi čeká ještě více hollywoodských trháků – samozřejmě ve 3D – a za rok dokonce i první český film určený pro 3D kina.
Většina velkých výrobců spotřební elektroniky, jako je Panasonic, Sony nebo Samsung, nás už tento rok plánuje zahltit nejnovějšími 3D televizemi. Tak, abychom si mohli 3D filmy a pořady včetně těch sportovních vychutnat i doma. Trojrozměrné televize ale zatím nebudou pro každého. Výrobci přesnou cenu tají, nicméně podle odhadů bude 3D televize stát od šedesáti do devadesáti tisíc korun.
Technologie 3D nevypadá jako nějaký trend, který zaujme jen na chvíli a pak zase zmizí. Podle výkonného ředitele DreamWorks Animation Jeffreyho Katzenberga, který stojí za takovými trháky, jako je Shrek, Madagaskar nebo Kung Fu Panda, změnila technologie 3D tvář filmů navždy. „Jde o největší inovaci ve filmovém byznysu od doby, kdy před sedmdesáti lety zvítězil barevný film,“ řekl Katzenberg. Důkazem toho, že to filmaři a televizní stanice myslí s 3D technologií opravdu vážně, je i vyjádření šéfa BBC pro přenos z Olympijských her v Londýně v roce 2012 Rogera Moseyho. „Doufám, že budeme část her nejen snímat, ale i vysílat ve 3D. Nikdo samozřejmě nemůže čekat kompletní pokrytí. Technologie totiž neznamená nic, dokud není dostatečně rozšířena,“ prozradil na konferenci IBC v Amsterdamu Mosey. „Navíc, olympijský stadion bude existovat ve své plné kapacitě 80 tisíc míst po relativně krátkou dobu a nemít to všechno ve 3D by byla minimálně velká nedostatečnost archivu,“ dodává Mosey. Ten také uvedl, že kamery se „supervysokým rozlišením“ budou rozmístěny na olympijských místech, i když domácnosti nebudou na příjem 3D připraveny. Na olympijské hry ve 3D ale nemusíme čekat celé dva roky. Stačí, když si letos zajedeme na zimní olympiádu do kanadského Vancouveru. „My 3D techniku dodáme už pro letošní olympiádu. Budeme tam mít kompletní řetězec pro režii i střih ve 3D. Část olympijských her tak budeme vysílat do různých lokací přímo na místě,“ potvrdil LN šéf tuzemského zastoupení firmy Panasonic Karol Juhász.
A sportovní 3D zážitek čeká i fanoušky Mistrovství světa ve fotbale 2010, které pořádá Jihoafrická republika. Tady zase napnuly síly společnosti Sony Corporation a FIFA, kteří zajistí po technické stránce distribuci signálu z mistrovství ve 3D. „3D nepochybně mění způsob, jakým prožijeme obsah v obývacím pokoji,“ řekl Fujio Nishida, prezident společnosti Sony Europe.
A jak vlastně 3D vznikne? Válka formátů provází i start 3D technologie. Zatím existují čtyři formáty. Anaglyfický, ten jako všechny 3D systémy používá dva rozdílné pohledy na scénu, která je vodorovně posunutá. Takový obraz ukazuje obě zobrazení naráz – jedno v červené a druhé v modré barvě. Brýle se známými červeno-modrými skly pak do každého oka pustí jen ten správný obraz.
Dalším používaným formátem je polarizace. Ta se používá v kinech a vybrala si ji i britská televizní stanice Sky. Brýle, které si nasadíte, mají polarizovaná skla, jež zachycují stejně polarizované a stejně natočené obrazy na plátně či speciálních projektorech.
Třetím a pravděpodobně v budoucnu nejrozšířenějším formátem 3D bude systém aktivní závěrky. Tuto technologii si vybraly všechny hlavní společnosti, jako je Sony, Panasonic nebo Samsung. Obrázky jsou samostatně zaznamenány ve vysokém rozlišení pro levé i pravé oko zvlášť a jsou přehrávány střídavě ve vysoké frekvenci. Bateriemi napájené brýle pak mají v obroučkách malé LCD panely, které se zatmívají ve stejném taktu, a do každého oka se tak dostane jen ta správná sekvence filmu nebo přenosu. „Myslím, že technologie aktivních brýlí je nejlepší a nejméně zatěžující oči,“ řekl Juhász.
Poslední 3D systém, takzvaný lentikulární, je stále ještě v plenkách. Princip známý též jako autostereoskopie nevyžaduje žádné brýle. Iluzi 3D vytvoří speciální čočky umístěné přímo na obrazovce. „Měl jsem možnost tuto technologii vidět, ale má stále ještě mnoho much. Obraz se často rozpadá. Je samozřejmě zajímavé to vidět, ale zatím to je opravdu hudba budoucnosti,“ popsal Juhász.
O autorovi| Bedřich Kratochvíl, redaktor Pátku
