Esej, o které píše web theguardian.com, měla vyjít v již zaniklých novinách News of the World, z neznámého důvodu ale nakonec nikdy otištěna nebyla. Nyní se po letech zapomnění objevila v Národním Churchilově muzeu ve Spojených státech.
Churchill v tomto textu přemýšlí nad tím, jaké podmínky jsou nutné pro vznik života na jiných planetách a jestli někde ve vesmíru život skutečně existuje. „Jsme ve vesmíru sami?“ ptá se v názvu své práce a odpovídá rozhodným „ne“.
Proti tehdejším poznatkům
Astrofyzik Mario Livio, který Churchilovu práci četl, byl ohromený. Podle něj domněnky přesně odpovídají tomu, jak moderní věda o životě na jiných planetách přemýšlí.
Churchill se například zabýval tím, za jakých podmínek může život existovat a dochází k závěru, že nezbytným předpokladem je přítomnost vody, což je domněnka, se kterou pracuje věda i dnes.
Jeho esej se s současnou astronomií shoduje i v dalších věcech. Mluví například i o tom, že život může existovat pouze v prostoru, v dostatečné blízkosti hvězdy, kde může voda rozmrznout, ale zároveň v oblasti, kde je teplota nižší než je bod varu. Astronomie dnes o této podmínce mluví jako o takzvané obyvatelné zóně.
V době, kdy Churchill svou esej psal, bylo navíc převládající domněnkou, že Slunce je s největší pravděpodobností jedinou hvězdou, kterou obíhají planety. Churchill byl k této představě skeptický. „Nejsem dostatečně domýšlivý na to, abych se domníval, že naše slunce je jediným, které obíhají planety,“ napsal a jeho domněnku moderní věda potvrdila. Astronomové tisíce dalších planet mimo sluneční soustavu později skutečně objevili. O posledním výzanmném objevu ČTĚTE ZDE:
Zajímal se o vědu od mládí
„Není překvapivé, že si Churchill položil takovou otázku. Vždy se velmi zajímal o vědu a technologický pokrok a celou svou dlouho kariéru ho podporoval,“ řekl pro Guardian ředitel muzea Timothy Riley.
Churchill se o vědu zajímal již od raného věku. Už v době, kdy jako dvaadvacetiletý sloužil u britské armády v Indii, pročítal se zájmem učebnice fyziky a spisy Charlese Darwina. Ve dvacátých a třicátých letech pak napsal celou řadu populárněvědních článků ze široké škály oborů.
Byl dokonce prvním premiérem, který měl poradce pro vědu, a výzkum také intenzivně finančně podporoval. To také mělo za následek celou řadu důležitých vědeckých objevů v poválečné době.