Britové už plánují letní prázdniny. Johnson očekává, že dospělá populace bude do července proočkována |
„Není pochyb o tom, že Čína bude představovat velkou výzvu pro otevřenou společnost jako je ta naše,“ řekl v úterý britský ministerský předseda Boris Johnson svým parlamentním kolegům.
„Budeme ale také s Čínou spolupracovat tam, kde je to ve shodě s našimi hodnotami a zájmy,“ dodal vzápětí s tím, že Británii pojí s Čínou ekonomické zájmy v hodnotě zhruba 81 miliard liber (2,5 bilionu korun). Jeho vláda je tudíž zavázána ke „hledání rovnováhy“ mezi kritikou čínského porušování lidských práv a využívání investičních příležitostí.
Ne všichni členové Konzervativní strany však se svým premiérem souhlasí. A tak se konzervativci „ze zadních lavic“ britského parlamentu se do předsedy vlády opřeli podobně, jako se tomu v minulém roce opakovaně dělo v otázce lockdownů a přísných protikoronavirových opatření.
Nejvíce vynikal hlas Juliana Lewise, předsedy parlamentního zpravodajsko-bezpečnostního výboru, který k Číně dlouhodobě zastává velmi kritický postoj. Podleněj je vládní politika vůči Číně dokladem „chamtivé naivity“, která v některých vládních úřadech dosud přežívá „z cameronovsko-osbornovských let“.
Lewis tím narážel na to, že vláda premiéra Davida Camerona, ve které zastával významné ministerské funkce George Osborne, se mezi lety 2010 a 2016 snažila o co nejbližší obchodní vztah s Pekingem. Do této éry spadá také známá státní návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v Londýně, z níž pochází pro Brity dosud velmi živý obraz čínského prezidenta jedoucího po boku královny Alžběty II. ve zlatém kočáře.
Británie přijme hongkongské občany, prosadí-li Čína bezpečnostní zákon, uvedl Johnson |
Řada konzervativců by však na tuto éru nejraději zapomněla. Například podle poslance Tobiase Ellwooda je třeba Čínu označit za „geostrategickou hrozbu“. Podle jiných by Spojené království mělo dokonce bojkotovat Zimní olympijské hry v Pekingu v roce 2022 a vyslat tak jasný signál, že oprese muslimských Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang bude mít své mezinárodní dopady.
Johnson se podobné hlasy ve své straně snaží dlouhodobě tlumit. Neposlat britskou reprezentaci na olympiádu údajně nemá v plánu a hlasy, které vybízejí k „započetí nové studené války proti Číně“, označuje za pomýlené.
Ve stejnou chvíli se do premiéra ale opřela i labouristická opozice, byť z jiného důvodu. Nová zahraničně-politická koncepce známá jako „globální Británie“ totiž mimo jiné počítá s navýšením britských jaderných kapacit o 40 procent. Maximální počet jaderných hlavic byl navýšen ze 180 na 260 a jako hlavní hrozba bylo identifikováno Rusko.
  |
Podle lídra opozice Keira Starmera je však takový postup nekoncepční. Johnsonův plán podle Starmera „nevysvětluje kdy, proč a za jakým strategickým účelem“ by měly být nové hlavice potřeba. Odporuje navíc údajně dlouhodobé politice ministerských předsedů, jíž bylo naopak umenšování britského jaderného arzenálu. Naposledy se tak stalo v roce 2010 za vlády Davida Camerona.
Downing Street se podle britského deníku Financial Times brání tím, že 260 hlavic „je stropem, nikoli cílem“. Přesná cena nového programu bude prý brzy oznámena. Podle profesora válečných studií na King’s College London Lawrence Freedmana by navyšující se čísla mohla souviset s počtem raket, které mohou nést britské jaderné ponorky. Každá má kapacitu až 16 raket po osm jaderných hlavicích. V praxi by to tedy pravděpodobně znamenalo, že chce britské královské námořnictvo ve svých operacích používat dva takové stroje současně.
Nejbližší velkou operací královského námořnictva bude zanedlouho přesun supermoderní letadlové lodě HMS Queen Elizabeth do Tichomoří. Vlajková loď na své první ostré operaci povede flotilu letadlových lodí spojeneckých vojsk pravděpodobně do oblasti blízko Tchaj-wanu. Vzhledem k tomu, že primárním cílem mise je zmíněná manifestace síly vůči Číně, bude to zřejmě právě tehdy, kdy bude Johnsonova vláda vystavena nejsilnějšímu tlaku na jasné vymezení se vůči Pekingu.
