Výjimka pro instituce, kterou prosadil Miroslav Kalousek:
|
„Nemyslím si, že je dobře, aby úplně všichni věděli například kde bydlí ústavní soudci, poslanci či senátoři, protože tyto instituce pro nás mimopražské pronajímají ubytování,“ komentoval Miroslav Kalousek, proč vybojoval výjimku z registru smluv pro celkem šest institucí. „Je zde určitá míra ochrany, nezávislosti těchto osobností,“ dodal místopředseda TOP 09 v rozhovoru pro Lidovky.cz (více čtěte ZDE). Právě registr měl přitom zajistit větší kontrolu nad uzavíranými smlouvami.
Míra masochismu
Odůvodnění Kalouskova pozměňovacího návrhu
|
Také v návrhu pozměňovacího zákona, který Kalousek předložil svým kolegům v poslanecké sněmovně, argumentuje „nezávislostí, nestranností a samostatností“ uvedených institucí. „Míra masochismu, kterou podstupujeme, prostě má svoje hranice,“ dodal ještě při projednávání normy u řečnického pultíku.
Jak ale připomíná sdružení Rekonstrukce státu, které za zákon o veřejném registru smluv dlouho bojovalo, smlouvy u fyzických osob, tedy i poslanců, pokud nejednají jako podnikatelé, se podle schválené podoby zákona zveřejňovat nebudou.
§ 3 Výjimky z povinnosti uveřejnění
|
„Smlouvy poslanců ani jiných fyzických osob nejsou v zákoně vůbec zahrnuty. Ani smlouvy o nájmu. Pan místopředseda zřejmě nečetl návrh příliš pečlivě, tedy na poslední chvíli preventivně zařídil výjimku, která nebyla třeba,“ uvedl mluvčí Rekonstrukce státu Nikola Hořejš.
A pokud skutečně šlo o bezpečnost zákonodárců, obava je stejně zbytečná. „Když zadám do obchodního rejstříku na internetu jméno Miroslav Kalousek, získám adresu pana poslance za 5 sekund,“ argumentuje Hořejš s tím, že zákon stejně zveřejňuje jen to, co není v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů, ani obchodním tajemstvím. „Skutečně citlivé informace by se v registru neměly objevit,“ dodává.
Odtemnění státu? Moc ne
Výsledek hlasování
|
Registr smluv coby zásadní protikorupční opatření řešila sněmovna i v minulém volebním období. Nyní návrh podala skupina 70 poslanců v čele s Janem Farským z TOP 09, projednávání nakonec trvalo rok a tři čtvrtě. Farský například navrhoval, aby se zákon vztahoval i na politické strany a hnutí, a to nejen na smlouvy, ale i na faktury a objednávky. To ale neprošlo.
Také zpravodaj zákona Jan Chvojka (ČSSD) na dotaz serveru Lidovky.cz připomněl, že schválená podoba zákona smlouvy s fyzickými podnikateli zveřejňovat nebude. „Dále návrh obsahuje pravidlo, že se v registru nesmí zveřejnit informace, jejíž poskytnutí omezují předpisy o svobodném přístupu k informacím. A ty ochranu osobních údajů ošetřují v souladu s příslušným zákonem. To znamená, že osobní údaje budou muset být ve zveřejněných smlouvách začerněny,“ vysvětlil Chvojka.
Na dotaz serveru Lidovky.cz, proč Kalousek výjimku prosadil i přesto, že o smlouvách z fyzickými osobami zákon nemluví, ale odmítl odpovědět.
Symbolické gesto
Úřady budou muset zveřejňovat smlouvy. Sněmovna a Hrad ne, dostaly výjimku |
Trvalou výjimku z uveřejňování smluv mají obce a firmy, ve kterých mají většinový podíl, stejně tak i firmy s většinovým podílem státu, krajů či obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Tedy i energetický gigant ČEZ. Povinnost se netýká ani zdravotních pojišťoven a smluv s dalšími zdravotnickými zařízeními.
Podle údajů Rekonstrukce státu se ale výjimka pro šestici institucí dotkne asi jednoho procenta z veřejných prostředků, které dosud nebyly zveřejňovány.
„Je to spíše symbolické gesto, které nebude mít na celkové odtemnění státu velký dopad. Politici se zákonu obecně příliš nevěnovali, protože nevěřili v jeho schválení, a na poslední chvíli se zalekli, aby se nezveřejnila jejich soukromá data,“ dodal Hořejš.