Kůrovec 2.0? Miliony chroustů požírají Moravskou Saharu. Podle experta zahubí les, ale Česko neovládnou |
Mladý revírník zkušeně seškrábne z označeného stromu kus kůry. Na první pohled je to úplně zdravý smrk, ale lesník ví svoje. Na odhaleném místě se vyloupne zhruba třímilimetrový lýkožrout smrkový. „Je tam, schovaný. Vidím nožičky,“ hlásí premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu se čtyřmi ministry své vlády se ve středu vydal do hájemství státních lesů. Aby viděli, co kůrovec dělá, kde všude je a co se dělá proti němu.
Revírníci, kteří denně vyhledávají napadené stromy, už se nenechají oklamat zdánlivě bezvadnou kondicí smrku. Poznají, že se tam brouk zavrtal, protože na kůře po jeho zoubcích zůstane takzvaná drtinka, velejemné pilinky. Dloubnutí špachtlí už je jen o pořízení důkazu. Pak přichází na řadu označení barvou, urychlené pokácení, chemické ošetření a odvoz.
„Generace vylítnutá z jednoho stromu ohrozí deset dalších stromů. Z deseti stromů je to sto dalších a ta rakovina jde dál,“ popisuje exponenciální hmyzí postup Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Za normálních let, než postupující klimatická změna potrestala republiku za málo odolné smrkové monokultury, je potřeba pěti tisíc samic, aby zahubily zdravý strom. Teď jich na to stačí dva tisíce, protože kmeny jsou po suchých letech slaboučké.
Jak je ochránit? Tak to vezměme postupně. Na místě, kde zbytek staré příjezdové cesty ještě připomíná zaniklou obec Dolní Kralovice, zatopenou kvůli vodárenské nádrži Švihov, obklopují oplocenku s listnatými sazenicemi lapače. To jsou vlastně plastové krabice napuštěné feromonem, pro kůrovce neodolatelně voňavým. Dovnitř to jde snadno, ven vůbec.
Přírůstky v krabici se pak likvidují drasticky přímočaře: rozšlápnou se na pařezu nebo polijí kbelíkem vroucí vody. Ještě předtím se v lapači odehrává pravověrný horor, nachytaní lýkožrouti řeší problém sami, protože se začnou vzájemně okusovat.
Absolutní prioritou je kůrovec a voda, tvrdí Toman. Mezi úspěchy řadí zvýšení rozpočtu ministerstva |
Na nedaleké lokalitě Pekelsko, kde lesní dělník zrovna obratně nasazuje motorovou pilu na kmen mnohonásobně vyšší a těžší než on sám, se zase používají lapáky. To jsou stromy (kam už si kůrovec stejně zalezl, takže se pokácí), jež se položí před ty zdravé a napustí něčím jedovatým. Jak shrnul jeden z lesníků: „Brouk si kousne a má to za sebou.“ Na Pekelsku k tomu mají jednu nevídanou specialitu, nepokácené lapáky. Do výšky čtyř metrů je musel šplhem zdolat člověk, aby je postříkal chemií. Nedokonalé je to v tom, že jeden z kůrovců, lýkožrout severský, útočí od koruny a ta je výš.
Pomáhá i chemická likvidace
O kus dál dva vyškolení specialisté v bílých ochranných kombinézách dohlížejí na pokročilejší metodu chemické likvidace brouka, fumigaci. „Prostě plynování, když to řeknu česky,“ hlásí jeden z mužů v bílém hávu. Halda napadeného dříví je přikrytá neprodyšnou plachtou, pod ni se pouští vysoce toxický plyn EDN. Jeho výhoda je, že poměrně rychle z ošetřeného dřeva vyvětrá a nezbude po něm nic, všechno se rozloží.
Vedle mnoha jiných negativních dopadů decimuje mnohonásobně zvýšená těžba kalamitního dřeva ceny na trhu. Padly pod polovinu a padají dál. Šéf Lesů ČR Josef Vojáček byl proto vyjednávat v Číně, jež by si mohla kůrovcové kmeny nakoupit. Byl by z toho zisk a tuzemskému sektoru by se ulevilo od inflačních přebytků.