15. dubna 2018 7:51 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Barma repatriovala první rodinu Rohingů. I přes tvrzení OSN, že není připravená

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Imigrační úředníci kontrolují dokumenty první repatriované rohingské rodiny v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Imigrační úředníci kontrolují dokumenty první repatriované rohingské rodiny v... | foto: ČTK

RANGÚN Barma v sobotu po několikaměsíčním jednání s bangladéšskou vládou repatriovala první rodinu z téměř 700 tisíc Rohingů, kteří ze své vlasti uprchli do Bangladéše. S přesunem začala přesto, že OSN varovala, že země není na návrat uprchlíků připravená, uvedla agentura Reuters.

Obě země se v lednu dohodly na podmínkách návratu muslimských Rohingů, kteří od loňského léta uprchli z Barmy před represemi. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let a obě země se shodly na tom, jaké formuláře budou muset běženci vyplnit. Barma vybudovala dvě přijímací střediska a dočasný tábor západobarmském Arakanském státě.

Pět členů muslimské rodiny, kteří v sobotu jako první přišli do uprchlického centra, prošlo imigrační a zdravotní kontrolou a byly jim poskytnuty základní prostředky, rýže, sítě proti moskytům, přikrývky, oblečení a kuchyňské potřeby, uvádí se v prohlášení vlády.

Rohingové, kteří budou „splňovat pravidla“, dostanou národní ověřovací karty (NVC). Jde o registrační průkazy bez udělení občanství a Rohingové takové řešení odmítají. Barma podle nich zachází se svými obyvateli, kteří v zemi prožili celý život, jako s novými přistěhovalci.

Žalostné podmínky v táborech

Podle představitelky OSN v oblasti humanitárních záležitostí Ursuly Muellerové, která Barmu navštívila minulý týden, země není na návrat uprchlíků připravená. Jmenovala trvale nedostatečný přístup ke zdravotnickým službám a podmínky v táborech označila za žalostné.

Někteří rohingští uprchlíci se případného návratu do Barmy obávají; strachují se, že je tam čeká další perzekuce.

Rohingům byla v Barmě po desetiletí upírána základní práva a svoboda pohybu. Příslušníci této dlouhodobě perzekuované menšiny však do země přišli před několika generacemi. Většina z nich byla zbavena občanství v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti.

ČTK
  • 1Diskuse




Najdete na Lidovky.cz