Jenže pražský primátor a pořád ještě první místopředseda ODS by si měl dát pozor na jazyk. Užívat sousloví „opoziční dohoda“ jako nadávku by se mu mohlo vymstít. Jeho velký učitel Václav Klaus totiž takové dohody považuje za vrchol politické vyspělosti, a kdyby se Bém přece jen nějakou náhodou stal za pár dní šéfem strany, určitě by ho prezident k podobné smlouvě velmi silně tlačil. To však jen na okraj.
Důležitější je, že Topolánek s Paroubkem žádnou „opoziční dohodu číslo dvě“ nevyjednává. Chce se jen se šéfem druhé nejsilnější strany v parlamentu domluvit na účelové spolupráci v zahraniční politice. Ano, Topolánek bude muset Paroubkovi něco nabídnout, pokud ho má donutit k určité míře vstřícnosti. A křeslo šéfa sněmovny je v tomto balíčku jen bonbonkem, který nic neznamená. Jako vůdce opozice byl předsedou sněmovny Miloš Zeman, kterému to umožnil Václav Klaus, a naopak Klaus řídil sněmovnu v době, kdy ve Strakově akademii úřadoval Zeman. Na tom nikdo, kromě vystresovaného Pavla Béma, nemůže vidět nic neobvyklého.
Primátor však v uplynulých dnech zpackal všechno, na co sáhl, a neúspěch mu definitivně zatemnil mysl. Proto teď vypouští do světa nesmysly. Místo aby plival na „opoziční dohodu číslo dvě“, měl by zjišťovat informace o ústupcích, které hodlá Topolánek učinit v oblasti zahraniční politiky. Zaměřit se na radar, euro nebo třeba Lisabonskou smlouvu. Podle toho, kde Topolánek Paroubkovi ustoupí. Jestli ze sebe chce Bém před kongresem ODS udělat druhého největšího euroskeptika v zemi, Klaus mu v tom určitě rád pomůže. Ale ať je to aspoň zdánlivě věcné. Pouštět se do opoziční smlouvy je nesmysl.
Ale pozor! Jestli se chce Bém opřít o hejtmany, měl by být ve střehu. Mnozí z nich se totiž naučili evropské peníze používat jako šikovný politický nástroj
Důležitější je, že Topolánek s Paroubkem žádnou „opoziční dohodu číslo dvě“ nevyjednává. Chce se jen se šéfem druhé nejsilnější strany v parlamentu domluvit na účelové spolupráci v zahraniční politice. Ano, Topolánek bude muset Paroubkovi něco nabídnout, pokud ho má donutit k určité míře vstřícnosti. A křeslo šéfa sněmovny je v tomto balíčku jen bonbonkem, který nic neznamená. Jako vůdce opozice byl předsedou sněmovny Miloš Zeman, kterému to umožnil Václav Klaus, a naopak Klaus řídil sněmovnu v době, kdy ve Strakově akademii úřadoval Zeman. Na tom nikdo, kromě vystresovaného Pavla Béma, nemůže vidět nic neobvyklého.
Primátor však v uplynulých dnech zpackal všechno, na co sáhl, a neúspěch mu definitivně zatemnil mysl. Proto teď vypouští do světa nesmysly. Místo aby plival na „opoziční dohodu číslo dvě“, měl by zjišťovat informace o ústupcích, které hodlá Topolánek učinit v oblasti zahraniční politiky. Zaměřit se na radar, euro nebo třeba Lisabonskou smlouvu. Podle toho, kde Topolánek Paroubkovi ustoupí. Jestli ze sebe chce Bém před kongresem ODS udělat druhého největšího euroskeptika v zemi, Klaus mu v tom určitě rád pomůže. Ale ať je to aspoň zdánlivě věcné. Pouštět se do opoziční smlouvy je nesmysl.
Ale pozor! Jestli se chce Bém opřít o hejtmany, měl by být ve střehu. Mnozí z nich se totiž naučili evropské peníze používat jako šikovný politický nástroj
