PRAHA Vstoupili do KSČM, cynicky komentovali odsun sudetských Němců, v Orlické přehradě „utopili“ půjčený obraz z Národní galerie, Lenonovu zeď na Kampě přetřeli barvou. Pak se také podle některých angažovali v pokálení expozice českého a slovenského umění 60. let v Národní galerii proti Knížákovu vedení instituce a také se dvakrát stali finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého (přičemž ve druhém finále nevstoupili do organizátorské galerie a jen před ní vařili divákům a romským dětem).
Řeč je o umělecké skupině Rafani. Někteří je vnímají jako kontroverzní, agresivní nebo prvoplánově exhibující umělce, podle jiných obnažují nejcitlivější témata české současnosti i historie. Rafani přitom utopicky přiznávají, že jejich cílem je jen „dosáhnout budoucnosti s vyšší kvalitou lidství“. Dnes tito čtyři bývalí absolventi AVU otevírají v Galerii Václava Špály bezejmennou výstavu.
Expozice je výsledkem projektu, do něhož mělo být zapojeno více českých skupin vystupujících aktivně na současné výtvarné scéně. „Ukázalo se, že jejich tvorba a jejich záměry jsou nesrovnatelné a že mnohem zajímavější je předvést publiku jeden dost výjimečný koncept,“ uvádí ředitelka galerie Lenka Lindaurová.
A ten je postaven na jednoduchém principu – absenci jakéhokoli textu. Chybí název výstavy, popisky u exponátů, písmo je přeškrtané i na webových stránkách Rafanů, e-mailová schránka se definitivně odmlčela, o propagaci nemluvě. „Domníváme se, že veškeré konceptuální umění směřuje k textu, a my se snažíme svou vlastní důslednou činností tomuto vývoji vymknout,“ tvrdí umělci.
Dostat se na bílý čtverec bílou barvou Výstava se podle Lindaurové pokouší o zdánlivě nemožné: zjistit samotnou podstatu umění nebo také dostat se na bílý čtverec bílou barvou současnými prostředky. „Instalace zahrnuje tři části, v nichž umělci řeší sociální, politické i intimní aspekty lidského života a každodenní boj o přežití,“ dodává Lindaurová. Donkichotský boj s textem nemusí být předem prohraná bitva. „Nepoužívání textů spousta lidí nehodlá přijmout jako fakt. Neustále jsme korumpováni z různých stran, přitom používat nebo nepoužívat text, zvolit si jakýkoli prostředek, je základní svoboda umělce,“ uvádí Rafani. Výstava potrvá do 2. listopadu, během ní by Rafani měli ještě stihnout dokončit úpravy interiéru pražského experimentálního prostoru Roxy/NoD.
