Lidovky.cz: Před pár dny jste zahájili druhou sezónu, přesněji vlastně první, protože před tím šlo o zkušební provoz. Tenhle už oficiální provoz se rozjel i díky úspěšné crowfundingové kampani, kterou jste realizovali na HitHitu. Byl by provoz možný i bez této kampaně?
Nebyl. Loni na podzim a letos na jaře, kdy běžel zkušební provoz, jsme si uvědomovali, co nám všechno chybí, co ještě potřebujeme. Jednou z nejzásadnějších věcí se ukázalo být zatemnění hlavního divadelního sálu, kde je dvaatřicet poměrně velkých oken. Ještě na podzim to šlo, protože v půl osmé, kdy obvykle začínáme hrát, už byla tma. Ale i tak to bylo těžké, protože příprava světel, která je časově nejnáročnější částí stavby představení, se musí samozřejmě dělat za tmy. Takže jsme to řešili tak, že se začalo zkoušet a připravovat světla na představení pro další den hned po skončení večerního představení. Jeli jsme celou noc a končili ráno, bylo to hodně náročné jak na koordinaci, tak na lidské síly našeho personálu. Bylo jasné, že musíme pořídit dvaatřicet okenic a že je to hodně velká investice blížící se milionu korun. Na tu bychom bez sbírky na HitHitu určitě nedosáhli. Takže i díky ní jsme mohli letošní sezónu rozjet.
Z představení Cirkus La Putyka de Luxe 04.
Lidovky.cz: Na co dalšího jste peníze použili? Vybralo se kolem dvou a čtvrt milionu korun.
Postavili jsme zkušebnu, protože jsme do té doby měli jen tréninkový prostor, což byla průchozí místnost, kde nebyl klid na soustředěnou práci. Takže jsem vybudovali oddělenou zkušebnu. Pak jsme nakoupili světla - docela dobrý základ světelného parku, nakoupili jsme židle, které jsme předtím měli půjčené, prakťáky, což jsou desky, ze kterých se staví pódium a jsou vždycky v divadle potřeba. Celou tu částku jsme velmi rychle a velmi efektivně využili.
Lidovky.cz: Na HitHitu jste měli jste spoustu variant, jak mohli lidé přispět - od několikastovkových částek až po čtvrt milionu, za který daná firma od vás dostala jako dárek samostatné představení. Prozradíte, kdo si vybral a zaplatil tento příspěvek?
Byla to společnost, která to chtěla využít pro své zaměstnance nebo klienty, ale nevím, jestli by chtěli být zveřejněni, takže bych to raději neříkal. A jedna ze společností to má například stále jako překvapení pro své zaměstnance. Na představení půjdou až v prosinci, tak nemůžeme jejich jméno prozradit. Každopádně je zajímavé, že všechny společnosti, které přispěly, zaujal způsob, jakým jsme divadlo rozjeli. Nebyli jsme samozřejmě první v republice natož na světě, kteří by si řekli, že ačkoliv nemají na
začátku téměř žádné finanční prostředky, jen prostor, vizi a lidi, kteří tu vizi snad dokážou uskutečnit, tak to prostě zkusí. Doufali jsme, že naše práce lidi zaujme a že nějaké peníze později přijdou, ať už korporátní nebo veřejné. Fakt, že se ozvaly firmy s tím, že by nám prostřednictvím HitHitu chtěly pomoct, je podle mě důsledek toho, že se jim právě tohle líbilo. A pro nás to bylo vysvědčení, že snad děláme dobrou práci. I mimo HitHit se nám ozvalo pár společností, které chtěly spolupracovat. Já jsem několik let pracoval v Národním divadle, kde jsem měl rok na starosti i sponzoring, a nepamatuju si, že by se někdo bez oslovení ozval s tím, že by chtěl být sponzorem. Tady na Jatkách 78 se nám to skutečně stalo.
Vnitřní prostor divadla - zatemňovat se musí tři desítky oken...
Lidovky.cz: Takže jste teď dostatečně zabezpečení?
Zdaleka ne. Nedávno jsem se dozvěděl, že máme mezi ostatními divadly pověst, že jsem na tom finančně dobře... Opak je pravdou. Pereme se s tím jako blázen. Je to těžší než jsme si dokázali představit, hlavně v tom, že máme hodně malý pracovní tým, který nedokážeme dostatečně finančně odměnit, takže se nám lidé střídají, odcházejí... Balancujeme na hraně. Začínali jsem od nuly a taky to tak vypadá. Máme nejnutnější věci, ale spousta jich ještě chybí. Potřebujeme například rekonstruovat toalety pro účinkující, doufáme, že nám pomůže město Praha jako majitel objektu. Stále to není úplně standardní divadelní prostor a s tím musí zatím počítat všichni, kdo u nás hrají, což se zatím daří. Takže tuhle sezónu určitě uděláme.
Lidovky.cz: Jaké jsou vaše finanční plány do budoucna?
Jelikož jsme loni začínali velice rychle, nestihli jsme zažádat o granty města Prahy, což se už na příští rok podařilo a je to jeden z našich potenciálních zdrojů. Budeme žádat i o grant na ministerstvu kultury. Taky vyjednáváme s některými většími sponzory. Kromě vícezdrojovosti stavíme také hodně na tom, aby velká část zdrojů šla ze vstupného.
Lidovky.cz: A zatím jste spokojeni s návštěvností?
Musím to zaklepat, ale návštěvnost je obecně dobrá. Samozřejmě by mohla být ještě lepší, protože kapacita našeho divadla je poměrně velká – 360 míst. Na to, jakou se snažíme dělat dramaturgii, je to opravdu dost.
V předsálí je návštěvníkům k dispozici originální bar.
Lidovky.cz:Jedno z vašich hlavních témat je nový cirkus, a to hlavně soubor Cirku La Putyka, který stál u zrodu Jatek. Máte pocit, že je o nový cirkus mezi lidmi stále zájem? Například vyprodaná Letní Letná ukazuje, že ano.
Letní Letní dělá co se týče nového cirkusu skvělou práci. Festival má dlouhou historii a zejména poslední roky jsou velmi úspěšné, i když začátky určitě tak růžové nebyly. Je pravda, že i díky Cirku La Putyka je to v Čechách poměrně populární žánr. Putyka ovšem před tím působila ve Fabrice (multižánrtový kulturní prostor na Praze 7 – pozn. red.) a ta má poloviční kapacitu než Jatka. Právě teď se připravuje premiéra nového představení Putyky, bude mít premiéru v polovině října. Je to projekt Family, ve kterém vystoupí přes dvacet akrobatů, tanečníků a herců z celého světa, bude se hrát pouze třináctkrát v průběhu října a pak už nikdy. Na začátku příštího roku se Putyka stěhuje do Berlína, kde bude hrát půl roku každý den kromě pondělka, takže je to poslední šance Putyku na dlouhou dobu v Praze vidět.
Lidovky.cz: Čím ji nahradíte?
Budou tady mít premiéry soubory jako 11:55, 420PEOPLE, Bratři v triku, BodyVoiceBand... Jateční rezidenti. Program bude žánrově poměrně rozkročený, nechtěli jsem se nějak omezovat. Soubory 11:55 a BodyVoiceBand jsou jedni absolventi katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a druzí činoherního herectví, stejný ročník. Chceme dávat prostor mladým souborům různých žánrů. 420PEOPLE jsou zase čistě tanečníci, Bratři v triku je novocirkusový soubor. Budeme také dávat příležitost jednorázovým akcím, například tu bude jedna z hlavních scén festivalu 4+4 dny v pohybu. A hned po novém roce tu proběhne festival Cirkopolis.
 |
Lidovky.cz: Vy jste do Jatek přišel z Nové scény Národního divadla, jak jste se už zmínil. Je to asi velká změna ve všech ohledech, nejen finančních... Co vás na tomto typu divadla baví a v čem je pro vás největší rozdíl? Daří se tu určitě víc přiblížit herce k divákům?
I na Nové scéně se leccos dařilo, ale celkově je to samozřejmě změna obrovská... My jsme na Nové scéně neměli takové finanční podmínky jako mají jiné tamní soubory. Dohoda s tehdejším ředitelem Ondřejem Černým byla asi taková: „dávám vám poměrně velkou svobodu, dělejte to, co si myslíte, že by mělo současné divadlo dělat, ale vydělejte či najděte si na to peníze sami“. Ale hlavní rozdíl je v tom, že tady na Jatkách máme naprostou svobodu, děláme si, co chceme, na čem se domluvíme s kolegy, hlavně s principálem Putyky Rosťou Novákem. Nemusí to procházet různými poradami a schvalováním. Taky tu není žádná administrativní zátěž. V Národním divadle ale pro mne osobně přišel největší problém se změnou vedení, se kterou jsem od začátku nesouhlasil. Dodneška si myslím, že se nemá stávat to, aby tak důležitou instituci jako je Národní divadlo vedl člověk bez výběrového řízení a bez projektu, který by před tím prezentoval, a tím pádem by mohl být nějak kontrolován a posuzován, zda dělá to, k čemu se zavázal. Myslím, že je nesmysl dát něco někomu do ruky s téměř miliardovou dotací jen tak. Atmosféra takovýchto podivností v Národním divadle existuje a to svazuje tvorbu, alespoň pro mě. Ale musím říct, že to, co dělá nový šéf činohry Dan Špinar jsou skvělé kroky. Je to práce, která může ND jenom prospět, aby se zbavilo té pachutě, kterou dle mého má.
Lidovky.cz: Máte vy sám nějaký vysněný divadelní projekt?
Nemám, ale když mě Rosťa Novák oslovil, takřka hned poté, co jsem opustil Novou scénu, byl jsem z jeho plánu otevřít divadlo v Pražské tržnice naprosto nadšený. Protože v Praze podobný prostor prostě chyběl. Když se podíváte do metropolí jiných států, a nejen v západní Evropě, ale i na východě, takovéto volné prostory s otevřenou dramaturgií a mezinárodní spoluprací tam všude jsou. Právě na mezinárodní spolupráci my hodně sázíme - dá se říci, že se tu často mluví víc anglicky než česky. Podobné prostory existují i v Česku, ale ne takových rozměrů. A my rádi dáme menším souborům prostor, když by chtěli realizovat projekty větších rozměrů. Nemůžu říct, že je to projekt mých snů, protože jsem snad naštěstí ještě sny o divadelních projektech neměl, ale je to skvělá práce se skvělými lidmi.
