Blažkovy obavy z 'Heydricha'? To je hloupý argument, míní Wagnerová

Blažek dal hned na úvod svého ministrování najevo, že se ve stopách svého předchůdce Jiřího Pospíšila (ODS) jít nechystá. Nastínil, že například k novele o státním zastupitelství má své výhrady. Zatímco Pospíšil chtěl novelou posílit nezávislost nejvyššího státního zastupitelství, Blažek zdůraznil, že je ministerstvu spravedlnosti podřízené.

Zároveň naznačil, že nejvyššímu žalobci nezamýšlí přenechat pravomoc jmenovat šéfa nově zamýšleného útvaru na zastupitelství, které by se mělo zaměřit mimo jiné na největší korupční kauzy.

V budoucnu by podle ministra nemusel být nejvyšším žalobcem člověk jako Pavel Zeman, ke kterému má důvěru. "Když se stane šéfem tohoto úřadu, a budu teď velmi krutý a omlouvám se veřejnosti, nějaký takový Reinhard Heydrich, tak může na státní zastupitelství bez dalšího jmenovat kohokoli," uvedl ministr na příkladu, proč nepřenechat výběr na nejvyšším státním zástupci.

'Heydrich' může být i ministrem

Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu, ale s touto úvahou nesouhlasí. "To je argument hloupý," reagovala v rozhovoru pro Lidovky.cz a vzápětí dodala: "Copak nemůže být někdo takový dosazen i do funkce ministra?" Podle ní by se takový "Heydrich" mohl ocitnout na postu nejvyššího žalobce stejně dobře jako na postu ministra spravedlnosti.

Jmenování šéfa protikorupčního útvaru státního zastupitelství by podle Wagnerové nemělo být kompetencí politiků. "Pokud by ho měla jmenovat vláda nebo ministr spravedlnosti, tak je to velmi špatná zpráva pro veřejnost," uvedla Wagnerová.

Bývalá soudkyně Eliška Wagnerová

Právník Karel Čermák

Pokud má totiž veřejnost novému útvaru důvěřovat, musí být podle ní důvěryhodný i způsob jmenování žalobce, který útvaru povede. Politická nominace vhodná není, protože i zákonodárci by se pod drobnohled protikorupčního útvaru mohli v budoucnu dostat," prohlásila Wagnerová s odkazem na množství policejních žádosti o vydání poslanců k trestnímu stíhání v poslední době.

Riziko dvojvládí

Jak doplnil bývalý ministr spravedlnosti, nyní právník Karel Čermák, politická nominace by mohla na státním zastupitelství vytvořit nevítané dvojvládí. "Nelze, aby vláda jmenovala nejvyššího státního zástupce, a potom bez jeho souhlasu jmenovala druhého vysoce postaveného státního zástupce," myslí si Čermák. Podle něj by to vedlo ke kompetenčním sporům.

Státní zastupitelství podle něj musí mít jednu vůdčí postavu a tou je nejvyšší státní zástupce. Ani šéf plánovaného protikorupčního útvaru proto podle něj nesmí být mimo jeho dosah.

Premiér Petr Nečas (ODS) po Blažkových slovech o jmenování šéfa protikorupčního státního zastupitelství ujistil, že do jeho čela nebude "nikdo jmenován politicky". Jaký mechanismus by podle něj byl nejlepší, však neupřesnil.

Výhrady k Bradáčové by musel jasně vysvětlit Ministr Blažek se svérázně postavil také k otázce jmenování Lenky Bradáčové vrchní žalobkyní v Praze. Chce se s ní sejí a sám posoudit "osobní integritu", jíž si u ní váží nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který ji do funkce navrhl. Podle Čermáka ho k těmto sebevědomým slovům vedla snaha nepůsobit, že se cítí pod tlakem médií či veřejnosti. "Chápu, že se s ní chce nejprve osobně seznámit. Ale nedovedu si představit, co by mohl zjistit o její "integritě", aby ji nejmenoval," řekl Čermák. Pouze vážné výhrady by podle bývalé soudkyně Wagnerové mohly vést k tomu, že by Blažek jmenování Bradáčové odmítl. "Ty důvody by pak ale musel sdělit, aby jeho rozhodnutí bylo přezkoumatelné," popsala krajní možnost. ČTĚTE TAKÉ: Jediný, kdo mě nepřijal, byl Topolánek, říká Bradáčová Podle ní by ale ministr měl návrh na jmenování Bradáčové přijmout a akceptovat tak zavedený výklad zákona. "I v zahraničí je tento vztah interpretován tak, že ten, kdo jmenuje, musí akceptovat návrh toho, kdo navrhuje," podotkla Wagnerová.