17. prosince 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Brexit ohrožuje mír v Severním Irsku, říká odborník na evropskou integraci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 13Diskuse
Ian James Manners. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ian James Manners. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA Nejtěžší překážkou při brexitových jednáních není finanční vyrovnání, ale hranice s Irskem a povaha britské ekonomiky, říká Ian James Manners, odborník na evropskou integraci z Kodaňské univerzity, který v Praze vystupoval na konferenci Prague Insecurity. „Jsou dvě řešení: prvním je jednoduše obnovit hranici s Irskem, udělat ale nějakou „light“ verzi. To ale není snadné, protože se zdá, že se Británie nepřipojí k celní unii,“ říká Manners.

LN: Dánsko není, stejně jako Česko, členem eurozóny a v integraci Evropské unie má vyjednané některé výjimky. Nemáte obavy, že ve světle brexitu a reformních návrhů francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se naše země ocitnou na periferii Unie?

Ano, ta obava je v Dánsku velmi reálná. Dánsko sice není členem eurozóny, dánská koruna je ale pevně vázána na euro. Kdykoliv se tedy kurz eura pohne, musíme dánskou korunu chránit. Dánsko se navíc v minulosti vždy účastnilo reforem směřujících k bankovní unii. Macronovy návrhy na zřízení funkce evropského ministra financí a evropského měnového fondu mají tedy pro Dánsko rozsáhlé důsledky. Na druhou stranu ale méně hrozí krach eurozóny a další dluhová krize, což je pro Dánsko také důležité, podobně jako pro Čechy.

LN: Pro Dány i Čechy byli často v Unii spojencem právě odcházející Britové. Budeme tedy po brexitu slabší?

Ano, v obou zemích lidé často vnímali Spojené království jako přítele. Vždy je dobré mít na své straně velký členský stát, s nímž můžete spolupracovat. Britové ale nebyli vždy tím pravým přítelem. Pokud bylo něco v českém nebo dánském národním zájmu a zároveň to nebylo důležité pro Brity, pomohli jen vzácně.

LN: Měl byste pro toto tvrzení nějaký konkrétní příklad?

Ano, vezměte si rozšíření EU. Dánsko i Velká Británie byly sice velkými stoupenci rozšíření, obě země ale zastávaly velmi rozdílné postoje. Dánsko si myslelo, že by pro nové členy měla platit velmi dlouhá přechodná období, britský názor naopak byl, že přechodná období nejsou vůbec potřeba.

Dalším příkladem je dánská snaha být co nejblíže rozhodovacím procesům uvnitř eurozóny. Dánsko je navázané na euro a na rozdíl od Británie je problémům eurozóny vystavené více. Mělo proto zájem na větší regulaci bankovního systému, čemuž Británie, která má silný bankovní sektor, značně odporovala. Českým a dánským bankám tedy během krize v letech 2011 až 2013 britský přístup právě nepomohl.

LN: Jak se díváte na dánské výjimky – zvláště neúčast v eurozóně a obranné politice EU? V zemi se před pár lety vedla diskuse o tom, zda by se pomocí referenda neměly zrušit. Nyní se Dánsko nezapojilo do zesílené obranné spolupráce známé pod zkratkou PESCO...

Vrátím se do roku 2008, kdy jsem pracoval pro Dánský institut mezinárodních studií a vedl velký tým, který psal rozsáhlou zprávu o důsledcích našich čtyř výjimek. V té době v Dánsku panovala podpora pro to, abychom přistoupili ke spolupráci v obraně a justici, ne k euru a občanství.

Pak ale Irové hlasovali v referendu proti Evropské ústavě a celý proces byl zmrazen. V referendu Dánové hlasovali až později – zda zachovat výjimku v oblasti justice a vnitra. Většina lidí neměla tušení, co je v sázce, a hlasovala proti. Nepřekvapilo mě to, je to velice složitá oblast.

LN: Vraťme se ještě k obraně...

Zde je dánský postoj ještě složitější než v oblasti eurozóny. Dánsko se vidí jako důležitý hráč v evropské obraně. Od doby, kdy vládl kabinet Anderse Fogha Rasmussena, se Dánsko snažilo hrát více intervenční roli a připojilo se ke koalicím v Iráku a Afghánistánu. Snažilo se také být v popředí obranného byznysu a tím, jak bylo po boku Británie platným členem NATO, se výjimka v obraně stávala stále problematičtější. Nyní tu máme zesílenou spolupráci v rámci PESCO a Dánsko se z ústavních důvodů nemůže připojit, i když by s tím 80 procent stran v parlamentu souhlasilo. Proto pravděpodobně vyvolají referendum, aby se Dánsko mohlo k PESCO připojit.

LN: Jaký je hlavní argument těch, kteří jsou proti zapojení do PESCO?

Jsou to trochu podobné argumenty jako proti Maastrichtské smlouvě. Lidé se nechtějí zapojit do zesílené spolupráce, která by mohla vést k vytvoření evropské armády, což by nebylo dobré pro Severoatlantickou alianci. O evropskou armádu samozřejmě jde, ať už o skutečnou, nebo ky berarmádu. Trump totiž vyjadřuje neochotu pomoci nám před nebezpečím z Východu. Nejde ale o oslabení NATO, nýbrž o to, co Severoatlantická aliance není schopna udělat. Pro referendum by to však bylo skutečně složité téma, podobně jako v případě justice. Dánové mají obecně tendenci být konzervativní a říkat změnám ne.

LN: Zmínil jste nebezpečí z Východu. Je hrozba z Ruska tématem i v Dánsku, které s ním nesousedí? Řeší se ve vaší zemi tato otázka podobně jako v Pobaltí nebo ve Finsku?

Ano, je to podobné, a to kvůli ruským přeletům nad Pobaltím. Jestli si dobře vzpomínám, dánský letoun měl problémy kvůli tomu, že se potkal nad Pobaltím s letadlem Ruské federace. Je to skutečné riziko, zvláště pro protiletadlovou obranu. Zažili jsme už kyberaktivity snažící se ovlivnit veřejné mínění, ať už se to týkalo brexitu, Francie, či Německa. Je to konstantní hrozba a nepřekvapilo by mě, kdyby se projevila iv Dánsku.

LN: Vraťme se k brexitu. Dovedete si představit rozumné řešení sporu okolo Severního Irska?

Abych byl upřímný – nedovedu. V roce 2013 přijel do Dánska britský ministr pro Evropu David Lidington, aby prodal plány Davida Camerona na reformu britského vztahu k EU. Dříve byl také stínovým ministrem pro Severní Irsko. Už tehdy jsem mu říkal, že to způsobí obrovské problémy pro mírový proces.

Jsou dvě řešení: prvním je jednoduše obnovit hranici s Irskem, udělat ale nějakou „light“ verzi. To ale není snadné, protože se zdá, že se Británie nepřipojí k celní unii. Druhou možností je hranici neobnovit – a v tom případě budete mít celní kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Velké Británie. Ani jedno z těch řešení není dobré a obě ohrožují mírový proces v Severním Irsku. Mnoho věcí se sice za posledních 30 let v Severním Irsku změnilo a tato oblast se stala bohatší, zároveň se ale mnohé věci nezměnily a mezi oběma komunitami stále panuje nedůvěra. Politické riziko a s ním spojené násilí je tedy reálné.

LN: Považujete tedy otázku Severního Irska za nejtěžší věc v brexitových jednáních?

Ano, lidé to ale nepřiznávají. O mnohých velkých problémech se v médiích ještě ani nediskutovalo. Největší výzvou tak není finanční vyrovnání, dokonce ani otázka občanů EU v Británii a britských v EU. Je to spíš fakt, že britská ekonomika je založena na službách – finančních, turistických, mediálních atd. Nikdy ve světě ještě nevznikla obchodní smlouva, která by dávala službám stejné podmínky jako (unijní) jednotný trh. Když například zavedete turistická víza – Britové nechtějí, aby tam výletníci zůstávali příliš dlouho –, bude to naprostá katastrofa.

  • 13Diskuse


Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Lednová očista
Lednová očista

5 zdravých receptů, na kterých si opravdu pochutnáte