Antonio B. ze severofrancouzského města Compiègne se k takzvanému hnutí žluté vesty přidal v polovině listopadu. Po demonstraci v Noyononu se s přáteli vydal i na protestní akce do Paříže.
Pařížská policie nasadila při protestech ‚žlutých vest‘ slzný plyn. Zadržela přes 700 lidí |
„Byla to apokalypsa,“ popisoval Antonio situaci v Paříži ve čtvrtek 6. prosince. Na bulváru Champs-Élysées se dostal do středu s policisty, s přáteli se rozhodl ukrýt v postranní uličce. Právě zde mu u nohy vybuchl granát.
Utíkal pryč, neuvědomoval si, že mu exploze způsobila vážné zranění. „Dokud mě žluté vesty nezastavily a neupozornily mě, nevěděl jsem, že krvácím,“ popsal dramatické okamžiky po výchuchu pro Le Monde. „Ležel jsem na chodníku a oni volali o pomoc,“ dodal.
Antonia převezli do nemocnice, kde dvě hodiny čekal na ošetření. Spolu s ním i desítky dalších, často vážněji zraněných lidí. Když přišel na řadu, podstoupil 22 hodin dlouhou operaci. I přesto mu zůstala v noze díra, kvůli které dnes nemůže chodit. Podle lékařů mohl zranění způsobit granát GLI F4, téměř 14 centimetrová zbraň s dosahem až 200 metrů.
  |
Muž, který prostestoval proti zvětšující se kupní síle tak kvůli zranění nemůže pracovat. Používání podobných zbraní, které mohou zranit či trvale zmrzačit nebo i zabít účastníky demonstarcí začali řešit i právníci.
Francouzští politici tvrdí, že současné protesty, které se kromě Paříže přelily i do dalších regionů, se jejich organizátorům z hnutí žlutých vest, vymkly z rukou. Členové hnutí pojmenovaného po reflexním oděvu, který patří do povinné výbavy aut, se původně bránili proti zvýšení daně z pohonných hmot. Od něho ale vláda tento týden ustoupila. Hovoří se o tom, že současná vlna protestů je nejsilnější za posledních 50 let. Lidé na nich dávají najevo svoji frustraci ze stagnujících příjmů a rostoucích životních nákladů.
