Navzdory tvrdým předvolebním prohlášením se podle názoru mnoha ekonomů a byznysmenů Trump-prezident zklidní a svůj předvolební ekonomický program uhladí.
„Na rozdíl od některých lidí si myslím, že Trumpovo vítězství by pro ekonomiku mohlo být dobré. Víte, u Trumpa musíte prostě ignorovat, co říká, musíte se dívat na to, co dělá. Je to byznysmen, skvělý vyjednavač. Když se stane prezidentem, bude při vládnutí a rozhodování velmi flexibilní,” řekl LN již koncem června známý investor Mark Mobius. V to samé dnes doufá většina ekonomů, kteří se dopadů „Trumponomiky“ děsí.
Nižší daně, ilegálové a cla
Ekonomický program Donalda Trumpa stojí na třech pilířích: velkém snížení daní, tažení proti imigrantům a konečně protekcionistické obchodní politice.
Bod první by byl splněním dlouholetého republikánského snu. Trumpův program počítá s tím, že by se daňová sazba snížila ze současných až 40 procent na maximálně 25 procent v závislosti na výši příjmu.
Jedinci vydělávající méně než 25 tisíc dolarů ročně by pak neplatili vůbec žádnou daň z příjmu. Kdyby se Trumpovi tyto změny podařilo prosadit v Kongresu, více než polovina ze 120 milionů amerických domácností by od roku 2017 daň z příjmu neplatila. Trump chce snížit i korporátní daň ze současných 25 procent na 15 procent a daň dědickou dokonce zrušit úplně.
Zní to lákavě, snížení daní nabudí touhu Američanů utrácet, což povzbudí ekonomický růst. Jenže v dlouhodobějším horizontu se snížení daní vrátí jako bumerang. Podle ratingové agentury Moody’s by v důsledku nižších daní klesly federální příjmy během dekády o 9,5 bilionu dolarů.
Deficit rozpočtu by se nafukoval, vláda by musela vydávat více dluhopisů, aby získala peníze, které jí chybějí. Poměr dluhu k HDP by rostl a investoři by za svou půjčku americké vládě požadovali vyšší výnos. Tím pádem by rostly napříč ekonomikou i úrokové sazby. Čím dražší by bylo půjčit si peníze, tím méně by bylo kapitálových investic, méně by se prodávalo i nemovitostí či aut. Počáteční růst ekonomiky tažený utrácením spotřebitelů by se rychle vypařil.
Podobně negativní dopad na ekonomiku by mělo i Trumpovo tažení proti imigrantům. Deportace několika milionů „ilegálů“ žijících v USA by znamenala, že zmizí pět procent tamní pracovní síly. Vzrostla by cena práce a mnohé firmy by navzdory vyšším platům jen těžko hledaly zaměstnance.
Konečně je tu bod třetí, jehož naplnění se ekonomové obávají nejvíce. Trump v předvolebních kláních jasně deklaroval, že jeho heslem bude protekcionistická politika, která má v USA vytvořit nová pracovní místa. U ledu tak může skončit připravovaná dohoda TTIP, která má plně liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA. Trump chce rovněž vyjednat lepší podmínky obchodu s Mexikem a Kanadou. Také prohlásil, že zavede cla na dovoz zboží z Mexika a Číny.
Vítězové a poražení
Podobné kroky mohou americké ekonomice částečně pomoci, otázkou je, jak vysoká bude cena, kterou za ně Američané zaplatí. Voliči Donalda Trumpa by se zanedlouho mohli divit, až jim v obchodech podraží mobilní telefony, tablety a další dovážené zboží. Postižena bude i řada amerických firem, kterým kvůli clům vzrostou produkční náklady. Bylo by také naivní domnívat se, že zavedení cel ponechají postižené státy bez odezvy. A v obchodních válkách není vítězů, jen poražených.
Kdo tedy může po Trumpově vítězství jásat a komu zbudou oči pro pláč? Radovat se mohou velké korporace, kterým by se mohly snížit daně. Známý Trumpův odpor k environmentalismu s povděkem přijmou těžební společnosti a rafinerie, které se nemusí bát vyššího zdanění.
Vzhledem k tomu, že Trump chce zdvojnásobit výdaje na obranu, vydělají i zbrojařské společnosti a firmy navázané na zbrojní průmysl. Masivní investice do infrastruktury, jež Trump slibuje, by měly pomoci americkému stavebnímu průmyslu. Jeho vítězství bezpochyby slaví i farmaceutické firmy, na které si chtěla došlápnout Hillary Clintonová.
Plakat naopak můžou zemědělci. Kdyby Trump skutečně splnil své hrozby vůči imigrantům, zmizela by rázem v zemědělství čtvrtina pracovní síly. A hlavu v dlaních mají teď asi i lidé z firem zabývajících se „zelenou energií“. Trump již naznačil, že odvolá americké závazky ohledně snižování emisí a seškrtá federální dotace do solárního byznysu a větrných elektráren.
S jakou konkrétní ekonomickou politikou nakonec Trump vyrukuje, si však budeme muset ještě chvíli počkat. A lze jen doufat, že se Mark Mobius nemýlí.